Necenzurujeme.cz

Zahraniční média se nyní soustřeďují mj. na setkání  čínského a amerického poradce v Římě (např. Reuters): Čína prý podporuje mírová jednání Ukrajina - Rusko, ale odmítla sankce proti Rusku, nyní Bílý dům zaujala informace, podle níž Rusko mělo požádat Čínu kvůli válce na Ukrajině o vojenskou a ekonomickou pomoc. Chceme vědět, jak se to má s touto pomocí - zaznělo z USA.

Např. www.orf.at: k vojenským poradcům v Římě - Čína je pro Rusko nejdůležitější spojenec, ač Čína tvrdí, že je neutrální; USA zajímá, jak to bude s vojenskou nebo ekonomickou pomocí Číny.

Starosta Londýna: nemovitosti ruských oligarchů by se mohly poskytnout ukrajinským uprchlíkům.

Video: usmrcení lidí po ruském útoku na obytný blok v Kyjevě. 

www.cnbs.com nebo www.msn.com: Odkaz bývalé německé kancléřky A. Merkelové se nyní jeví ve velmi odlišném světle. Je známa mj. z diplomatických jednání s ruským prezidentem V. Putinem, v současnosti ale analytici z různých zemí vidí její vztah k Putinovi jako komplikovaný či jako "velké selhání" Merkelové. A to např. i ve vztahu k anexi Krymu v r. 2014. 

Pokud jde o Německo, Merkelová držela náklady na jeho obranu na minimu a podpořila jeho napojení na ruský plyn. Jeho import se zvýšil z 36 % v r. 2010 na 65 % v r. 2020. Zřízením nikoli nezbytného vztahu vzájemné závislosti s Putinem Merkelová učinila Putina silnějším a oslabila Evropu a NATO - např. odborník na evropské právo z Paříže. 

Poukazuje se i na jednu z částí osobnosti Merkelové (ještě neprobádanou?): v mládí vyrůstala ve východním - komunistickém Německu.

www.svt.se: Švédská vláda zve k diskusi o bezpečnostní situaci všechny parlamentní strany, má se jednat o důsledcích války na Ukrajině pro Švédsko a také o NATO (jejímž členem Švédsko není).

Odborník na vojenské konflikty: Rusko používá stále brutálnější metody, uplatňuje "záměrnou strategii" útočit na civilní cíle. Švédská televize uvádí názorné ukázky devastace Ukrajiny - civilní oběti, usmrcení a zranění.

Tým novinářů SVT na Ukrajině se musel evakuovat před leteckým útokem, mnoho hodin strávil v úkrytu.

Švýcarská televize www.srf.ch: Kreml chce Ukrajině odříznout západní podporu. 

Včera probíhaly velké demonstrace (tisíce Ukrajinců) v Rusy okupovaném Chersonu a dalších městech kolem; ač byly tyto oblasti považovány za proruské, demonstrace ukazují, že Rusové tu nejsou vítáni, lidé přistupují k vojákům, urážejí je a nenechají se zastrašit. Demonstrovat mělo kolem 300 000 zdejších obyvatel: Cherson je ukrajinský! Domů! Odchod ruských vojsk!

Ovšem různá zahraniční média ukazují, jak to dopadá, když Rusko na dobytém území odstraní původního starostu a nahradí ho Rusy vybranou osobou - Melitopol: občanům je pak loutkovým představitelem města např. sděleno, že "se jim brzy zajistí vysílání ruské televizní stanice" (www.news.yahoo.com).

Švýcarsko předpokládalo, že přijme 20 000 ukrajinských uprchlíků, nyní se jich zde zaregistrovalo 3126. Jako mnoho jiných zemí, i "bohaté" Švýcarsko (ovšem zchudlé po covid-pandemii; před ruskou invazí vláda konstatovala, že v zemi žije 20 % obyvatelstva v chudých podmínkách). Letos se očekává nižší růst HDP (2,8 %), z války na Ukrajině vyplývají velká rizika pro globální ekonomiku; silně rostou ceny energií, základních potravin, průmyslových kovů. 

SRF: ze zákulisí informace, že USA zatlačily na Švýcarsko, aby převzalo (přísnější) sankce, švýcarská vláda to po pár dnech přijala, ale postihne např. ruského oligarchu V. Vekselberga? Ten je na americkém sankčním seznamu už od r. 2018, nyní USA zablokovaly jeho letadlo a jachtu (kolem 180 mil. USD); je známý jako osoba blízká Putinovi, k ruské válce se nevyjádřil kriticky, také ve Švýcarsku má své majetkové podíly (asi 4 společnosti). Televize jmenuje i další ruské oligarchy.

Švýcarská vláda plánovala, že na jednoho uprchlíka dostanou kantony cca 1500 CHF, kantony ale uvádějí, že by potřebovaly tento paušál zvýšit. 

Mezinárodní červený kříž naléhá na umožnění humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu (Mariupol). V okupovaných ukrajinských městech je život stále dramatičtější (od zahraničního zpravodaje SRF): Ukrajina je odřezávaná od západní pomoci, válka se stále více blíží k zemím NATO. Když se v některém místě nedaří loutková vláda, pak Rusko uplatňuje represe a teror (anebo i opačně či současně).

Přinejmenším některé země (např. Skandinávie) patrně budou muset s ohledem na usnadnění přijetí ukrajinských uprchlíků změnit své zákony (např. ve Skandinávii se zpřísnily kvůli jejich zneužívání migranty z jihu) - www.thelocal.dk: Dánsko se přihlásilo k pomoci uprchlíkům, Ukrajince zřejmě vyjme z určitého zákona z minulosti. I tento stát ovšem očekává dlouhodobou mezinárodní krizi také v oblasti ekonomiky jako důsledek války. 

Různé organizace, působící mezinárodně v oblasti uprchlictví a migrace, ukazují některé změny oproti minulosti. Ovšem i Ukrajina dříve přijímala žádosti o azyl či přechodnou ochranu: www.unhcr.org: v r. 2020 Ukrajina hostila 2000 uznaných uprchlíků a kolem 2300 žadatelů o azyl (Sýrie, Afghánistán aj.) - z 60 zemí. Bylo mezi nimi jen 23 % žen, např. z jihu utíkali více mladí muži; nyní se poměr převrátil - z Ukrajiny utíkají převážně ženy a děti. 

Počet uprchlíků z Ukrajiny se nyní odhadoval na 2,7 miliónu. Např. Švédsko k 11. březnu očekávalo 76 000 těchto uprchlíků "v následujících měsících". V SRN nyní mělo být zaregistrováno přes 109 000 občanů z Ukrajiny (Msn.com); původně z Ukrajiny uteklo přes 270 300 lidí do Moldavska, ale zůstalo tam 105 000, nyní chce SRN přijmout právě z Moldavska (jež na tuto pomoc patrně nestačí) 2500 lidí. 

Také Rakousko přebírá 2000 uprchlíků z Moldavska (zčásti se lidé sice mohou pokusit vybrat si sami zem, kde by chtěli přečkat válku, v realitě se ale musí přesunout tam, kde jsou ještě k dispozici kapacity) - Orf.at.

www.prnewswire.com (8.3.): podle globální organizace SINGA je nyní míra registrace uprchlíků 20krát vyšší než obvykle - ubytování v Evropě, konkrétně ve Francii či Belgii.

www.theguardian.com (1.3.): UK chce umožnit zvýšení počtu přijímaných Ukrajinců - plán až do 200 000. (Moje pozn.: Lze se obávat, že představy států o takovýchto číslech jsou podhodnocené; patrně bude třeba specifikovat strategii - např. na prvém místě zaopatřit ty nejzranitelnější, nemocné, seniory a děti. Různé země počítají s tím, že Ukrajinci budou snadněji začlenitelní do pracovních činností, budou schopni - alespoň ti mladí, zdraví - přispět ke zvládání problémů, pokud se zajistí péče o jejich děti. UK či Švýcarsko vedle státní pomoci využívá i ochotu občanů darovat finanční příspěvky na pomoc, ať už v zahraničí nebo doma.)

Reuters, 11.3.: Putin dal zelenou 16 000 dobrovolníků ze Středního východu, kteří chtějí bojovat proti Ukrajině. 

www.worlddata.info (europe, ukraine): V r. 2020 opustilo Ukrajinu přes 11 000 lidí s žádostí o azyl - 61 % žádostí bylo zamítnuto, nejvíce se prý tito jedinci uplatnili v Rusku a Brazílii. Do USA se tehdy dostalo 386 Ukrajinců, ale jen 22 % žádostí o azyl bylo přijato. 

www.drc.ngo/our-work/where-we-work/europe/ukraine: vojenský konflikt na Ukrajině od r. 2014 vedl k vnitřnímu posunu obyvatelstva (z Ruskem kontrolovaných oblastí), nejméně 730 000 lidí; Ukrajinu (v minulosti) zcela opustil jeden milión lidí. Navzdory dohodám (Minsk) byli občané pravidelně vystaveni střílení, výbuchům, poškozování domů, infrastruktury, zániku kritických služeb. (Což nyní z vůle Putina masivně pokračuje.)