Necenzurujeme.cz

Všechna přední zahraniční média informují o nových masivních útocích na Kyjev, ale také o tom, že Rusy delší dobu dobývané město Severodoněck v Luhansku (o němž Moskva tvrdila, že už je plně okupované) může být pro Kreml problémem. Např. švýcarská televize www.srf.ch odkazuje na britskou rozvědku, podle níž ukrajinský protiútok zřejmě oslabí operativní dynamiku ruských sil. Představitel Luhanského regionu potvrzoval, že ukrajinské síly získaly část města zpět, ale např. chemická továrna Asot (kde se mělo skrývat asi 800 lidí) byla útoky zčásti poškozena. 

www.tagesschau.de: Putin varuje - Pokud USA dodají Ukrajině střely dlouhého doletu, "budeme útočit na cíle, které jsme ještě nezasáhli". (Informace pochází z ruské tiskové agentury TASS, kterou přímo nesleduju, v textech západních médií se tato záležitost vyjadřovala různým způsobem - např. "pokud USA dají Ukrajině také rakety"; nicméně ruský prezident hrozí Západu už dlouhou dobu opakovaně vč. užití ruského jaderného arzenálu; výmluvným se bohužel stalo obsazování ukrajinských jaderných elektráren Rusy hned na začátku invaze vč. té v aktivním provozu.)

U některých médií si lze přečíst spíš jen titulky (články jsou pro předplatitele), např. švýcarská redakce www.nzz.ch má titulek Scholz a Macron nedobrovolnými pomocníky Putina; Ukrajina na počínání některých představitelů Západu reagovala: Nechceme být znovu obětí mocných. Švédská televize www.svt.se ovšem má zprávu Odpověď na ruskou invazi - Německo investuje do obrany 100 mld eur. 

Z informace na www.srf.ch vyplývá, že se Ukrajiny patrně dotkla slova francouzského prezidenta E. Macrona, který měl prohlásit, že "Rusko se nesmí ponižovat" (je třeba s ním jednat), na což ukrajinský ministr zahraničí D. Kuleba reagoval "Rusko se ponižuje samo", poradce V. Zelenského dodal: Dokud neposílíme naši pozici a nevytlačíme ruská vojska tak daleko, jak je to jen možné, nemá vyjednávání smysl. 

www.blick.ch: USA a jejich spojenci zdůrazňují nezbytnost řešení války jednáním; američtí úředníci se v posledních týdnech radí s britskými a evropskými kolegy o možných rámcových podmínkách pro příměří a ukončení války vyjednáváním; je vysoké riziko, že by válka mohla trvat ještě roky, ale ze strany Ruska a Ukrajiny je k jednání nízká ochota; podle italského návrhu by mělo jít o neutralitu Ukrajiny (nevstupovat do NATO) a mělo by se jednat o budoucnosti Krymu a Donbasu. 

Tato redakce nabízí i výpověď ruského ex-špióna S. Širnova, který byl v tajné službě (KGB) Putinovým kolegou a po útocích na svou osobu (už po rozpadu SSSR) se uchýlil do azylu ve Francii. Širnov chce před Putinem varovat celý svět, mj. se odvolává na zprávu KGB, podle níž "Putin má psychologický problém" - např. nemá cit pro nebezpečí, což představuje riziko jak pro něho, tak pro KGB. Putin podle svých hodnotitelů v KGB (zřejmě jde o 80. léta) nedokáže posoudit důsledky svých rozhodnutí a činů. 

Putin, který zjevně usilovně pracoval na své kariéře v KGB, byl poslán do NDR, což byla sovětská "provincie", kde působil pod svým pravým jménem, což ukončilo jeho kariéru jako neznámého špiona. Širnov dále uvádí, že Putin ve skutečnosti není šéfem státu (jako V. Zelenskyj), vede zem jako politbyro - s blízkými důvěrníky, ex-agenty, osobními strážci - tito lidé infiltrovali politiku tak, jako dříve KGB infiltrovala různé země, nejde o demokracii. Zelenskyj má za sebou celou zem a národ, to není případ Putina. 

Širnov se podle jeho tvrzení odhodlal vystoupit z KGB, až když prezident M. Gorbačov nařídil její zrušení. Avšak v dalším období (je uveden r. 2001) se ho prý tajná služba pokoušela získat; když odmítl, postihl ho "útok jedem", málem zemřel, ale ruští lékaři nic nenašli; po útoku žije v Paříži. (Osobně jsem daleka věřit agentům, ale tento muž vystihl povahu Putina v souladu s diagnózou odborníků na sociopatii, mj. český psychiatr R. Honzák: např. bezcitnost, sociopat city aj. jen předstírá, když to potřebuje ke svým záměrům; ustoupí jen výrazné přesile.) Ex-špion totiž popisuje svá první setkání s Putinem, kdy ho budoucí šéf Kremlu zastrašoval svou mocí v KGB, a nechal ho být teprve, když se Širnov zmínil, že se zná s potomkem bývalého sovětského politika L. Brežněva. Dále Širnov uvádí, že Putin "chce de-nacifikovat Ukrajinu, ale v Rusku je zcela zjevně 10krát víc neonacistů.

Na www.cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Gorbačov se můžeme dočíst, že Putina kritizovali v r. 2004 M. Gorbačov a B. Jelcin: Putin zahájil iniciativu, aby regionální guvernéři nebyli voleni, ale dosazováni prezidentem (čímž by Putin jako prezident ovládal v regionech vše, od počátku tedy postupoval jako despota - moje pozn.).

www.blick.ch: Kritik Putinova způsobu vedení války - ruský generál varuje před porážkou (Rusů) na Ukrajině. Generál G. Schpak (v češtině asi Špak?), dnes 78letý, platí jako jeden z vedoucích vojenských expertů Ruska - bojoval v Afghánistánu, Čečensku, velel ruskému letectvu; poskytl interview Komsomolské Pravdě, a i když Putina nejmenoval, šlo o jasnou kritiku. Pro tohoto "profesionála" je nesrozumitelná strategie, kdy ruská armáda nejdřív mířila do Kyjeva a Charkova, pak do Donbasu. Podle generála je problém i s ruskou propagandou: oficiální ruské zprávy tvrdí, že ukrajinské letectvo bylo "už dvakrát zničeno", ale ono dál lítá. Nepočítalo se (Putin nepočítal) se silným odporem Ukrajinců, i on věděl, že ruská armáda nebude na Ukrajině vítána s květinami...

Je zcela nutné zastavit západní dodávky zbraní na Ukrajinu, jinak (k vítězství Ruska) nepomůže ani mobilizace v Rusku, uvádí generál.

www.srf.ch: Ruský ministr zahraničí S. Lavrov uvádí, že Rusko očekává vyšší výnosy z prodeje ropy a plynu. (Moje pozn.: k tomu se hodí slova výše uvedeného ruského generála, že v každé válce se "přehání" v informacích na obou stranách konfliktu.)

Švýcarská televize doplňuje pohledem londýnského odborníka na konflikty a bezpečnost R. Thorntona: Cirkulují spekulace o Putinovi, válce a budoucnosti Ruska, např. že by Putin mohl být zabit kremelskými zastánci tvrdé linie a úmrtí by se prezentovalo jako srdeční infarkt; ruští generálové ztrácejí s Putinem trpělivost a chtějí ho odstavit...

Švédská televize www.svt.se: Po 3 měsících se z Ukrajiny vrátil švédský student pedagogiky Johan T., popsal "obrovskou vůli Ukrajinců bojovat", mnoho z nich stále říká "až zvítězíme, pustíme se do toho a toho". Pomáhal lidi evakuovat, řídil sanitku s těžce postiženým, jehož přepravoval do bezpečí v zahraničí, dovážel lidem to, co potřebovali - udělalo mě to pokorným. 

www.blick.ch: Redakce představuje jednoho z východních Ukrajinců, kteří až dosud mluvili (bez jakýchkoli problémů s okolím) rusky, tak jako jejich rodiče, ale po invazi začali svůj rodný jazyk odmítat - aby se stali "plnými" Ukrajinci (na protest proti Kremlu). Lidé něchtějí mluvit rusky, když jim Rusové vše zničili.

Vedle toho je zpráva, kdy britská rozvědka konstatuje: Rusové kombinovali letecké útoky a masivní dělostřelbu se zdrcující palebnou silou, užití "neřízené munice" vedlo k široké devastaci obytných oblastí na Donbasu. Guvernér Luhanska zveřejnil poškozené domy.

U této redakce jsem našla i článek Nyní také ukrajinští vojáci dezertují - s odkazem na sociální sítě, ale i Washington Post (Krupobití ruského dělostřelectva testuje ukrajinskou morálku; Ukrajinští vojáci se cítí ponecháni ve štychu): u amerického listu jsem si toho moc nemohla ověřit (spíše jen pro předplatitele), z uvedených zdrojů nešlo ověřit, zda se redakce "získané" informace pokusily konfrontovat s ukrajinskými úřady (u takovýchto témat je podle mě zvýšené riziko ruských falešných tvrzení). Dezertéři se vyskytují v každé válce v každé zemi, nicméně na "videa" či "telefonát" nelze zcela spoléhat; z celkového mého pátrání: někteří ukrajinští vojáci v nejhorších místech na Donbasu (pomalu "holé ruce" proti ruským raketám aj.) uváděli, že chtějí bojovat o každý metr ukrajinského území, ale stěžovali si na to, že jim chybí účinnější výzbroj, posily na výměnu, jídlo (podle některých zdrojů se sem poslaly "čerstvé posily"). Asi dva - tři vojáci se prý přemístili do hotelu (?), za pár hodin byli zatčeni. Zástupce Luhanska S. Gajdaj: mají zdravotnický materiál, jídlo, jediný problém je v tom, že (někteří) nejsou připraveni bojovat. (Někteří si stěžovali, že měli asi jen půlhodinový zácvik.) 

Další zpráva Blick.ch: Ukrajina oznámila úmrtí 4 zahraničních bojovníků - dobrovolníků (ze SRN, Francie, Nizozemí, Austrálie).

www.theguardian.com: Zahraniční bojovníci (Austrálie, Gruzie, Francie, Brazilie) byli nasazeni také do bojů o Severodoněcko; Australan uvádí, že se přihlásil dobrovolně, 22letý Gruzinec chce zatlačit Rusy zpět - jsme na správné straně historie. Brutální válka je pro ně vysoké riziko - 4 z nich zemřeli (např. jeden v Charkově). 

Blick.ch: Putinova rodina se rozpadá, blízcí se k němu otáčejí zády. 

The Guardian: Čínská akce se stíhačkami poblíž australského letiště - "velmi nebezpečné" zaznělo od představitele Austrálie.

Ruské úřady začaly vydávat "pasy" v okupovaném Chersonu a Melitopolu; podle ukrajinské armády ruští okupanti čelili rostoucímu odporu v jižním regionu, který přinutil Moskvu k posílení svých vojsk v něm. 

Vedle války se bojuje i s nekorektně se chovajícími podnikateli: na www.nzz.ch - švýcarský koncern (Glencore) v USA stíhán za to, že platil úplatky v různých zemích a manipuloval s ropnými trhy.