Necenzurujeme.cz

www.orf.at: Smrt lékařky z Horních Rakous, která uzavřela svou ordinaci kvůli výhrůžkám vraždou, spustila ve veřejnosti znepokojení. Zároveň se svolávají v různých městech setkání k této příležitosti; lidé kladou květiny a svíčky před její ordinaci i před ministerstvo zdravotnictví ve Vídni. V pátek byla lékařka nalezena mrtvá ve své ordinaci; státní zástupce potvrdil sebevraždu, nebyla nařízena pitva.

Lékařka zanechala (podle některých zdrojů tři) dopisy na rozloučenou: jeden měla zaslat zemské policii, jeden lékařské komoře. Právě lékařská komora s ní již dříve situaci (kdy údajně dostávala výhrůžky z okruhu odpůrců očkování a covid-opatření) osobně probírala, osobně s ní prý projednala plán pomoc vč. poskytnutí právníka (lékařka sama si najala osobní ochranku, policie šetřila jí zasílané pohrůžky). Policie ani státní zastupitelství nezveřejnily obsah dopisů lékařky (ale pokud nebyla nařízena pitva, pak nejspíš sebevražedný úmysl byl dostatečně prokázán dopisy na rozloučenou, možná si lékařka pitvu i zakázala - moje pozn.).

Televize ORF při těchto informacích opakovaně zveřejňuje telefonní spojení na psychologickou pomoc pro jedince, kteří se ocitnou v duševní krizi a měli by si uvědomit, že ji nemusí sami zvládnout (je otázka, zda se touto oblastí - potřebou duševní pomoci - zabývala lékařská komora). 

Zahraniční média ovšem nedávno hojně psala o kauze, kdy byl unesen předseda švýcarské komise pro očkování Ch. Berger (59 let). Např. www.n-tv.de (12.4.22), Euronews.com či NZZ.ch: vzhledem k tomu, že policie ke kauze dostatečně neuvolňovala informace či dokonce nutila některá média (jež zjistila jméno oběti únosu) k vymazání osobních dat a také sám lékař toho moc neprozradil, v článcích novinářů jsou některé nesrovnalosti či rozdílnosti. Mně samotné na tvrzení dr. Bergera něco "nesedí".

Šéfa švýcarské očkovací komise měl unést Němec (ten byl později při zákroku zastřelen švýcarskou policií, předtím měl údajný pachatel zastřelit svou přítelkyni), do případu byl snad zapleten i švýcarský občan (možná obchodní partner pachatele). Avšak dr. Berger tvrdí, že jeho pozice předsedy vakcinační komise v tom nehrála roli, podle něj šlo jen o peníze - únosce ho asi hodinu zadržoval, požadoval významný finanční obnos, a když jej lékař ujistil, že peníze obstará, propustil ho (moje pozn.: zajímalo by mě, co únosce považoval za spolehlivé "ujištění", že lékař peníze obstará). Lékař pak zalarmoval policii (pokus o zadržení únosce a přestřelka se odehrála poblíž Curychu). 

Je to hodně "divoká" kauza, mnohé zůstalo zatajeno: šetření bylo zastaveno pro úmrtí předpokládaného únosce, ač se původně šetřila i osoba zmíněného podezřelého švýcarského občana a také policie byla vyšetřována, když při jejím zásahu došlo k úmrtí. 

Moje pozn. na okraj: nemám ráda militantně vyhrocené jedince - ani zastánce vakcinace, před nimiž nikdo nesmí vyslovit odlišný názor, ale ani odpůrce, před nimiž se nesmí říct, že člověk by měl mít právo svobodně se sám rozhodnout - vědecké poznatky se různě vyvíjejí v čase (např. co se původně jevilo jako vynikající pokrok medicíny, ukáže se později jako překonané či dokonce škodlivé), průběžně mívají vědci aj. rozdílné odborné názory. Už z tohoto důvodu je třeba vést společnost k vzájemné zdvořilé komunikaci, oslabovat riziko násilného chování. Když rakouský parlament odhlasoval povinné covid-očkování od 18 let, byla jsem si dost jista, že je např. nesmyslné nutit mladé zdravé jedince k vakcinaci v experimentálním režimu, kdy se už i na úrovni Evropské lékové agentury prokázaly některé nežádoucí účinky vakcín (častější u mladých). Úřední statistiky dokládaly, že většina nakažených se s covidem vypořádá jako s chřipkou (bez ohrožení sebe a při zachování základních opatření - rouška, odstup apod. - i bez ohrožení druhých), bylo také zřejmé, že očkovaní se často nakazí a mohou přenést nákazu na druhé.

Takže jako spořádaný občan - pokud bych žila v Rakousku - bych situaci řešila nikoli vyhrožováním těm, kdo byli vakcinačními nadšenci, ale legálními prostředky pro "odpůrce": zkusila bych uplatnit žalobu proti - z mého pohledu - nesmyslnému zákonu, ev. bych jako neočkovaná platila pokuty a k soudu bych si přinesla výsledek testu na protilátky získanými po prodělání covidu. Sebevražda rakouské lékařky je bolestná, obávám se však, že rakouští politici nařizující téměř celému národu povinné očkování v době, kdy ti očkovaní často covid stejně dostali, a lockdown pro neočkované (ač někteří měli protilátky po onemocnění) se podíleli na přílišném vyhrocení nálady ve společnosti, ostatně nový rakouský ministr zdravotnictví nyní učí občany "žít s covidem" a přeje si zasypat příkopy mezi zastánci a odpůrci očkování. 

Zdravotnictví je jednou z oblastí, kde se mohou násobně vyskytnout rizika eskalace nevhodného chování: zdravotnická profese je silně náročná, jedinec se může stát "duševně unavený", také pacienti a jejich rodiny mohou reagovat zkratovitě, když mají pocit, že zdravotník se nechová správně. Vedle povolání novinářky jsem určitou dobu pracovala jako knihovnice veřejné knihovny, kterou navštěvovaly i osoby inklinující k násilí: přála bych zdravotníkům tak dobrou psycholožku, kterou jsem poznala jako knihovník: ne každému to pomůže, ale většina profesionálů měla šanci osvojit si vhodnější chování - oslabující eskalaci nepěkných dějů.

Teď radši něco pro zasmání - www.tagesschau.de: německý ministr zdravotnictví K. Lauterbach chce větší spropitné v gastru kvůli vyššímu riziku covidu u pracovníků - lidé tu pracují tvrdě a často nesou dlouhodobě významné riziko nákazy, je nepochopitelné, že se tu neplatí větší spropitné, s výjimkou chudších návštěvníků, měl zveřejnit ministr.

Na sociálních sítích se dočkal jízdlivých odpovědí od občanů: např. by si ministr měl uvědomit těžkou práci zaměstnanců v sociálních službách; další občan: Vzrušující, že sociální demokrat postrádá sociální rozměr. Další občan se zřejmě pozastavil nad tím, že ministra znepokojuje "trvalé" riziko nakažení (většina populace byla očkována nebo už covid měla).

www.bbc.com: zpravodaj popisuje svou cestu do regionu Pskov, 9 hodin jízdy od Moskvy - čím dál od větších měst (Petrohrad apod.), tím víc Rusové sledují jen ruskou státní televizi, její propagandu, takže i např. 84letá žena, která se za 20 let Putinovy vlády nedočkala lepší penze, ho "má ráda". Společenství venkovanů v kruhu ortodoxní církve: v naší rodině máme mnoho mladých mužů, kteří slouží na Ukrajině, Bůh je neopustí, vrátí se domů, říkají někteří. Nicméně na venkovském hřbitově je asi 20 čerstvých hrobů, jsou tu pohřbeni i vojáci zabití po 24. únoru. Pokud si organizátor jedné akce všimne, že novinář chce s lidmi mluvit o Ukrajině, požádá ho, aby místo opustil. 

www.theguardian.com: Ukrajina nepotvrdila dronový útok v Sevastopolu na okupovaném Krymu, Rusko (prý žádný mrtvý po útoku) zrušilo oslavu dne námořnictva; Putin odcestoval do Kronštadtu v Petrohradě, kde je hlavní základna ruské baltské flotily, na oslavy námořníků. Redakce připomíná, jak Ukrajinci již dříve potopili ruský křižník Moskva: Rusko potvrdilo jen jedno úmrtí na palubě, zatímco desítky námořníků jsou vedeny jako "nezvěstní". 

www.srf.ch: rozhovor se zpravodajem švýcarské televize, který informuje o dění na Ukrajině, např. rozdíl mezi často bombardovaným Charkovem a Kyjevem, kde lidé ignorují letecký alarm, možná více spoléhají na to, že střely budou odraženy ukrajinskými silami. Na Ukrajině je patrný život mezi válkou a normalitou. 

Rusko a Ukrajina poskytly rozdílná tvrzení o tom, kdo usmrtil ukrajinské válečné zajatce ve věznici na Rusy okupovaném území; např. postřílet válečné zajatce by byl válečný zločin. Podle zpravodaje pro tvrzení ukrajinské strany může svědčit to, že raketový útok (americkými zbraněmi) by musel způsobit větší škody, dále je tu okolnost, že mnoho ruských tvrzení za více než 5 měsíců se ukázalo jako nedůvěryhodná. 

www.svt.se: Zelenskyj označil útok na Mykolajiv za jeden z nejbrutálnějších v tomto regionu: okupanti zasáhli obytné domy, školy, další sociální infrastrukturu, průmyslové oblasti; ruské síly se přesouvají na jih k chersonskému a záporožskému regionu, ale to jim nepomůže, říká ukrajinský prezident, který nařídil všem civilistům, aby opustili doněcký region. 

Švédská televize nechává mluvit odborníka na evakuaci z norské akademie obrany a dále podplukovníka J. Paasikiviho: evakuace je více riziková pro zranitelnější, ale ještě na to není pozdě, problém je, že někteří (žili tu celý život) oblast bojů nechtějí opustit. Podplukovník: Je víc důležité porazit Rusy než to, zda mosty zůstanou nepoškozeny (proč Ukrajina ničí své mosty).

Kyjev zápasí s identifikací mrtvých: zatím nebylo možné identifikovat přes 200 lidí, jejichž těla byla nalezena během bojů v oblasti Kyjeva, přes analýzy DNA ukrajinská policie spoléhá na spolupráci s příbuznými obětí, navíc dohledává cca 300 lidí, kteří jsou nahlášeni jako nezvěstní. Podle očitých svědků okupanti některé Ukrajince převáželi do Běloruska (např. z Irpině). 

Dron ukazuje škody v černobylské zakázané zóně (JE) po měsíčním pobytu Rusů. 

www.orf.at: Francie uvolňuje pravidla pro vstup do země, už se nepožaduje covid-pas. Kdyby se vyskytla ohrožující varianta viru, bylo by možné zavést znovu testování.

Čínský Šanghaj: od 1. července poprvé nebyl nahlášen žádný nový případ nákazy (přes 20 mil. obyv.).

V rakouské spolkové zemi Tyrolsko šetření u 73 000 dárců krve ukázalo, že 96 % z nich má protilátky proti covidu. Loni na podzim mělo protilátky 83 % dárců.

Izolace či karanténa po pozitivním testu jsou minulostí: pozitivně otestovaný, když se "necítí nemocný", může opustit domov, jít do práce (s respirátorem vč. MHD). Pozitivně otestovaní ale nesmějí do zdravotnických a sociálních zařízení, jsou ale výjimky pro personál; ve spolkových zemích jsou zatím rozdíly - někde v nemocnicích pracují pozitivně otestovaní zaměstnanci bez příznaků, jinde ne. 

Írán tvrdí, že je schopný vyrábět jaderné bomby, ale neznamená to, že tak činí - šéf íránského úřadu pro jadernou energii. Írán chce ukončit "jaderný spor", ale není jasné, kdy proběhne jednání. 

První loď s ukrajinským obilím opustila přístav Oděsa (během dne by jich mělo být víc podle některých zdrojů), má směřovat do Istanbulu, pak do Libanonu, podle OSN loď veze přes 26 000 tun obilí (SVT.se, Tachesschau.de dodává, že tento export bude i nadále riskantní).

The Guardian: Americká politička N. Pelosi začíná výlet do Asie, bez zmínky o Tchaj-wanu.

SRF.ch: ruské námořnictvo bude vyzbrojeno "všemi prostředky".