Necenzurujeme.cz

Úřední statistiky zemí kolem nás ukazují nízký počet covid-pacientů ve vážném stavu oproti počtu pozitivně otestovaných, přesto Rakousko a Německo jako by nebyly schopny ustoupit od přísnějších covid-pravidel (byť s některými rozdíly), sílí ovšem hlas odborníků, kteří se návratu k omezování základních práv a svobod občanů brání.

Na www.worldometers.info/coronavirus/country můžeme na konci postupně dosadit např. Sweden, Austria a Germany:

Švédsko: z 23 076 v současnosti pozitivně otestovaných (aktivních případů) je ve vážném stavu 16 pacientů (tj. 0,1 % z pozitivně otestovaných); Rakousko: ze 78 297 pozitivně otestovaných (patrně se tu lidé testují častěji, např. kvůli návštěvě domova důchodců) je ve vážném stavu 81 pacientů (tj. 0,1 %). Německo: z 1,3 miliónu pozitivně otestovaných je ve vážném stavu 1406 covid-pacientů (0,1 %; SRN má násobně více obyvatel).

Zatímco v ČR za 2,5 roku s covidem zemřelo s touto diagnózou (či pozitivním testem) cca 40 500 osob, ve Švédsku a Rakousku s podobným počtem obyvatel je to výrazně méně, přes 19 000 úmrtí (v Rakousku celková úmrtnost s covidem činí 0,4 %, v SRN 0,5 % - moje otázka zní: je ospravedlnitelné kvůli tomuto následku infekce silně omezit svobodu celé populace?).

Švédská televize www.svt.se uvádí, že podle lékáren prudce vzrostl prodej antigen-rychlotestů pro ověření infekce covid-19; v některých lékárnách se prodej zdvojnásobil od konce června (moje úvaha: možná kvůli dovoleným v zahraničí?); poslední týden podle některých švédských lékáren se prodej samotestů zvedl o 300 % od konce května (nebo jde jen o reklamu lékáren? - moje otázka).

Podle švédského zdravotního úřadu (Folkhalsomyndigheten): během 30. týdne 5261 nových covid-případů (moje pozn.: vydělme sedmi dny, jde spíše o nízký počet, lidé se zase tolik netestují); během téhož týdne 10 nových covid-pacientů na JIPkách, předtím bylo v průměru za týden 14 nových pacientů (což je málo, když to vydělíme sedmi dny). Ale počet úmrtí je v současnosti možná přece jen vyšší: mezi týdny 25.-27. bylo v průměru 44 úmrtí za týden (asi 6 za den, u nás ale v posledních dnech bylo i více úmrtí hlášeno za den). Podle úřadu jde většinou o nejstarší jedince s potřebou trvalé péče (od úmrtí s pozitivním testem jim tedy zčásti nepomůže ani vakcína - moje pozn., jde zpravidla o celkově zdravotně oslabené, křehké pacienty, kteří navíc přes očkování dostanou covid, většina je očkovaná).

Švédský zdravotní úřad inklinuje k tomu, že - až na počáteční informaci - počet nakažených opičími neštovicemi (možná se to bere jako "moc osobní", protože jde zpravidla o gaye) nyní neupřesňuje (nebo bych musela pátrat déle v databázi). Úřad uvádí, že vakcína "nebude pro každého", jen pro osoby vystavené infekci, které mají vyšší riziko vážnějšího průběhu nákazy; navíc nformuje, že u příslušné vakcíny "není jasné, jak je účinná". 

Ve Švédsku je cca 40 % případů opičích neštovic, kdy se lidé nakazili uvnitř země, při sexuálním kontaktu muž s muži; při příznacích by se měli zdržet sexu s dalšími jedinci.

Redakce www.berliner-zeitung.de se pustila sérií článků do spolkového ministra zdravotnictví K. Lauterbacha (SPD), ale zčásti se kritika snesla i na spolkového ministra spravedlnosti (FDP); v SRN je uzákoněna povinná spolupráce těchto dvou ministrů při přípravě změn předpisů pro zdravotnictví. Ale útočné otázky Lauterbachovi pokládají i další média a jeho odpovědi ukazují, jak se tento politik "kroutí" - častěji svá tvrzení začal pozměňovat. 

Nyní ministr zdravotnictví popírá, že by 4. dávku covid-vakcíny doporučoval i mladším lidem, někdy řekl, že by ji měly mít také osoby pod 60 - 70 let, u 40letých někdy řekl, že po poradě s lékařem apod. Redakce konstatuje, že EU doporučila 4. dávku pro osoby od 60 let, německá komise pro očkování STIKO ji ale doporučila od 70 let. 

Značnou kritiku si vyslechli ministři zdravotnictví a spravedlnosti, když představili návrh pro letošní podzim: spolkové země by od října mohly zavést povinné roušky v uzavřených prostorách, ale s výjimkou "nedávno" očkovaných, uzdravených a negativně otestovaných (při návštěvách restaurací, kina, muzea apod.). Ty výjimky z roušky ale odsoudili zemští ministři zdravotnictví: v praxi by to bylo obtížně kontrolovatelné. (Moje pozn.: takže ministr zdravotnictví nebere na vědomí, kolik očkovaných se stejně nakazilo?)

Od října se očkovaní jen s 3 dávkami vakcíny mají brát jako "neočkovaní" - podle představ šéfa zdravotnictví. Centrálním bodem opatření pro podzim mají být 4. a 5. dávka covid-vakcíny. Rozhodující má být, zda osoba byla očkována dříve než v posledních 3 měsících. Dotklo by se to nejméně 51 miliónů lidí. Od letošního října do dubna 2023 by museli absolvovat další dvě (doplňující) dávky.

Ale STIKO, podle níž lze očkování zavést do praxe (upraveno zákonem), doporučila 4. dávku jen od 70 let, uvádí redakce. Tvrdá kritika se ozvala od mluvčího pro zdravotnictví za parlamentní frakci CDU/CSU: chystané předpisy by byly v příkrém rozporu s doporučením odborníků STIKO. Tento člen parlamentního zdravotního výboru kritizoval to, že lidé 3krát očkovaní by fakticky byli nuceni podstoupit ještě i 4. a 5. dávku. 

Virolog H. Streeck uvedl pro Bild: Nemůže být řešením nechat se trvale očkovat; lidé by se měli očkovat, když chtějí snížit riziko závažného průběhu, ne kvůli naději, že tak získají více svobody. Námitky mají i praktičtí lékaři.

Ministr zdravotnictví Lauterbach se také měl dopustit nepřesných údajů o počtu závažných vedlejších účinků covid-vakcín (kdysi tvrdil, že žádné neexistují, pak některá čísla zveřejnil, po kritice občanů se údaje smazaly). Politik měl uvést, že na 5000 očkovaných osob je jeden závažný vedlejší účinek; redakce uvádí, že zprávy Institutu P. Ehrlicha (www.pei.de, Sicherheitsbericht) obsahují vyšší riziko, a nejde o "očkované osoby", ale o počet dávek. U hlášení podezření na závažné účinky vakcín PEI uvádí 0,2 případu na 1000 dávek. 

Redakce dále doplňuje: u osob se dvěma dávkami existuje - podle očkovací látky - riziko závažného účinku až jeden případ na 2500 dávek, u lidí s 3 dávkami jeden případ na 1667 dávek, u lidí se 4 dávkami jeden případ na 1250 dávek.

Svaz smluvních lékařů má ale ještě vyšší počet vedlejších účinků než úřad PEI: ke konci června šlo o 2,48 miliónu pacientů (ve zkratce jsem plně neporozuměla, zda jde jen o hlášení podezření či i doložené zdravotní obtíže, s nimiž lidé přišli do ordinace, ale číslo je podle redakce celkově vyšší než hlášení uváděná PEI či ministrem).

Rakouské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí www.sozialministerium.at: K ochraně rizikových skupin může být od srpna izolace infikovaných nahrazena omezením kontaktu. 1. Nemocný (s příznaky) zůstane doma s právem pracovní neschopnosti v dohodě s lékařem (lze řešit telefonem) - jako u každé jiné nemoci (moje pozn.: stejné příznaky u chřipky člověk s lékařem řešit nemusí?). 2. Infikovaný bez příznaků může opustit domov a jít do práce, ale musí mít respirátor ve vnitřních prostorách nebo i venku, když nelze držet 2m odstupy (moje pozn.: korektní bezpříznakoví tak učiní, u nekorektního to nelze rozpoznat, je to v praxi nevymahatelné). Ani bezpříznakový pozitivně otestovaný by neměl jít na návštěvu do nemocnice či sociálního ústavu.

Rakousko - na rozdíl od EU či SRN - doporučuje doplňující dávku od 65 let (mnoho zemí má rozdílnější pravidla, takže v této oblasti poněkud postrádám jednoznačnější vědecký důkaz) a pro osoby s chronickými nemocemi. 

Rakousko tedy bude mít poněkud více pozitivně otestovaných (většinou bez příznaků) než např. Švédsko; např. aby člověk nebyl v práci osočen, že jde do zaměstnání "s příznaky" (může jít o alergika), musí k lékaři - loni jsem četla o případech, kdy člověk má např. RS virus a zároveň pozitivní test i na covid (zdravotní problém přitom způsobil RS virus - rakouská média). Já bych ani s chřipkou do práce nešla, vzala bych si free days (po 1-3 dnech se člověku uleví, nemoc se při odpočinku může zkrátit a mám čisté svědomí, že nenosím žádnou nákazu mezi lidi). Rakouští politici jsou ale stále uhranuti covidem, ostatní oblasti poněkud opomíjejí?