Necenzurujeme.cz

www.theguardian.com: Ruský velvyslanec v Severní Koreji zveřejnil, že severokorejští pracovníci by mohli pomoci s obnovou donbaského regionu (až bude v ruských rukou, resp. odkazoval na dvě separatistické republiky na Donbasu uznané Kremlem, ale místy na "území" Ruskem kontrolovaná). Podle něho je příležitost pro ekonomickou spolupráci přes sankce OSN. Tato spolupráce by řešila i sankce uplatněné vůči Severní Koreji.

Severokorejci (kteří jsou podle něj velmi pracovití, a to i v obtížných podmínkách; moje pozn.: zčásti jistě jde o využívání politických vězňů) - mohli by pomoci obnovit "válkou" zničenou infrastrukturu Doněcka a Luhanska (když něco rozstřílejí Ukrajinci, lze použít jinak v Rusku zapovězený pojem válka?, ale jsem odkázána na redakci The Guardian, která zřejmě přebírala od jiných, psala o tom ruská média, u nichž by mě zajímalo, zda se použil pojem válka na Donbasu). 

Severní Korea separatistické republiky na Ukrajině uznává; ministr zahraničí této země uvádí: Ukrajina nemá právo vznášet námitky nebo zpochybňovat naši suverenitu. 

Ukrajina přerušila politické a ekonomické kontakty se S. Koreou na základě mezinárodních sankcí. Avšak i po jejich přijetí na úrovni OSN významný počet pracovníků ze Severní Koree pokračoval v pracovních činnostech v Rusku, Číně, Laosu, Vietnamu. Ruský velvyslanec si je pochvaluje: jsou vysoce kvalifikovaní a "těžce pracující". Podle něj by mohly na Donbasu pomoci severokorejské továrny aj. postavené během sovětské éry - svým zařízením (není zcela jasné, zda by poskytly např. stroje pro určitou výrobu či produkty s jejich pomocí vyráběné, nejspíš cokoliv, co by se separatistům hodilo). 

Redakce ovšem uvádí, že by to bylo v rozporu se sankcemi OSN, zákaz z r. 2017 se týkal severokorejského průmyslu - stroje, elektronické vybavení aj. Odborník k tomu uvádí: to by znamenalo, že Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN nedbá na sankce; pokud Rusko porušuje hodně sankcí, jež autorizovalo, bezpečnostní rada by byla kriticky "podkopaná". 

www.tagesanzeiger.ch: Proč se Ukrajina nemůže chránit před ruskými raketami? Nákupní centra, obytné domy, náměstí Putin téměř denně zasahuje. Řešením by byla "železná kupole" (protiraketový "deštník") jako v Izraeli. Tak jednoduché to ale není (článek jsem nestihla přečíst).

Putin kritizuje svého dlouholetého přítele ze společných dnů strávených v KGB (sovětská tajná služba, byli spolu na výcviku v bývalé NDR). Na fotce z května 2022 je ruský prezident spolu s S. Čemesovem (někdy si nejsem jista přepisem jmen do češtiny) ze státního zbrojního podniku Rostec, který prý podle šéfa Kremlu "ztrácí tempo" při výstavbě digitálního hospodářství. Putin postrádá rozvoj internetu 5. generace a mikroelektroniky, Rostec je odpovědný za "skromné výsledky".

Ruská vláda uzavřela s podnikem smlouvu o rozvoji mobilní komunikace 5. generace; rozpočet činí 43 mld rublů (730 miliónů CHF), z toho vláda převzala polovinu - do r. 2024 má vzniknout "kompletní řešení" zadaného úkolu (moje pozn.: takže je ještě čas, ale Putin potřebuje kritizovat?, nebo podnik svěřit jinému svému důvěrnému příteli?). Nyní Putin požaduje, aby vláda ustavila šéfa pro kontrolu. 

Opozice (není jasné, zda jde jen o Putinem tolerované opoziční strany či i jiné) si roky stěžuje na silnou korupci ve státních ruských podnicích; v minulosti se ruský prezident vyhnul konkrétní kritice koncernů, které jsou v rukou jeho osobních důvěrníků. Putin a Čemesov se znají ze společně prožívané doby agentů KGB v NDR. Rostec také nese odpovědnost za produkci nových zbraní. 

Prezident R. T. Erdogan znovu hrozí blokací členství v NATO u Finska a Švédska; než o tom bude hlasovat turecký parlament, chce vydání desítek "teroristů" ze Skandinávie. Členství již svými parlamenty schválila polovina ze 30 členů NATO. Erdoganovi nejvíce vadí organizace podílející se v r. 2016 na pokusu o puč. Ze Švédska zaznělo, že švédské občany nelze vydávat, a pokud jde o ne-Švédy, pak je tehdy, když to bude v souladu se švédským právem a Evropskou úmluvou o lidských právech.

Aktivista za občanská práva: v Rusku existuje již 200 trestních řízení kvůli kritice války na Ukrajině; podle statistiky ruského ministerstva vnitra aj. - používá se 22 paragrafů trestního zákoníku, jež mají bránit protestům v ulicích a na internetu. Za šíření falešných informací - 70 řízení, vandalismus 33, "telefonický teror" - 17...

Od stažení ruských okupantů z okolí Kyjeva se nalezlo 1346 usmrcených civilistů.

EU chce poskytnout Ukrajině dalších 500 miliónů eur v rámci dodávek zbraní.

www.20min.ch: Ve Švýcarsku se nákaza opičími neštovicemi stala nemoc povinně hlášená úřadům; od 21.5.-15.7.22 bylo nahlášeno 198 případů opičích neštovic. 

Máme v ČR málo nehod na silnicích? - napadá mě otázka při úvahách české vlády o snížení věkové hranice pro řidiče (byť by ev. byl "pod kontrolou", je otázka její kvality apod.). Na www.en.wikipedia.org/wiki/List_of_minimum_driving_ages je přehled zemí k této problematice, mně šlo zvláště o Evropu, i když i v ní existují velké rozdíly např. v kvalitě vozů, školení, silnicích. Země s nejnižším věkem pro řízení (byť zpravidla se supervizí): Austrálie, Kanada, N. Zéland, UK, USA (ale jsou určité rozdíly jak ve věku, tak ev. s rozlišením "lehký" či "těžký" vůz). Pak jsou tu i země, které asi na bezpečnost silničního provozu až tak nedbají. Většinou jde o věk 18 let; některé země mají přísnější postihy za nedodržení pravidel. 

Přísnější pravidla má např. Dánsko; podle www.statista.com (traffic accident) se počet úmrtí za rok během desetiletí (2010-2020) snížil jen nepatrně: z 255 na 163 (v r. 2020 se ale kvůli covidu možná méně jezdilo), v r. 2019 to bylo 199. Nefatální poranění při silničních dopravních nehodách: snížení z 6515 na 3143. Úmrtí se týká více mužů než žen. Dánsko má zhruba polovinu obyvatel než ČR.

USA mají mnohem více obyvatel: v průměru každoročně 5-6 miliónů autonehod, přes 90 lidí jejich důsledkem zemře každý den, 3 milióny lidí jsou každý rok zraněny, kolem 2 miliónů řidičů při autonehodě utrpí každý rok trvalé postižení; ze 40 % alkohol, 30 % rychlá jízda, 33 % lehkomyslné řízení (www.driverknowledge.com). 

ČR má rovněž autonehod dostatek, počet aut na silnicích (nevalné kvality) roste; např. 22.4.22 konstatuje článek na Idnes.cz Autonehod přibývá (např. loni v Praze 17 492, ve Středočeském kraji 14 945 atd.); někdy se konstatuje mírný úbytek mrtvých a zraněných, ale byla jsem líná dohledat celkovou statistiku - vycházím z negativního faktu, že nejčastěji nehodu zaviní mladí řidiči).

www.timesofisrael.com: Izraelské začal přezkoumávat vakcínu Moderna upravenou na omikron; ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že byly detekovány tři případy nové podvarianty BA.2.75 (je detekována i v Evropě, např. v Dánsku, počet pacientů na JIP se v zásadě nemění); globálně ale převažuje BA.5 - podle odborníků více nakažlivá, ale bez známek, že by měla způsobovat těžší průběh. 

Redakce poukazuje na studii UK, podle níž dvě mRNA vakcíny (Comirnaty a Moderna) jsou vůči podvariantě BA.5 (dominuje i v ČR) 4krát méně účinné. Výzkumník G. Poland z USA uvádí, že BA.5 je "hypernakažlivá", ale "máte dobrou ochranu před hospitalizací a úmrtím" (různí moji známí prošli "chřipce se podobající nákazou" letos na jaře, buď byli očkováni, spíše jen 2 dávkami, nebo už covid dříve měli, nyní už nejsou ochotni k vakcinaci kvůli "mírné rýmě" apod., ale má to být každého svobodné rozhodnutí). 

Izrael patří k vysoce proočkovaným zemím, když odečteme část neočkovaných dětí (a seniorů mají méně než evropské země): covid-19 už prodělalo 4,5 mil. obyv. (cca z 9mil. populace), dvě dávky má 6,1 mil. obyv., 3 dávky 4,5 mil. (zhruba polovina populace), 4 dávky 836 166 lidí. V současnosti z 63 979 aktivních případů je 432 lidí ve vážném stavu (necelé 1 % z pozitivně otestovaných). Část Izraelců proti covid-vakcínám opakovaně protestovala v době, kdy se očkování vynucovalo v podobě covid-pasu jako možnosti někam vstoupit - z dat vidíme, že část už neakceptovala např. 3. dávku. 

Podobně je tomu v USA, kde čtvrtina obyvatelstva není vůbec očkována proti covidu, vyplývá z informací redakce. "Pozoruhodné" podle mě jsou rozdílné podmínky např. mezi USA, kde má být nová covid-vakcína Nuvaxovid (Novavax) povolena až od 18 let, a EU, která je pro její užití od 12 let. 

Jednu z odpovědí může poskytnout zpráva o bezpečnosti vakcín (Sicherheitsbericht, 27.12.20-31.3.22) německého Institutu P. Ehrlicha (www.pei.de). Na str. 19 zmíněného dokumentu jsou informace k Nuvaxovidu: od konce letošního února do 31.3.22 je v SRN hlášeno 390 podezření na nežádoucí účinky ve vztahu k této vakcíně, s níž se očkovalo zatím jen nepatrně, během jednoho měsíce. Projevují se obdobné nežádoucí reakce jako u ostatních covid-vakcín: od méně závažných (např. bolesti hlavy, únava - ovšem zdravotně oslabenému jedinci mohou tyto projevy uškodit více, viz zprávy na www.sukl.cz) po závažnější: např. 21 případů parestézie.

Další odpovědí, proč si úřady v některých zemích více rozmýšlejí, zda určitou vakcínu ne/doporučí pod 18 let, mohou být informace PEI v uvedené zprávě o nežádoucích reakcích po Comirnaty u dětí a mladistvých. Tabulka č. 4 obsahuje hlášení nežádoucích reakcí u dětí 5-11 let, 12-17 let a celkově k oběma věkovým skupinám na 100 000 dávek (jde ale jen o výsek dat, jsou zde zařazena hlášení reakcí, která se týkala více než jednoho vedlejšího účinku na 100 000 dávek).

Nejčastěji byly hlášeny bolesti hlavy apod. První mnou uvedené číslo se týká 5-11 let, druhé 12-17 let, třetí celkově na 100 000 dávek:

únava 6; 10,1; 9,3 (podotknu, že jde o vážnější projev, trvající déle); horečka 6,8; 8,7; 8,5; menstruační poruchy (samozřejmě jen ženské pohlaví) 0; 7,5; 5,8; chřipce podobné onemocnění 2,1; 6; 5,1; lymfadenopatie 2,8; 4,6; 4,2; zvracení 5,1; 3,1; 3,6; myokarditida 0; 3,4; 2,6; tachykardie 0,6; 2,4; 2; parestézie 0,4; 1,8; 1,5; mdloby 0,6; 1,5; 1,3; arytmie 0,2; 1,4; 1,1; abdominální bolesti 1,2; 0,5; 0,7 atd.

(Moje pozn.: např. určité problémy kolem srdce jsou rozděleny do více kolonek.)

Graf č. 5: Reakce zvláštní pozornosti (více se sleduje) po Comirnaty u dětí a mladistvých: první údaj věk 5-11 let, druhý 12-17 let, třetí se týká míry hlášení na 100 000 dávek celkově (ale jen hlášení s více než jedním vedl. účinkem):

myokarditida byla úřadem uvedena jen u věku 12-17 let v míře 3,4, rovněž perikarditida 0,2 jen u tohoto věku, stejně tak anafylaktický šok 0,2 a anafylaktická reakce 0,3 (u mladších dětí byla 0,2), dále u těch starších plicní embolie 0,2. Křečovitý záchvat (už obě skupiny) 0,3; 0,7; ochrnutí obličeje 0,1; 0,6; trombocytopenie 0,2; 0,3. U 12-17 let se vyskytla také hluboká venózní trombóza 0,2, encefalitida, imunitní trombocytopenie; obě věkové skupiny - multisystémový zánětlivý syndrom 0,2.

Podle PEI (jeden z grafů): z celkových hlášení podezření na souvislost očkování s nežádoucími reakcemi činí úmrtí 1 % (2810 úmrtí, u 116 PEI uvádí možnou či pravděpodobnou souvislost); 4 % přetrvávající poškození, 33 % neuzdraveno k datu hlášení, 14 % neznámo, 31 % obnovení původního zdravotního stavu... 

Jak stále opakuju, každý by měl mít právo rozhodnout se sám, způsob informování by ale neměl být manipulativní (např. nevynechávat informace, jež kazí zisk farma-firmám). Avšak mám pocit, že i špičkoví a korektní odborníci z různých zemí nemají "úplně jasno" a někdy ani nemohou mít (v co se virus v dalším období vyvine, z čeho skutečně pochází). Mne by např. zajímala diskuse vědců o SARS č. 1 a stávajícím SARS č. 2 (ten první prý vymizel do 1,5 roku bez vakcinace, bez zvláštních opatření - moje laická otázka: zanikl v chřipkách apod., protože bez vakcín a masově používaných testů si ho svět moc nevšímal? Všímá si svět SARSu č. 2 kvůli podezření na možnost úpravy koronaviru v laboratoři?).