Necenzurujeme.cz

Rusko před invazí na Ukrajinu nevyužilo nástroje možného pokojného řešení situace (pokud se skutečně domnívalo, že se na Ukrajině ubližuje "rusky hovořícím" či dokonce že tu řádí fašisté, ale po anexi Krymu v r. 2014 ani tam zřejmě žádného neonacistu neobjevilo), které poskytuje Charta OSN. Doporučuji seznámit se s jejím textem vč. základních informací o OSN:

www.cs.wikipedia.org/wiki/Organizace_spojených_národů, na konci pak můžeme místo OSN dosadit Charta_OSN:

K červnu 2022 existuje 193 členských států OSN; když je ale zapotřebí sehnat hlasy pro zjevně dobrý účel (zachování míru a bezpečnosti - hlavní úkol OSN), není to vždy jednoduché, např. Valné shromáždění OSN kvůli vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva s podporou 93 zemí (proti 24 zemí; tato rada ale sdružuje méně zemí). 

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, její rezoluce jsou právně závazné; kamenem úrazu je, že 5 stálých členů této rady má právo veta vůči rezolucím - vedle USA, UK, Francie také Rusko a Čína. 

OSN má různé odborné organizace (WHO, Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, mise, vojenskou pozorovatelskou skupinu, dozorčí organizaci pro udržování příměří atd.). Spory projednává Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Kritici: Charta Spojených národů dává Radě bezpečnosti legislativní výkonné i soudní pravomoce, přesto OSN nedokáže zabránit konfliktům. (Moje pozn.: bohužel by se muselo dosáhnout změny v předpisech - ty nejsou vyloučeny - aby strany zjevného tvrdého konfliktu nemohly hlasovat o některých zásadních otázkách, např. proti přítomnosti mezinárodní mise na určitém území.)

Charta OSN má docela dobré nástroje vč. možnosti preventivního šetření sporu, nápomoci jeho včasnějšího urovnání, v nouzi pak i možnost vojenského zásahu, pokud by nestačilo "pokojné řešení sporu".

Předpisy, jimiž se OSN řídí, nejsou neměnné, průběžně docházelo ke změnám, např. se zvyšoval počet hlasů nutný k přijetí rozhodnutí Rady bezpečnosti nebo Valného shromáždění. 

V preambuli Charty OSN, jež byla založena v r. 1945 s cílem, aby po 2. sv. válce již nemohlo dojít k něčemu tak strašnému, se píše: uchránit budoucí pokolení metly války... (moje pozn.: nyní ovšem 4 měsíce přihlížíme online vyhlazování ukrajinských měst, a to i mimo Donbas a Krym, které Rusko chtělo "ochránit").

Stojí za to si projít např. kapitolu 7.: Pokojné řešení sporů. Strany (existujícího či potenciálního konfliktu) mohou samy šetřit situaci, nebo využít smírčího řízení (rozhodčí nebo soudní); Rada bezpečnosti o to ev. dotčené strany požádá; Rada bezpečnosti může vést šetření o sporu, i ne-člen OSN může upozornit na spor; právní spory mají být vznášeny na Mezinárodní soudní dvůr.

Nynější ukrajinský prezident V. Zelenskyj zdědil v r. 2019 nedořešenou situaci v zemi po anexi Krymu a pokusu oddělit od Ukrajiny tzv. separatistické oblasti na Donbasu v r. 2014; nejsem seznámena blíže s jeho či vládními pokusy řešit přítomnost ruských sil na Ukrajině na mezinárodní úrovni (mohu to ev. dohledat podrobněji, ale nenašla jsem přesvědčivé - spíš žádné - důkazy, že by se Ukrajina za poslední vládní období ani předtím pouštěla do násilných akcí). Kreml nejprve mluvil o "ochraně rusky hovořících", pak o neonacistech, nyní se v okruhu kremelských jedinců otevřeně mluví vlastně o vymazání Ukrajiny z mapy světa - systematicky se ostřelují všechna místa v zemi, města se bez ohledu na civilisty přeměňují v suť, v okupovaných územích se nesmí vyučovat v ukrajinštině, nesmí tu zůstat nic ukrajinského (za symbol Ukrajiny na přívěsku u klíčů hrozí smrt podle očitých svědků). 

Pokud západní svět projevil nesouhlas s tímto postupem Kremlu, průběžně představitelé Ruska vyhrožují jaderným konfliktem, ať už poukázáním na připravené jaderné hlavice nebo okupací či ostřelováním ukrajinských jaderných elektráren.

Pokud by Rusko v Radě bezpečnosti OSN nemělo právo veta (a bohužel ho má i Čína), mohl by tento orgán podle čl. 36 uvážit, zda podniknout "akci" za udržení nebo obnovení míru a bezpečnosti (čl. 42). Akce (tlak na agresora) může být letecká, námořní nebo pozemními silami. 

Čl. 45: Aby Spojené národy mohly podniknout naléhavé vojenské opatření, udržují členové okamžitě použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní akci donucovací. Dále můžeme přemýšlet nad čl. 51: dojde-li k ozbrojenému konfliktu proti některému členu OSN (což platí i o Ukrajině), nic v Chartě není překážkou proti přirozenému právu na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru; (ovšem) donucovací akce nebude podniknuta bez zmocnění Rady bezpečnosti (kde má Rusko právo veta).

Můžeme si projít seznam členských zemí OSN - kolik z nich je skutečně mírově naladěných, nezkorumpovaných apod., nakolik by se prohlasovala změna v předpisech: právo veta nesmí mít strany konfliktu apod. Patrně by se tímto tématem měli zabývat ti nejzdatnější právníci v různých zemích: jak zastavit zjevné vyhlazování Ukrajiny. Mezinárodní vojenské síly byly aktivní např. v balkánských konfliktech, tehdy ale ještě nevládl V. Putin, Kreml ještě zčásti deklaroval spolupráci se Západem. 

Z Kremlu nedávno zaznělo - jako ospravedlnění vojenského řádění na Ukrajině - že Západ dostatečně "nevnímal jeho představy" o světě (už zdaleka nejde jen o Krym, i když za něj nedávno orodoval ruský ex-prezident D. Medveděv).

Nemám k Ukrajině osobní vazby, nejsem ve střetu zájmů, zastala bych se jakékoli země, která se chovala přátelsky či neutrálně, neútočila, ale byla přepadena, a to velmi krutým způsobem. Moje srdce je mj. na straně ukrajinských žen, jejichž muži, synové aj. se stávají oběťmi, stejně tak soucítím s ruskými matkami a manželkami, pokud s touto válkou nesouhlasí. 

Vzhledem k tomu, že česká veřejnoprávní média (jež by podle předpisů měla být objektivní, nestranná a neúplatná) ohřála covid-očkovací kampaň v podobě, jež připomíná loňské podněcování strachu a paniky obyvatelstva (dostat vystrašené lidi pod jehlu s minimem informací), s opětným využíváním "odborníků", kteří jsou zásadně pro vakcinaci, aniž by občanům řekli objektivnější fakta - např. že poslední podvarianta omikronu se jeví jako nejméně ohrožující, nabízím trochu jiný pohled, který by mohl nedostatky ministerstva zdravotnictví a médií aspoň zčásti korigovat.

Ale chytřejší články zájemci najdou např. na www.smis-lab.cz (odborníci ze zdravotnictví, kteří mj. více věří přirozené imunitě lidí uzdravených z nákazy) nebo na www.echo24.cz, blogosféra, série článků politologa M. Klímy nebo některých českých lékařů. Proč je někdy nepozve Česká televize?

www.koronavirus.mzcr.cz: přestože většina obyvatelstva je očkována proti covid-19 (téměř 4 milióny občanů je z nákazy oficiálně uzdraveno) během pandemie ČR dosáhla na nepřiměřenou covid-úmrtnost v porovnání s jinými evropskými zeměmi - přes 40 000 úmrtí pozitivně otestovaných, přitom loni při očkování se úmrtnost znásobila. V současnosti máme 148 covid-pozitivně otestovaných hospitalizovaných, z nich ve vážném stavu je jen 7 pacientů.

Švédsko má podobný počet obyvatel jako ČR: tato země má veškeré očkování proti jakýmkoli nemocem postaveno na dobrovolném rozhodnutí občanů (o povinném očkování se vůbec neuvažovalo, covid-pas jako nepřímý způsob "pobídky" byl vyzkoušen jen velmi krátce, neexistoval lockdown, rouška se nosila jen výjimečně krátce, spíše jen dobrovolně. Za celou pandemii má Švédsko 19 000 úmrtí a oficiálně 2,5 miliónu uzdravených (lidé nebyli nuceni testovat se, takže se uzdravili z nákazy mimo úřední statistiku). V současnosti z aktivních případů pozitivně otestovaných je ve vážném stavu rovněž jen 7 pacientů (0,1 % z pozitivních případů). 

www.worldometers.info/coronavirus/country/sweden.

Na webu švédského zdravotního úřadu (www.folkhalsomyndigheten.se) se sice doporučuje covid-očkování od 12 let, ale zároveň se lidem říká, že subvarianta omikronu BA.5 se sice zřejmě více šíří, ale ta se jeví tak, že nezpůsobuje vážné onemocnění (moje pozn.: jedinci s různými závažnými nemocemi mohou být více ohroženi nejen covidem, ale i RS virem, chřipkou apod., Švédsko je správně informuje, že pokud nevyužijí očkování - ale i kdyby ho využili - mají různé možnosti se chránit podle okolností jejich života, např. se při růstu infekce zdržet míst s větší kumulací lidí uvnitř nevětraných prostor).

Ve 24. týdnu měli za týden 2200 pozitivně otestovaných, oproti předchozímu týdnu nárůst o 37 %, ale za týden přibyli na JIPkách jen tři pacienti; počet covid-úmrtí během týdne klesl, uvádí úřad. Od 80 let má 77 % Švédů čtvrtou dávku, mezi 65-79 roky 67 %. Švédsko bere na vědomí, že někteří jedinci se očkovat nechtějí nebo už nechtějí další "posilovací" dávku, stát činí nabídku vakcinace, nezastírá ale mírnou podobu viru ani pokles úmrtí, nešíří strach (na rozdíl od ČR).

Dánsko mělo za celou pandemii celkovou covid-úmrtnost 0,2 % z počtu pozitivně otestovaných, nyní je z aktivních případů 12 pacientů ve vážném stavu (0,1 %), úřady nezastírají, že jde zpravidla o osoby s jinými vážnými nemocemi.

Rakousko mělo za celou pandemii necelých 19 000 úmrtí (celková úmrtnost 0,4 %), uzdravených je 4,2 miliónu občanů; z nyní aktivních případů je 47 pacientů ve vážném stavu (0,1 % z celkově pozitivně otestovaných). V době, kdy se česká veřejnoprávní média rozhodla oživovat nátlakovou očkovací kampaň (např. se zamlčí nepatrný počet pacientů na JIPkách), Rakousko ruší zákon o povinném covid-očkování s tím, že nyní je nejmírnější forma koronaviru.

SRN: z aktivních případů nyní pozitivně otestovaných je 0,1 % ve vážném stavu (928 pacientů, země má přes 83 mil. obyv.). Celkově za dobu pandemie činila covid-úmrtnost jen 0,5 %. 

V ČR jsme se dověděli, že v současnosti máme k dispozici asi 7 miliónů dávek vakcín proti covidu; je to ten pravý důvod k návratu vzbuzování obav v populaci? (Strach z nákazy obstojně šířený např. ČT byl přerušen jen krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu.)

Chvíli jsem se zrána zabývala hledáním smluv mezi MZ ČR a médii ohledně propagování covid-vakcín (jednou jsem myslím na Parlamentnilisty.cz zahlédla informaci, podle níž ministerstvo zaangažovalo některá média lukrativní smlouvou, kdy jsem uvažovala, zda to např. zvýší prémie pro redaktory). Zatím jsem toho během krátké doby moc nenašla, ovšem např. na www.smlouvy.gov.cz (ze zákona povinné zveřejňování smluv v registru) zjistíte, že nejpodstatnější věci jsou stejně začerněny. Smlouva je tedy "povinně zveřejněná", ale mnohé se o ní stejně nedozvíte. Např. smlouva o zajištění propagace očkování proti onemocnění covid-19 v době konání Mezinárodního filmového festivalu v Karl. Varech (srpen 2021) - služby hostesek, supervisorů...

Na Idnes.cz (6.6.22): loni velká kampaň za 50 mil. Kč v tisku, rádiích, televizích převzatá úřadem vlády. Nová očkovací kampaň vyjde na 1,7 mil. Kč (13.6.22). MZ ČR zadalo kampaň na covid-očkování smlouvou s reklamní agenturou, tendr do 2 mil. Kč, dále budou vypsány dvě veřejné zakázky na nákup mediálního prostoru a na výrobu samotné reklamy; vítěz veřejné zakázky vytvoří mj. návrhy televizních a rozhlasových spotů; "kampaň nesmí lidem slibovat konec pandemie", musí je přesvědčit nechat se očkovat...

Podle MZ ČR je u nás očkováno 65,1 % populace, senioři přes 90 %, posilující dávku má přes 70 % od 60 let (celkově v obyvatelstvu 40 %). Moje pozn.: tak jako v jiných evropských zemích, zhruba 20 - 30 % populace se očkovat nechce, zvláště ne ti mladší, kteří nemají rizikové faktory a mohou uvážit, že nechtějí riskovat ev. vedlejší účinky vakcín. 

Při hledání na internetu se mi vyloupla např. smlouva mezi ČT a firmou Mafra (média ve sféře vlivu p. A. Babiše) - www.smlouvy.gov.cz/smlouva/10852536: předmětem smlouvy vysílání obchodních sdělení, sponzoring, r. 2019, bez DPH 115 000 Kč. Specifika sponzorování začerněna. (Tady jsme tedy sice mimo problematiku covid, ale je to riziková oblast ohledně možnosti politického ovlivňování média a veřejnosti; "odměny" pro ČT jsou pro její vedoucí pracovníky jistě příjemné.)

Součástí smlouvy jsou Všeobecné smluvní podmínky pro sponzorování pořadů a programů v televizním vysílání ČT. Televize má právo vysílat svobodně a nezávisle (já bych tam dala, že má zákonnou povinnost) i v případě sponzorování pořadů či programů - ty nesmějí být dotčeny způsobem, kterým by mohla být dotčena nezávislost ČT a její redakční odpovědnost. 

Nezávislost ČT se nepovažuje za dotčenou, pokud ČT z vlastního rozhodnutí akceptuje návrh zadavatele na sponzorování pořadu nebo programu (ČT zmiňuje předpisy, jimiž se musí řídit, ovšem na dodržení by musela pečlivě a důsledně dohlížet vysílací rada, což během covidu dosti selhalo - na můj podnět ohledně neobjektivního informování občanů, např. absence konfrontace odborníků s rozdílnými názory, se nic nepřezkoumávalo, jako kdyby dozorčí orgán nad ČT neexistoval). 

Má jít o informace, nikoli o výzvu či nabádání k nákupu či spotřebě - uvádí se (jak patrno, občané se možná dozví objektivnější informace u spotřebního zboží, nikoli u vakcín); označení sponzorovaného pořadu / programu - musí být patrno, že jde o prezentaci v zájmu sponzora... 

Pokud ČT pobere nějaký příspěvek ohledně očkování apod., měl by to divák vědět; avšak i kdyby se veškeré informace odvíjely výlučně od přesvědčení vedoucí pracovníků a redaktorů ČT aj., že vakcinace je všeobecně prospěšná (bez zvláštní finanční odměny), je třeba jim připomínat, že jsou vázáni zákony, které jim ukládají povinnost zajistit občanům možnost utvořit si vlastní svobodný názor. Vědí-li redaktoři a vedoucí pracovníci mj. ČT (na něž jsem se s podněty obracela nejen já, ale i někteří čeští právníci a lékaři), že na tutéž záležitost (očkování, závažnost infekce, respirátory, lockdown apod.) existuje více odborných názorů (expertů se stejnou kvalifikací, podobných profesních zkušeností), jsou vázáni k vyvážené prezentaci všech odborných názorů, nikoli jen jedné jednostranně zabarvené skupiny, v níž se u některých jedinců lze ptát po ev. střetu zájmů (např. honorář pobíraný od MZ ČR, ostatně by nezaškodilo, kdyby divák věděl, kdo z hovořících je či není placen ministerstvem, farma-firmou apod.).