Necenzurujeme.cz

www.bbc.com: Šéf OSN Guterres vyzval všechny vlády, aby zdanily nadměrný zisk firem zabývajících se plynem a ropou a využily ho k podpoře chudých občanů. Groteskní chamtivost energetických společností trestá nejchudší. 

Redakce dokládá realitu - významné zbohatnutí některých firem na válce - na 4 největších energetických společnostech: Exxon, Chevron, Shell a TotalEnergies. Vydělaly téměř 51 mld USD, většinou v posledním čtvrtletí, většinou jde o zdvojnásobený zisk oproti stejnému období loni. Např. Shell má profit za duben-červen rekordní; BP nedávno zveřejnila největší zisk za 14 let.

Minulý měsíc UK schválila 25% "neočekávanou" daň pro energetické firmy, pomůže to řešit finanční potíže občanů s placením účtů za energie. Některé další země, např. Itálie, zavedly podobné opatření. V USA to navrhli někteří členové Kongresu, ale byla malá politická podpora. Francouzští zákonodárci to zamítli.

OSN varuje: neřešení této oblasti může mít negativní ekonomické, sociální a politické důsledky.

www.orf.at: Příští týden vstoupí v platnost plán EU ušetřit "dobrovolně" do března 2023 na spotřebě plynu 15 %, dalším krokem může být cíl závazných úspor. To by potřebovalo souhlas nejméně 15 zemí EU s nejméně 65 % obyvatel EU (společně). Některé země chtějí ušetřit méně než 15 %, zároveň si několik zemí (Španělsko, Itálie) vyjednalo výjimky z cílů závazných úspor.

Včera ORF uváděla, že Německo by muselo do března 2023 ušetřit cca 10 mld kubických metrů plynu; průměrná spotřeba 5 miliónů 4členných rodin (domácností) odpovídá těmto 10 mld kub. metrů, což je cca 100 mld kWh; "vzorová" rodina v SRN spotřebuje za rok kolem 20 000 kWh. Itálie by měla do března 2023 uspořit přes 8 mld kubic. metrů, Francie a Nizozemí 5 mld; celkově musí EU uspořit kolem 45 mld kub. metrů plynu; za téměř jednu čtvrtinu redukce by odpovídalo Německo. 

www.tagesschau.de: Výbor pro lidská práva německé parlamentní komory (6 frakcí) plánuje na říjen cestu na Tchaj-wan, navzdory napětí, není to reakce na současné dění, plánovalo se to již dříve - cesta na Tchaj-wan, do Japonska a do Hongkongu; ev. protesty Číny nejsou důvodem ke zrušení, Tchaj-wan je obchodní partner Německa - uvádějí spolkoví politici.

www.svt.se: Dánský novinář vykázán z Ruska; obavy o švédské novináře.

Mluvčí tureckého prezidenta, který se vypravil na osobní schůzku s V. Putinem (moje otázka: co se asi bude vše projednávat, že se nezvolil telefonický rozhovor či online jednání?), uvádí: Mezinárodní společenství nemůže ukončit válku (na Ukrajině) ignorováním Ruska, musí mít přednost diplomacie a mír. Expert pro SVT.se uvádí: Rusko údajně chce turecké drony.

Izrael zahájil nálety na pásmo Gazy, opatření bylo uplatněno poté, co dva členové islámského džihádu, silně zastoupeného v Gaze, byli uvězněni. (Ve stručném textu situace nebyla vysvětlena, vedlejší zpráva z 16.7.: Izrael bombardoval Gazu poté, co odtud byly odpáleny rakety na izraelské území; vedle informace, že Izrael poskytuje Palestincům možnost práce v Izraeli - tisíce povolení.)

www.orf.at: Už žádné telefony mezi Putinem a Macronem.

www.srf.ch: Země EU již převzaly 1000 pacientů z ukrajinských nemocnic, aby odtížily ukrajinské zdravotnictví, na akci se podílí 18 států; při posledním transportu 15 pacientů přijala SRN, 4 Nizozemí, dva ČR a Norsko. 

V ukrajinském městě Mykolajiv poblíž fronty na jihu je od pátečního večera do pondělního rána prodloužen zákaz vycházení, jsou plánované kontroly v různých částech města v boji proti kolaborantům. Zástupce této oblasti zároveň uklidňuje, že nejsou žádné známky, že město bude obklíčeno ruskými jednotkami. 

www.bbc.com: Rusko střílí na civilisty z oblasti kolem evropské největší jaderné elektrárny, ruské jednotky používají tuto (záporožskou) JE jako kryt - aby nás mohli ostřelovat, přitom počítají s tím, že ukrajinské síly útoky nemohou oplatit (z obav, aby nebyla zasažena JE) - svědectví místních obyvatel. Každé ráno, když se probudíme, vidíme, že stříleli jen na obytné domy. 

V Mykolajivu nelze spát, oblast je konstantně pod ostřelováním, uvádějí zdejší lidé. 

Britské ministerstvo obrany: ruské jednotky zřejmě operují v oblastech kolem JE (foto Reuters - Energoatom - ruský tank před záporožskou JE); podle UK ruské jednotky využívají JE jako štít k odrazení ukrajinských útoků; v oblastech kolem JE jsou ruské dělostřelecké jednotky, vědí, že kolem JE nemohou být napadeny ukrajinskými silami bez rizika jaderné katastrofy. OSN: (záporožská) JE je zcela mimo kontrolu, Rusko operuje v jejím areálu i v oblasti kolem. Redakce: 6 tlakovodních reaktorů a úložiště radioaktivního odpadu - na snímku (zřejmě) kanceláře napadeny ruskými jednotkami, v těsné blízkosti reaktorů i radioaktivního odpadu. 

Ukrajina: ruské jednotky zde umístily své jednotky a skladují tu (vč. areálu JE) vojenskou techniku. Americký velvyslanec na Ukrajině: existují věrohodné informace, že Rusové využívají JE jako ekvivalent jaderného štítu střílejícího na Ukrajince z okolí elektrárny. 

Redakce odkazuje na New York Times: obyvatel Nikopolu - Střílejí na nás, a nemůžeme nic dělat (odveta není možná pro vysoké riziko jaderné katastrofy). Další snímek: Rusové ostřelovali tuto JE, když ji obsazovali, což vedlo k mezinárodním protestům. Ruskem dosazený úředník v oblasti: ukrajinské síly používají západní dodávky zbraní k útoku na JE (dělám svůj vykřičník! - to fakt myslí vážně, že by Ukrajinci spáchali hromadně sebevraždu?). Další snímek: záporožská JE vypadá, jako když hoří po ostřelování (incident při jejím obsazování Rusy).

www.guardian.com: Obavy z aktivit Rusů v záporožské JE; britská rozvědka: Rusko zřejmě podkopává její bezpečnost, zůstává nejasný záměr Kremlu - proč okupují JE.

Ruský ministr zahraničí S. Lavrov: Rusko připraveno (neveřejně) diskutovat o výměně vězňů s USA. 

Kanada od r. 2015 vyškolila 33 000 ukrajinských vojáků, nyní posílá až 225 kanadských vojáků do UK k obnovení školení ukrajinských rekrutů. 

Reakce ukrajinského ministerstva obrany na výtky Amnesty International, že ukrajinské síly bojovaly poblíž civilních, obytných oblastí a tím ohrozily civilisty: AI zkresluje realitu, jde o nepochopení situace na místě. 

www.20min.ch: Kauza 12letého Archieho v UK - chlapec byl od dubna v kómatu po těžkém zranění mozku, podle lékařů nevyléčitelný stav, kdy lékaři navrhli jeho odpojení od přístrojů. Rodiče se postupně odvolali ke všem britským soudním instancím, jež je nevyslyšely, nakonec předložili svou stížnost i Evrpskému soudu pro lidská práva, který  však do kauzy nechtěl zasahovat. Nyní možná rodiče zkoušeli oddálit vykonání rozsudku: odpojení syna od život udržujících přístrojů, takže u britského soudu vznesli námitku, že si nepřejí, aby syn umíral v nemocnici, chtěli ho převézt do hospice (hospic prý souhlasil, aby chlapec byl převezen do tohoto zařízení; mne napadá, zda si v hospici rodiče nedohodli možnost prodloužit udržování života dítěte na přístrojích, pokud by to bylo technicky možné). 

Soudkyně ale zamítla možnost převozu chlapce do hospicu. Nicméně oddálila akt odpojení přístrojů, aby rodičům umožnila předložit dovolání k soudu (žádost o umožnění převozu syna do hospicového zařízení). Hrálo se v zásadě o další den, lhůta pro odpojení přístrojů byla prodloužena ze čtvrtka na pátek. Zoufalá matka uváděla, že když synovi lékaři odpojí kyslík, poskytne mu dýchání z úst do úst. 

Nejvyšší britský soud podpořil názor ošetřujících lékařů, že v nejlepším zájmu dítěte je nechat ho zemřít. (Moje pozn.: čas od dubna je ale velmi krátké období.) Redakce uvádí, že v UK silný finanční tlak na zdravotnická zařízení vede k tomu, že život udržující opatření jsou mnohem dříve pacientovi odejmuta, než je tomu v jiných zemích, v nichž spíše dochází ke konfliktu opačnému - rodina chce přístroje z vlastní vůle odpojit a lékaři i soudy někdy nesouhlasí. (Před dobou covidovou jsem se naposledy dívala na německé předpisy pro tuto oblast: v SRN je na prvním místě přání pacienta, např. se ctí dříve vyjádřené přání; zvláště u dětí se dává přednost přání rodičů - kdyby protestovali proti odpojení přístrojů, zpravidla by lékaři soudu nenavrhli urychlení smrti. Je tu i otázka možné diagnostické chyby, takové případy byly vícekrát zdokumentovány.)

Moje pozn. na závěr: Vozí lodě z Ukrajiny do světa kukuřici nebo obilí? Několik měsíců se mluvilo o obilí (nebo pšenici), nyní na ČT slyším několik dní "kukuřice". Nejsem zvláštní znalec cizích jazyků a je ostatně jedno, zda si Ukrajina a svět přejí tu obilí, tu kukuřici apod., hlavně aby export fungoval bezpečně, nicméně uvádím: média používající angličtinu vč. BBC nebo The Guardian užívají nyní pojem "grain" - mělo by jít o "zrno", zpravidla (v našem kontextu) obilí (ale mohlo by jít mj. i o rýži či "náklad"), v americké angličtině "zrno" či "obilí". Ovšem "obilí" najdeme v angličtině také jako "corn" (rostlina či zrna; v americké angličtině "grain"); kukuřice v britské angličtině "maize", v americké "corn". (To může překladatele asi snadno dostat do problémů - výraz corn pro obilí i kukuřici, ale je mi divné, že se ČT tak drží kukuřice - možná na rozdíl ode mne redaktoři rozpoznali v záběru z lodi typ zrna?)

Média v němčině, jež sleduju, užívají výraz das Getreide (obilovina, zrno), ovšem pro zrno či obilí lze zvolit i das Korn; naproti tomu kukuřice v němčině by zněla "der Mais". Nicméně asi jistější je mluvit o potravinovém exportu. 

A ještě pro usmání, podle BBC Severní Korea tvrdí, že se zbavila šíření covidu - během týdne žádný nový případ "horečky" (země nemá dostatek kapacit na testování, takže rozeznávala "covid" jako "horečku"). U této země panuje celosvětově skepticismus - dva roky ani slovo o covidu, najednou záplava "horečky", převažuje nedůvěra k jakýmkoli číslům - např. jihokorejský odborník odhadl covid-úmrtí u severního souseda na 50 000, ale Kim přiznal jen 74 případů.