Necenzurujeme.cz

Dánské ministerstvo zdravotnictví www.sum.dk: strategie covid-19 do jara 2023. Stát bude rozdělen na 8 oblastí, v nich se bude sledovat od podzimu, zda je situace příznivá či zda riziko eskaluje - hlavně ve vztahu k ochraně zranitelných (pacienti v nemocnicích, obyvatelé sociálních ústavů) a k zátěži nemocnic počtem covid-pacientů. Pokud zůstane varianta omikron (dnes dominuje jeho subvarianta BA.5), neočekává se větší vliv na zdravotnictví ani žádná zvláštní opatření. Pokud by se vyskytla varianta viru podobná deltě, pak je třeba být více opatrný vůči zdravotně oslabeným. Kdyby se vyskytla zcela nová varianta - zpočátku se nebude vědět, nakolik se bude šířit či zda bude způsobovat závažnější průběh.

V současnosti Dánsko doporučuje testování na covid jen u těch, u nichž by to mohlo mít význam pro léčbu covidu, lze se testovat při příznacích, když máte vážná zdravotní rizika. Nedoporučuje se testovat blízké ani jiné kontaktní osoby. Omezení návštěv sociálních ústavů jen přiměřeně závažnosti situace (jen kdyby covid-19 byl znovu označen jako ohrožující nemoc, což zatím Dánsko zrušilo). V případě velkého růstu počtu infikovaných by se více testoval personál v sociální sféře (2krát v týdnu samotesty), pokud pracuje u zranitelných osob.

www.sst.dk/da/corona/Vaccination (dánský úřad pro léčiva aj.): U dětí a mladistvých pod 18 let od 1. července nebude možné dostat první dávku covid-vakcíny a od 1. září ani 2. dávku; děti a mladiství jen velmi zřídka onemocní covidem vážněji (omikron varianta). Jen malý počet dětí s vážnějším zdravotním rizikem bude mít ještě možnost vakcinace po individuálním lékařském zhodnocení, uvádí úřad. (Moje pozn.: vzhledem k tomu, že Dánsko na zdravotní péči rozhodně nešetří, výše uvedené může znamenat to, že u většiny dětí by nad jejich osobním prospěchem z očkování mohla převážit rizika - např. zánět srdce či anafylaxe, úřad ostatně o těchto vedlejších účincích vakcín informuje v dalším sdělení, v němž uvádí, že všechny vakcíny mají vedlejší účinky.)

Od 15 let se může mladistvý sám rozhodnout pro vakcinaci, ale rodiče dostanou kopii pozvánky k očkování (rozhodně se tu neočkuje při obchodních domech apod. jako v ČR, moje pozn.) - rodiče musejí vědět o úmyslu vakcinace, aby to mohli s potomkem probrat.

Počet lidí, kteří závažně onemocněli covidem, zůstává nízký, počet pacientů na JIP neroste (www.sst.dk/da/Nyheder). 

Rakouský list www.wochenblick.at: covid-pravidla ve Francii se drolí; E. Macron ztratil v jedné parlamentní komoře většinu, neprosadil prodloužení nouzového stavu, v druhé komoře i jeho strana je pro zrušení další části corona-diktatury. Všechna omezení zanikají, šikanózní covid-pas je už minulostí. Covid-pas ve vztahu k cestování do Francie by bylo možno obnovit jen při "zvlášť ohrožující variantě" nebo při "přetížení zdravotnictví". Senát vytvořil možnost zrušit vyloučení např. neočkovaných lékařů z práce (existují desítky tisíc francouzských lékařů bez injekce, tvrdí redakce); prozatím ale zůstává v platnosti povinné očkování zdravotnického personálu. 

Rakouské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí www.sozialministerium.at: Musíme se s covidem naučit žít; doplňující dávka vakcíny se nabízí osobám od 65 let a jedincům s chronickou nemocí; je usnadněna ochrana zvlášť zdravotně ohrožených zaměstnanců na pracovišti (přechod na práci méně rizikovou, ev. uvolnění z práce, když má dotyčný potvrzení lékaře, že by u něj covid mohl způsobit závažný průběh); nemocní (s příznaky) mají zůstat doma, ale bez příznaků mohou pozitivně otestovaní opouštět domov, jít do práce apod. Nebudou se dohledávat kontakty nakažených. www.kurier.at ukazuje, že rozhodnutí rakouské vlády (ani v ní nebyla jednota) o "volnějších" covid-pravidlech nemá plně podporu ve spolkových zemích, některé např. nechtějí, aby chodili do práce infikovaní zaměstnanci zdravotnických a sociálních zařízení, byť nemají příznaky. Nebo ani učitelé. Naopak např. v Salcburku musejí bezpříznakoví zaměstnanci nemocnic jít do práce. 

www.orf.at: covid na podzim - už žádné plošné zavírání škol ani by se nemělo plošně testovat, nákaza se bude řešit podle místní situace (zda je třeba uzavřít určitou třídu nebo zda se časově omezeně zvolí testování, když onemocní dítě během výuky). Ale opatření se vážou na 4 rozdílné epidemiologické situace, jen ve vážnější situaci např. rouška mimo třídu nebo by se zdravotně zranitelné děti uvolnily z prezenční výuky - záleží na tom, zda nákaza na podzim a v zimě způsobí vyšší počet hospitalizací. (Wochenblick ovšem poukazuje na to, že viroložka zveřejnila, že roušky či respirátory člověka příliš spolehlivě neochrání, mohou být i škodlivé; moje pozn.: švédský epidemiolog A. Tegnell byl vůči rouškám zvláště u dětí skeptický, takže je nosit převážně nemusely a nebyly nemocnější než rakouské děti, které dva roky žily v rouškách a respirátorech, neodrazilo se to ani ve vztahu k rodičům či prarodičům, obě země mají mnohem nižší celkovou úmrtnost oproti ČR).

ORF.at měla včera informaci o tom, že v Horních Rakousích byla nalezena mrtvá lékařka: prý jí delší dobu vyhrožovali odpůrci očkování a "popírači covidu" (byla známa z veřejného vystupování), lékařka sama si najala ochranku, do věci byla zahrnuta policie (specialisté na kyber-trestné činy), pak oznámila, že svou ordinaci uzavře a že ji již neotevře. Avšak ORF dále uvádí, že podle státního zástupce je cizí zavinění smrti vyloučeno, vychází se z toho, že praktická lékařka spáchala sebevraždu. 

Švédská televize www.svt.se včera informovala o požáru 15patrové budovy v Moskvě s osmi mrtvými, další osoby musely do nemocnice, přes 200 obyvatel evakuováno; vyšetřuje se, zda byly porušeny protipožární předpisy (lidé se ocitli v pasti, okna měla kovové mříže).

www.bbc.com: V separatistické věznici Olenivka v doněckém regionu došlo k usmrcení více než 50 vězňů (podle Ruska šlo o ukrajinské vězně), Ukrajina požádala OSN a Č. kříž, aby se umožnilo vyšetřování; Č. kříž si přístup již vyžádal s primárním cílem pomáhat při evakuaci a život zachraňující péči o zraněné. Z ruského videa se nedá poznat, co se skutečně stalo, uvádí redakce. Jeden z poradců prezidenta V. Zelenského: vypadá to podobně jako žhářství (dnes na ČT24 podezření na instalaci výbušnin), protože raketový úder by těla rozmetal. Podle redakce videozáznam ukazuje změť zdemolovaných paland a silně ohořelá těla. (Moje pozn.: zajímalo by mě, zda separatisté již dříve umožnili Č. kříži či zástupci OSN kontrolu zacházení s vězni - zda se dodržují mezinárodní předpisy, např. zajištění jejich bezpečnosti, absence mučení, řádná lékařská péče. Obávám se, že se tak nestalo.)

Americkou basketbalistku vězněnou v Rusku vyměnit za Rusa odsouzeného v Německu za vraždu? ORF.at nedávno uvedla, že A. Blinken chce za USA projednat s ruským ministrem zahraničí S. Lavrovem výměnu vězňů. V únoru byla na moskevském letišti zadržena americká basketbalistka pro "drogový delikt", u soudu uvedla, že měla po konzultaci s lékařem marihuanu jako léčebný prostředek pro tišení bolestí, v USA tuto kauzu berou jako politicky motivovanou. V r. 2020 byl pak v Rusku odsouzen k 16 rokům v pracovním táboře bývalý americký voják "za špionáž", opět byl rozsudek označen jako politicky zinscenovaný. 

Rusko nyní podle médií usiluje o to, aby z Německa získalo v rámci výměny vězňů Rusa, který byl v SRN odsouzen za vraždu. www.tagesschau.de: v Berlíně byl v r. 2019 zastřelen Gruzínec. (Moje otázka: proč Rus zabil Gruzínce v cizině? A proč o vrácení vraha usiluje Moskva? Není žádnou výjimkou poprava či pokus o ni ze strany členů bezpečnostních složek Ruska vč. dopadení oběti v zahraničí, ale v tuto chvíli jde o mou spekulaci, museli bychom dohledat kauzu, jak ji řešilo německé soudnictví, zda nešlo o vyřizování účtů např. v mafiánském prostředí, ovšem právě to je s ruským státem dost provázáno.)

Zájemcům doporučuju na www.bbc.com dnešní článek o ukrajinském Mariupolu: co se v něm dělo od r. 2014 po současnost - očití svědci, místní občané, kteří odtud převážně utekli nebo o to po okupaci usilují. Je tu např. fotka separatistického aktivisty (proč má zahalený obličej?, na oděvu barvy ruské vlajky, na barikádě cedule s nápisy: EU a USA, ruce pryč od Ukrajiny apod.) ze 17.4.2014 - poprvé tu vypukly boje, ukrajinská vláda nakrátko ztratila kontrolu nad městem po střetech s pro-ruskými jedinci. 

V lednu 2015 devastující raketový útok separatistických rebelů (byli připraveni na boj rozhodně více než oficiální ukrajinská vláda) - na východním okraji města usmrtili asi 30 civilistů. Pak tu boje ustoupily (ale z dálky dál duněla děla), ukrajinská vláda učinila z Mariupolu administrativní hlavní město doněcké oblasti - lidé migrovali z území držených rebely; město znovu začalo vzkvétat: Ukrajina tu investovala do výstavby a renovace domů, silnic, veřejné dopravy, parků, škol... Zejména posledních 5 let před ruskou invazí se mnoho věcí v městě zlepšilo.

Zatímco Mariupol vzkvétal, rebely držené Doněcko plesnivělo, uvádějí ti, kteří tu žili. Nyní - po letošním zničení města - z původní téměř půlmiliónové populace tu ještě zůstává asi 150 000 lidí, ale většina se snaží uprchnout. Rodiny jsou někdy směsicí: otec či manžel Rus, avšak mnozí ze zdejších "Rusů" se považovali zároveň za Ukrajince; podle šetření před posledními volbami se sice téměř polovina městské populace identifikovala jako Rusové, ale zároveň se 80 % označilo za Ukrajince. 

I když tu žili či žijí i ti, co tíhnou k sovětské éře, po letošní ruské invazi lidé vypovídají, že začali nenávidět vše, co souvisí s Ruskem. Jeden byznysmen sice byl vyzván Rusy, aby se podílel na obnově města, ale on to vidí tak, že Mariupol okupovaný Rusy nemá žádnou budoucnost. Jeden občan pro redakci uvádí: Pokud chcete dobýt město, proč ho ničíte? Rusové nepotřebují myslící lidi, oni potřebují území. 

Je tu fotka V. Zelenského z 15.6.2019, kdy Mariupol poprvé jako prezident oficiálně navštívil - s dětmi hrajícími si ve fontáně. 

Vypovídá také paramedik, který zůstával v Mariupolu kvůli své staré matce, ale ta při nedostatku jídla, léčiv aj. (ruské síly poničily přívod vody, elektřiny, ostřelovaly jak při pokusech Ukrajinců dodat sem humanitární pomoc, tak lidi pokoušející se o útěk) nakonec zemřela. Dva měsíce po opuštění Mariupolu v relativně bezpečném Lvově dál přihlížel smrtelným bolestem města, které se před invazí stávalo skutečným evropským městem (koncerty, parky, plán na Disneyland, ale také školy aj. versus ruské síly bombardovaly mj. divadlo či porodnici). 

Spory týkající se potratů v USA se někteří jedinci pokoušejí přenést i na Evropu. Dánské ministerstvo zdravotnictví (www.sum.dk) k tomu nabízí informaci z mezinárodního výzkumu: zákaz potratů neznamená méně potratů. (Skandinávské země také deklarují, že mají zkušenost, že dobrovolná vakcinace mívá lepší úspěch než ta vynucovaná.)