Necenzurujeme.cz

Kvůli doznívajícímu covidu a poté ruské invazi na Ukrajinu poněkud zanikly události na začátku letošního roku v Kazachstánu. Evropané se touto postsovětskou republikou moc nezabývají; podle různých mezinárodních organizací, ale i např. The Economist, jde o autoritářský režim, mučení ve vězení je běžné, ve svobodě tisku se Kazachstán nachází na 155. místě ze 180 zemí (podobně Rusko, Bělorusko, Turecko). Stát má 19 mil. obyv., ze 70 % Kazaši, Rusové 18 % (ruština byla vedle kazachštiny uznána jako úřední jazyk).

Po dlouhé době nový prezident L. Tokayev v r. 2019 ohlásil reformy, vypadalo to na zlepšení režimu (více příležitostí pro opozici, posílit důvěru obyvatelstva ke státu, měla být určena místa pro pokojné shromažďování). Ale na začátku letošního roku se protivládní protesty či nepokoje zvrhly až ve střílení do lidí (informace v zahraničních médiích či ve Wikipedii v angličtině připomínají ukrajinský Euromajdan před 8 lety). Protesty byly potlačeny, režim utužen.

www.msn.com: Skrytá hrozba V. Putina pro ex-sovětské státy - jste součástí historie Ruska; pokud by šly proti Kremlu, riskují osud Ukrajiny - naznačil Putin podle redakce, která informuje o světovém ekonomickém fóru v Petrohradu, na němž kazachstánský prezident Tokayev překvapivě řekl, že pro-ruské republiky na Donbasu neuzná. "Putin seděl nehybně, vsával rty, než udeřil: (...) pokud se stanete prozápadními, můžeme vaši zem dobýt, protože je naše," popisuje redakce nebo někteří komentátoři. 

Je k dispozici video The Telegraph: kazachstánské bezpečnostní složky usmrtily desítky protestujících, Kazachstán je ve sféře kremelského vlivu. 

Fakt, že se vedení Kazachstánu letos v lednu nevypořádalo s protesty občanů lépe, může mít více příčin - boj ve vedení státu, možná přímá účast osob pověřených Kremlem. Ve Wikipedii (víc dat je v jiných jazycích): na žádost Tokayeovy vlády se Rusko kvůli protivládním protestům podílelo v tzv. CSTO (spojenectví napříč bývalými sovětskými republikami s "mírovým úsilím", ovšem ve skutečnosti jde o potlačování pro-demokratických občanů); 6.1.2022 v Kazachstánu měly být v této "mírové síle" zahrnuty i ruské vojenské síly. 

V lednu tedy Tokayev spoléhal na Putinovu podporu (poražení politických soupeřů), nyní si dovolil neuznat separatistické republiky na Ukrajině (zvláštní rozpolcení, prezident Kazachstánu uvažoval o "zahraničním" organizování demonstrací, zahraniční zdroje ho ale obviňují, že sám povolal "zahraniční" síly proti protestujícím, nicméně občanům přislíbil boj proti oligarchii, korupci a chudobě).

CSTO - kolektivní síla pro "udržení míru" mi připomněla tzv. varšavský pakt, který proti Československu v r. 1968 zneužil sovětský diktátor L. Brežněv; teď Kreml kontaktoval různé postsovětské republiky (invaze na Ukrajině nabrala zdlouhavější vývoj), takže by mě zajímalo, kolik postsovětských republik odmítlo podílet se na dění na Ukrajině ve prospěch Kremlu, jak to v r. 1968 učinilo Rumunsko.

www.tagesschau.de: foto - omezení přepravy zboží do ruské enklávy Kaliningradu Litvou, na což vztekle reagoval Kreml (viz níže).

Redakce komunikovala s Ukrajinkou v Rusy okupovaném městě Chersonu (ukrajinská armáda se snaží z chersonského regionu Rusy vytlačit): Rusko se postaralo o to, aby obyvatelstvo mělo jen vysílání ruské televize, zavedlo rubl, vnucuje lidem ruské občanství (mělo si o něj požádat přes 200 lidí - podle ruských zdrojů, zástupce místní vojenské správy si to ale pochvaluje - je to jen otázka času, Rusko tu bude věčně); Ukrajinka se zmiňuje, že ještě existují sabotážní akce proti Rusům, ale za daných podmínek většinou už jde jen o malá gesta odporu, např. bojkot ruského zboží, nebo vyvěšení ukrajinské vlajky; přes to, že okupanti někdy rozdávají dětem bonbóny v nich místní vidí nepřítele. 

www.theguardian.com: Moskva hrozí odvetou za to, že Litva zakazuje převoz zboží do Kaliningradu; šéf EU pro zahraniční politiku J. Borrel: Litva prostě prosazuje sankční režim, jsou dodržována všechna pravidla, Kreml šíří svou propagandu; omezení nákladní přepravy se týká méně než poloviny zboží, zčásti i lidí, se vztahuje k sankcím EU.

Mluvčí Kremlu D. Peskov eskaloval situaci pohrůžkou "reakce" na "ilegální krok", prý se porušuje mezinárodní dohoda. Brusel ale odpovídá, že omezení dopravy se týká jen sankcionovaných položek - ocel, železná ruda; ropa by měla přijít na řadu ke konci roku. V Bruselu se také mluvilo o "panickém nakupování" v Kaliningradu o víkendu poté, co úřady v regionu obvinily Litvu, že připravuje uzavření železničních kolejí a plynového potrubí do Ruska. 

www.orf.at: Západ plánuje ohraničení cen pro ruskou ropu, jedná se o horní hranici ceny ropy, což by zřejmě zasáhlo Moskvu tvrději než plánované ropné embargo.

Švédsko vyhlásilo pro část země první ze tří stupňů alarmu kvůli možným problémům s plynem z Ruska, západní a jižní část Švédska se tak mají připravit na potenciální přerušení dodávek. Dánsko uvádí obdobná opatření, podobně v Německu a Rakousku platí systém včasného varování ohledně plynu.

www.svt.se: švédská opoziční strana Umírnění se nechce spokojit s tím, že vláda navrhla pro Ukrajinu jednu miliardu, opozice to považuje za nedostatečné a navrhuje další miliardu (patrně vyjádřeno v SEK). 

www.srf.ch: USA se snaží uzavřít kohoutek ropných peněz pro Rusko. Mluvčí Kremlu D. Peskov: Už nikdy nebudeme důvěřovat Západu.

Potvrzena smrt 52letého Američana z New Yorku v bojích na Ukrajině. 

Rusové chtějí region Luhansko plně obsadit do 26. června, podle zástupce regionu S. Hajdaje se jim to do 5 dnů nepodaří. 

Kreml se stále více vymezuje vůči západním státům. 

Podle kremelského mluvčího dva Američané, kteří bojovali na Ukrajině (a pak zmizeli), ohrožovali ruské vojáky a musí za tento zločin - ilegální činnost - nést odpovědnost. Pro americké vysílání NBC News na otázku, jakého konkrétního zločinu se dopustili, řekl, že to ještě není známo, ale ujistil, že nespadají pod ženevskou konvenci jako váleční zajatci. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí viděl fotky a videa dvou Američanů, kteří údajně byli zajati ruskými silami: situaci bedlivě sledujeme. 

www.orf.at: ukrajinské rakety zasáhly 3 ropné plošiny v Černém moři: podle ruských úřadů jedna stále hoří, další dvě utrpěly menší škody. 

www.srf.ch: švýcarský ministr zahraničí I. Cassis nastínil některé body konference v Luganu (začátek července), kde by měla vzniknout "deklarace z Lugana" (řeč byla o Ukrajině, je tu k dispozici video).

S. Hajdaj: ruská armáda způsobila v Lysyčansku katastrofální škody.

Podle britské rozvědky se Ukrajina zatím úspěšně brání, aby Rusko nemělo pod kontrolou Č. moře (např. důležitý přístav Oděsa).

The Guardian: Sestra Marokánce, odsouzeného separatisty k trestu smrti, volá o pomoc, aby mu kdokoli, kdo může, pomohl: sloužil v ukrajinské armádě, ale obává se, že jeho vlastní zem (Maroko) ho opustila; Maroko se nesnažilo kritizovat Rusko za jeho invazi, uvádí redakce, pro-ruské názory jsou na Středním východě a Africe "více mainstreamové"; když padl rozsudek nad Marokáncem bojujícím za Ukrajinu, asi 10 % lidí mu chce pomoci, ale většina oslavuje, že zemře (místní média, sociální sítě). 

V jeho případě marokánská vláda zachovala mlčení do posledního týdne, pak její ambasáda na Ukrajině poskytla stanovisko, že Marokánec byl zajat v době, kdy sloužil v ukrajinské armádě jako člen ukrajinské námořní jednotky, že byl uvězněn subjektem (separatisty), který není uznán ani OSN, ani Marokem. 

Právě si čtu knihu Strmá cesta ruské autorky J. Ginzburgové (stalinské represe a kruté podmínky v gulazích, mj. genocida ruské inteligence, byť šlo ve vysoké míře i o členy komunistické strany, kteří tehdejšímu režimu - 30.-40. léta 20. stol. - často věřili a ničím se neprovinili proti "stalinské linii", jež se ale odvíjela od paranoidního podezírání všech, vč. členů represivního aparátu, NKVD). Je tu hodně důkazů, jak se nynější Putinův režim podobá stalinismu, např. se v době, kdy se Stalin přátelil s Hitlerem, nesmělo mluvit o fašistech, ale o německých národních socialistech, teprve když Hitler napadl SSSR, směl se užít pojem fašismus. 

Pátrala jsem na internetu po publikacích jejího syna Vasilije Aksjonova (v době věznění jeho rodičů ho stát dal do sirotčince, naštěstí ho příbuzní zachránili), který měl velký problém s Brežněvem (např. kniha Popálenina), až se uchýlil do exilu.

Narazila jsem náhodou na Sergeje Aksjonova (jistě jen shoda jmen), který je zcela jiného kalibru - od února 2014 se stal "premiérem" tzv. autonomní republiky Krym (ukradené Ukrajině Putinem). Stojí za to i v české Wikipedii si přečíst: od r. 2010 byl Sergej Aksjonov poslancem krymského parlamentu za stranu Ruská jednota, ve volbách ale získali jen 4 % hlasů - 3 křesla. "Neoznačení ozbrojenci" pak v r. 2014 obsadili krymský parlament a místní vládu (tehdejší ukrajinský prezident, údajně prozápadní, Ruskem dosazené lidi prý neuznal). Mj. investigativní novinář obvinil S. Aksjonova, že v 90. letech vedl zločinecké gangy (únik policejních protokolů). Já bych k tomu jen dodala, že jde o ukázku, jak Kreml a jeho přívrženci obejdou mj. demokratické volby a vojenskou silou si přetvoří dějiny jakékoli země, kde mají své zájmy. Během 100 let je to stále tentýž "trik".