Necenzurujeme.cz

Před chvílí se v titulcích ČT24 objevila zpráva, že Izrael nabídl Putinovi, že by se stal prostředníkem pro jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Na tuto roli si zřejmě - podle médií - myslí také Švýcarsko, které by svou určitou zdrženlivost, pokud jde o zmrazení osobních peněžních účtů Rusů ve Švýcarsku, mohlo odůvodnit tím, že nechce zcela zaklapnout dveře k možnosti diplomatických jednání. 

Dnes ovšem www.berliner-zeitung.de uvádí s odkazem na státní čínský deník China Daily, že by si roli prostředníka chtěla osvojit i Čína. Měl to nabídnout čínský ministr zahraničí, prý podporuje obnovení dialogu s Ruskem o bezpečnosti, deeskalaci (konfliktu) a politické řešení. Článek se zmiňuje o řešení konfliktu mezi NATO a Ruskem, a současně mezi Ruskem a Západem. Vyznívá to tak, že Čína podporuje "adekvátní" řešení "legitimních" požadavků Ruska na zajištění bezpečnosti vůči NATO "vzhledem k pěti po sobě jdoucím kolům rozšiřování NATO na východ". (china-will-zwischen-nato-und-russland-vermitteln)

Prý také proběhl telefonát mezi Čínou a německou ministryní zahraničí k aktuální krizi, Peking odmítá "řešit problémy sankcemi". (Patrně to mělo Německo odradit od jeho účasti na dalším kole více zpřísněných sankcí.)

Jakou hru hraje Čína? Můžeme vycházet i z aktuálních zpráv v českých médiích: od Číny "odpadlá" provincie Tchaj-wan se dnes obává ukrajinského svénáře, čínská letadla narušila vzdušný prostor, na což reagovala tchajwanská letadla. Vše (a dlouhodobě) nasvědčuje tomu, že Čína má radši totalitní způsob "dialogu"a pro sebeurčení obyvatel má málo pochopení. To opakovaně vidíme i u města a regionu Hongkong, který ostrými zásahy Číny přišel o svou autonomii; dnes novináři nabízejí fotografie a svědectví, podle nichž kvůli omikronu leží pacienti přímo na ulicích (ač by omikron neměl působit vážnější potíže zvláště mladším) - prý se nevejdou do nemocnic (na Západě se ale nemocnice při omikronu vylidňují), a ke všemu má Hongkong prý ještě potíže s dodávkami potravin. Můj osobní pocit: možná další druh nátlaku na zdejší obyvatelstvo?

Rakouská televize ORF (www.orf.at) měla nyní mezi hlavními sděleními informaci, že ukrajinský prezident V. Zelenskyj se obrací na Mezinárodní trestní soud v Haagu (přetištěno jeho sdělení na Twitteru z 27.2.) s žádostí o urgentní rozhodnutí ve věci zastavení ruských vojenských operací na Ukrajině. Podobnou informaci přinesla mj. agentura Reuters. 

Už včera na www.abcnews.go.com (icc prosecutor monitoring ukraine invasion): Žalobce Mezinárodního trestního soudu monitoruje ruskou invazi na Ukrajině. Poukazuje na to, že Ukrajina a Rusko nejsou mezi 123 členskými státy, soud by mohl zasáhnout, např. kdyby Bezpečnostní rada OSN požádala o šetření. Trestný čin agrese je mimo dosah soudu, zločiny spáchané během konfliktu ale nikoliv, uvádí ORF. Ukrajina není členským státem, ale přijala soudní pravomoc. 

Soud může přezkoumat jakýkoli druh genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny na území Ukrajiny, od r. 2010 lze zkoumat i zločin agrese. A to ve vztahu k jakékoli osobě, která se takových zločinů dopustí, vč. těch, jež je nařídily, řídily nebo k nim přispívaly. Imperativem je, že strany konfliktu musí respektovat mezinárodní humanitární právo. Redakce ORF poukazuje na Amnesty International, na dokumenty (fotky, vida aj.) dokazující ruské útoky i na civilní obyvatelstvo. 

Např. ČT24 informovala v r. 2016 o tom, že Mezinárodní trestní soud nařídil vyšetření možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během gruzínsko-ruského konfliktu v r. 2008.

ORF také informuje, že EU v souladu s USA, Kanadou a UK schválila další opatření proti Rusku - vyloučení ruských bank ze systému SWIFT vč. opatření proti ruské centrální bance, dále by se měl pro Rusko uzavřít celý evropský vzdušný prostor. 

Nadále probíhají celosvětové protesty proti Rusku, konstatuje ORF.

Také švýcarská televize www.srf.ch informuje, že v Bernu včera přišlo do ulic na protest proti Rusku na 20 000 lidí (od doby války v Iráku nejmasivnější protest, vč. dalších švýcarských měst) - "svobodu pro Ukrajinu", "žádné peníze agresorovi", žádali na demonstraci řečníci a sklízeli potlesk.

SRF zveřejnila průzkum názorů Švýcarů: dvě třetiny si myslí, že by švýcarská vláda měla mít aktivní roli prostředníka v současné krizi; 26 % bylo pro to, aby Západ přímo vojensky zasáhl do ruské agrese na Ukrajině, 54 % to odmítlo; přes 70 % se domnívá, že Švýcarsko by mělo přijímat uprchlíky z Ukrajiny; většina dotázaných je pro sankce proti Rusku.

Pro Švýcarsko jsou dnes největším nebezpečím kyber-útoky, uvádí SRF. 

SRN a západní spojenci schválili vyloučení ruských finančních institucí z bankovní a komunikační sítě SWIFT.

Youtube.com omezil ruská státní média kvůli riziku dezinformací. Pozor na ruské trolly, uvádí švýcarské ministerstvo obrany. (Moje pozn.: v našich médiích jsme byli delší dobu svědky jejich řádění, a to i před pandemií, u řady smyslupných článků hodných občanské diskuse byly pokusy veřejnou diskusi znemožnit - patrně počítačový program, kdy se do diskuse k článkům nacpou rázem stovky "diskutérů", kteří nesmyslnými sděleními odradí čtenáře. V ČR se sice o tom jevu místy informovalo, ale cenzura se dostavila až během covidu, kdy se např. části renomovaných lékařů a právníků znemožňovaly články či vystoupení v médiích jen proto, že se odlišovaly od názoru skupinky odborníků kolem MZ ČR; připomeňme si, že např. u tzv. španělské chřipky se delší dobu mylně usuzovalo na vliv bakterií, nikoli viru, a právě svobodná výměna informací o výzkumech, důkazech apod. se podílela na tom, aby věda měla větší jistotu. Takže osobně doufám, že se pod pláštíkem "Ukrajiny" u nás cenzura nerozšíří i na jiná témata, resp. spíš bych od cenzury v ČR, která sama není v přímém válečném stavu, upustila.)

Televize SRF zmiňuje, že Zelenského poradce odmítl některá ruská tvrzení s tím, že jde o ruskou taktiku (např. že by bylo možno jednat v Bělorusku, přitom i z této země přichází do Ukrajiny válečná zkáza).

Švédská televize: www.svt.se/nyheter/utrikes/de-bryz-sig-mer-om-pengar--an-manmskoliv: rozhovor s americkým finančníkem B. Browderem (aktivista v oblasti lidských práv po svých osobních zkušenostech z Ruska); v minulosti se svou společností působil v Rusku, ale v r. 2005 mu byl odepřen vstup do tohoto státu, jeho právník S. Magnitski zemřel v ruském vězení v r. 2009. Browder už v minulosti usiloval o uvalení západních ekonomických sankcí na ruské politiky a na finanční aktivity (zčásti se mu to podařilo). 

Také dnes Browder říká, že proti Putinovi aj. je třeba postupovat tvrdě, a nejúčinnější je zmrazení majetku vč. toho, který si uložil u řady oligarchů. Putin a jemu podobní se starají víc o peníze než o lidský život, byli by skutečně šokováni, kdyby jejich majetek byl zmrazen. Radí podívat se do časopisu Forbes, do seznamu nejbohatších lidí na světě, najde se dlouhá řada Rusů (televize SRF má fotky asi deseti Rusů, s propojením s Putinem). ?Mnozí z nich zbohatli v relativně krátkém čase v souvislosti s privatizací v Rusku. 

Jeden z článků na SVT poukazuje na banku, která je známá jako "Putinova peněženka", založená po rozpadu Sovětského svazu, s penězi od sovětské komunistické strany a s pomocí Putina, dále se píše o osobním bankéři Putina, o Putinově paláci u Černého moře (měl ho postavit rodinný - přiženěný - příslušník se svou firmou; jeden z Rusů blízkých Putinovi se prý oženil s nejmladší Putinovou dcerou, ve věku 34 let se stal nejmladším ruským dolarovým miliardářem... (Osobně se nevyžívám v propírání "boháčů", ale nemělo by jít o nepoctivé zbohatnutí, např. nelegálním přisvojením si veřejných prostředků či veřejného majetku.)

Na SVT expert uvádí, že je třeba sankce Západu cílit na nejbližší osoby kolem Putina a B. Browder doplňuje svůj názor, že Putin má majetek "u řady oligarchů", resp. zasažení některých z nich zmrazením majetku by se mohlo dotknout i Putina. Někteří mají pochybnosti, nakolik se to podaří (co kde vlastně Putin má?).

I Švédská televize se zabývá otázkou, jakou roli sehraje Čína; v r. 2014 čínské banky půjčily Rusku peníze poté, co přišly sankce vůči němu kvůli Krymu. Čína může na jednu stranu vynulovat účinek sankcí, ale na druhou stranuza podporu Ruska bez výhrad může Čína "velmi zaplatit", riskuje poškození byznysových dohod, dlouhodobě by nemohla kompenzovat obchodní ztráty, vedle sebe by měla nestabilního souseda.