Necenzurujeme.cz

Žijeme ve zvláštní době. Mnohdy mně napadá, že tato doba je velice podobná té, o které se píše v Bibli, jako o časech posledních dní. Ne. Nejsem náboženským fanatikem a ani nechci nikoho přesvědčovat o biblických či nebiblických pravdách ani proroctvích. Nicméně, některé poznatky stojí za úvahu.

Kdo má zájem na tom, aby ve světě zavládl chaos? Kdo chce zvrátit zavedené pořádky? Kdo chce zničit starodávné tradice? Kdo chce zničit identity národů? Kdo má zájem na rozbití národnostního cítění, národní hrdosti a vlastenectví jednotlivých evropských národů? Kdo se snaží vše převrátit naruby? Kdo chce, aby se černá barva nazývala bílou a bílá černou? Kdo chce, aby se den nazýval nocí a noc dnem? Ďábel? Možná ano, ale bylo by bláhové svádět vše na mystérium.

Tak kdo je to ten ďábel? Neviditelná mystická bytost? Něco, co je jen v bájích, pověstech a náboženstvích?

To by bylo dosti nedostačující vysvětlení, protože zlo, samo o sobě je jen pouhým pojmem. Pouhou frází, pouhou definicí něčeho, co je společensky nepřijatelné, co naše tradice i historie odmítá.

Zlo, nebo ďábel musí mít nějakou podobu. Hmotnou podobu. Lidskou podobu, protože samotný pojem zla je neškodný. Je to jen slovo a dokud se toto slovo nestane tělem, dokud se toto slovo nezhmotní v nějaké lidské bytosti, zůstává nadále jen mrtvým pojmem.

Tak kdo je tím zlem, které se zhmotnilo? Kdo, nebo jaká skupina lidí má jakýkoli zájem na tom aby na zemi zavládl chaos? Jaký z toho bude mít tato skupina lidí užitek? Komu prospěje zdevastovaná multikulturní Evropa? Kdo bude mít prospěch z roztříštěné a etnicky smíchané Evropy, ve které se budou rodit děti se značně sníženou inteligencí? Kdo potřebuje lidskou populaci, která si umí zavázat tkaničky, chodit do práce, vykonávat jednoduché a monotónní úkony, po práci hltat televizní zábavu pochybné kvality, nekonečné soutěže a stupidní realitní show? Kdo potřebuje generaci, která dělá jen to, co se jí řekne a hlavně nemyslí?

Pokud najdeme tuto skupinu lidí, která uměle vyvolává na světě zmatek, války, násilí, kriminalitu a bezpráví, musíme si položit otázku, jak početná je takováto skupina? Jak je organizovaná? Kdo jí vede a jaký využívá systém. Ani sebe více početná skupina lidí by nemohla proniknout do každého státu, do každé země mít vliv na všechny oblasti lidského konání.

Žijeme ve světě informatiky. Informace z jednoho konce světa na druhý se dostanou rychlostí blesku. Dokonce si můžeme pustit přímý přenos, živě z družice ve vesmíru. Naše doba je pokročilou dobou a tento informační svět nám přinesl mnoho dobrého, ale i zlého. Záleží pouze na tom, kdo tuto technologii ovládá.

Díky informačním technologiím, tato skupina chaosu a temna dokáže vplývat na myšlení lidí. Zvláště pak mladých lidí, kteří jsou lehce ovlivnitelní a vždy přesvědčeni o své genialitě a neomylnosti, že oni všemu rozumí lépe než ti dříve narození, kteří třeba novodobé technologie tak dokonale neovládají, zato mají více zkušeností a mnohdy zdravější a vyzrálejší úsudek.

Pak je tu jistá popularita názorů. Skupina chaosu stvořila řadu názorů, které rozlišila na společensky i politicky přijatelné a nepřijatelné.

Státy světa v minulosti zasáhla druhá světová válka. Na této válce bylo zlé, jak probíhala a co s sebou nesla. Byla to epocha největšího masového zabíjení člověka člověkem v historii lidstva. O tom není žádných pochyb. Jenže, tato válka je již minulostí a my všichni bychom neměli stavět na jejím popelu, ale vykopat nové základy. Německo a ostatní státy s sebou neustále nesou dědictví této strašné války. Místo abychom tuto historii pochovali a vystavěli si zcela nový svět, postavili jsme jej na doutnajících troskách. Neustále si vyčítáme, co jsme komu, jako národy vykonali, komu jsme jako národy ublížili a sami si volíme trest za to, co vykonali naši předkové. Sami jsme se rozhodli, že musíme do nekonečna trpět za něco, za co my, jako nová generace vůbec nemůžeme a sami převracíme hodnoty, pomocí kterých se nám v těch válečných časech podařilo zvítězit nad Hiterovským fašismem.

Jaké to byly hodnoty? Co nám pomohlo zvítězit nad zlem? Co nám všem, státům Evropy, za pomoci tehdejšího Sovětského svaru, Ameriky i Británie pomohlo zvítězit? V době, když se ještě světové velmoci dokázali, i přes rozdílnost svých politických národů sjednotit? Jaká to byla nejsvětější hodnota, kterou uznávali úplně všechny tehdejší státy i mocnosti?

Vlastenectví. Ano. Vlastenectví a národní hrdost, národní, neboli nacionální cítění. Tyto hodnoty pomáhali lidem bojujícím i trpícím ve velké válce přežívat, bojovat i umírat za svou vlast. Lidé díky svému vlastenectví bojovali, aby opětovně získali svou volnost, svou svobodu. Lidé nesobecky umírali, aby nemuseli umírat jejich dětí, jejich vnuci, budoucí pokolení národa.

Ani jedna země nebyla dokonalá. Každý stát měl své chyby a nedokonalosti. V každém tehdejším státě bylo právo i bezpráví, bohatství i chudoba, naděje i beznaděj. Přesto lidé za svou vlast bojovali a umírali. Přesto byl v lidech pěstován cit vlastenectví. Lidé bojovali a umírali, aby si zachovali svou vlast takovou, jakou jí znali v dobách míru. Bojovali proti cizím vojskům, proti cizím mocnostem, aby se z jejich vlasti nestalo něco jiného, něco cizího, něco, co by jim vzalo jejich identitu. Na vlastenectví přísahali, pro vlastenectví bojovali, pro vlastenectví umírali, pro vlastenectví doufali.

A co se stalo? Co se stalo s tímto světem? Kdo se snaží uměle rozbít vlastenectví? Kdo dnes staví vlastenectví na roveň fašismu? Kdo dělá z lidí, kteří milují svou vlast a chtějí uchovat své národní a kulturní dědictví, xenofoby, rasisty a fašisty?

Jsou to džihádisté? Ne. Oni jsou jen nástrojem. Velice vhodným a účinným nástrojem, který se při opotřebení sami brousíme. Stromy Evropy, do kterých tnou sekery nenávistných džihádistů, samy brousí sekery svých drvoštěpů.

Vlády Evropy sami brání a podporují své zhoubce. Naše nová generace mladých lidí, kteří by se měli vzdělávat ve vědách, kterými by prospěli své vlasti, studují obory, které jsou prakticky neužitečné a podporují zkázu celého kontinentu. Ve své krátkozrakosti to nevidí, protože dnes je populární především osobní kariéra, a tato se nejlépe buduje přes falešný humanismus, falešnou lásku k bližnímu, kdy ten bližní se vůbec netají svým úmyslem podmanit si ty, kteří jim pomáhají, vyhubit všechny, kteří nesouhlasí s jejich cizí ideologií. Mladí lidé, a nejen oni, ale i různí politici, kteří ve svých úřadech prokázali svou kolosální neschopnost, dále pak zkrachovalé existence, které se chtějí nějakým způsobem zviditelnit, všichni tito vědí, že nejlépe uspějí, když budou ukazovat prstem na lidi, kteří milují svou vlast, na vlastence a nahlas a s křikem je označovat za fašisty, xenofoby a rasisty.

Je něco shnilého ve státě českém, a nejen v něm.

Zatím co my se navzájem obviňujeme, osočujeme, udáváme a haníme, jistá skupina lidí, čirá esence zla si mne ruce, protože jejich plány se daří. Evropa ničí sebe sama, státy se rozpadají a vlády se nahrazují jednotnou vládou Evropské unie, která se snaží budit dojem, že se stará o všechny a přitom o nikoho.

Kdo je tou skupinou, která má zájem na tom, aby ve světě zavládl chaos? Kdo je ten ďábel, který se tváří jako spasitel, jako nositel světla, jako nositel míru a demokracie? Možná to všichni víme ale neodvážíme se to vyslovit. Proč? Protože má mnoho příznivců, otroků a hlupáků, kteří střeží jejich nedotknutelnost, aniž by tušili, komu ve skutečnosti slouží.

Pokud se k tomuto stavu věcí a událostí budeme nadále stavět lhostejně, staneme se hrobníky naší vlastní země, naší vlastní identity, naší vlastní kultury a nakonec i našich vlastních životů.

Národe vyjdi do ulic. Diskusemi na sociálních sítích se nic nezmění. Respektive změní. Budeme moci ulehnout do hrobu, který jsme svou nečinností sami pomáhali kopat!