Necenzurujeme.cz

Předem zdůrazním, že nejsem odpůrcem očkování jako takového, jen se snažím zprostředkovat českému čtenáři informace ze zahraničí, jež jsou u nás opomíjeny. Některé české zdroje (např. Echo24.cz) např. uvedly, že české ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo nabízet třetí dávku vakcíny všem od 12 let, ač Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) to nedoporučil. 

Německý Institut P. Ehrlicha v poslední zprávě o bezpečnosti covid-vakcín (www.pei.de, Sicherheitsbericht 27.12.20-31.12.21) obdržel k věku 12-17 let 3227 hlášení podezření na nežádoucí účinky očkování, kdy 50 % těchto hlášení bylo označeno jako závažné (viz dále), převážně šlo i o třetí dávku.

www.berliner-zeitung.de: Německý spolkový kancléř O. Scholz chce 16. února jednat se zástupci spolkových zemí o prvním uvolňování covid-opatření, spolkový ministr zdravotnictví K. Lauterbach vidí uvolňování jako možné ještě před Velikonocemi. Zelení naopak požadovali prodloužení opatření. 

Vůči povinnému covid-očkování ale kancléř zůstává "tvrdý", zejména co se týče zdravotníků a ošetřovatelů (od 16. března se má jejich očkování vymáhat), podle kancléře má ale smysl i povinné očkování všech od 18 let  (jeho návrh je ve Spolkovém sněmu, ale ještě není jasné, kdy se bude projednávat). 

Zákon o povinné vakcinaci ve zdravotnických a sociálních zařízeních spustil lavinu ústavních stížností: k 3. únoru jich ústavní soud obdržel 74 (kolem 300 navrhovatelů). Převážně stížnosti uplatnili neočkovaní zaměstnanci těchto zařízení, ale i jejich vedoucí, kteří chtějí nadále zaměstnávat také neočkovaný personál. 

Ústavní soud zatím zamítl jednu ze stížností, v níž navrhovatel požadoval předběžné pozastavení platnosti zákona (to zatím nemění nic na dalších stížnostech): soud uvedl, že očkovaní (zdravotníci apod.) nesou minimální riziko vedlejších účinků, naopak i varianta omikron představuje ohrožení starších nemocných (pacientů v nemocnicích a klientů v sociálních ústavech). 

Kriticky se soud ale vyjádřil k tomu, že zákon neřeší na shodné úrovni vedle prokazování očkování také prokázání statutu uzdravených - u nich se bude vycházet jen z podzákonného předpisu s dalším odkazem na web institutů P. Ehrlicha a R. Kocha. 

Výše uvedená redakce poukazuje na to, že povinná vakcinace se netýká jen pracovníků převážně v kontaktu se zranitelnými, ale také různých profesí dalších pracovišť, např. porodních asistentek, ordinací (s odlišnějším spektrem pacientů či klientů). 

www.berliner-zeitung.de/mensch-metropole/berliner-altenpflegerin-es-geht-um-das-geschaeft-mit-der-impfung-li.210370?pid=true: rozhovor s neočkovanými - zdravotní sestrou z oblasti anesteziologie a ošetřovatelkou ústavu, obě se z různých důvodů rozhodly neočkovat, v současnosti je otázkou, zda se povinná vakcinace bude vymáhat tak, jak bylo plánováno. "Jde o obchod s očkováním," v titulku článku, který je zatím jen pro předplatitele. 

www.zdf.de/nachrichten/panorama/corona-bayern-impfplicht-durchsetzung-100.html: Oznámení bavorského premiéra M. Södera, že v Bavorsku pozastaví vymáhání povinného očkování zdravotníků, se věnuje více německých médií. Jde ovšem o spolkový zákon, nejde o předpis spolkové země. Zrušit povinné očkování z této pozice zřejmě nelze, ale pro vymáhání vakcinace jsou příslušné zemské a obecní úřady, např. by nemusely udělit pokutu. Jak bude stát reagovat? V SRN (prý) ještě neexistuje precedens donucení spolkové země k poslušnosti. 

V pozadí je nespokojenost profesních svazů zdravotníků a ošetřovatelských povolání vč. jejich zaměstnavatelů - je nedostatek těchto kvalifikovaných sil. Při nesplnění vakcinace by lokální zdravotní úřad "mohl" rozhodnout o zákazu vstupu na pracoviště nebo o zákazu profesní činnosti - z výrazu "mohl" je patrno, že si zákonodárci uvědomili riziko, že příslušná zařízení by při tvrdém postihu přišla o část pracovníků. (Navíc tu figuruje fakt, že i očkovaní zdravotníci se mohou nakazit a při nedostatku pracovníků je napříč západní civilizací nyní tendence zkracovat izolaci či uplatnit tzv. pracovní karanténu nebo ji zcela zrušit u bezpříznakových.)

Ústavní soud se tedy měl při odmítnutí první stížnosti vyjádřit, že riziko z očkování je velmi málo pravděpodobné, ohrožení zranitelných má vyšší pravděpodobnost (patrně se nezabýval faktem, že příliš mnoho očkovaných se stejně infikuje; Az. 1 BvR 2649/21). Na komplexní rozhodnutí soudu se zatím čeká.

Podívejme se tedy zpět na zprávu Institutu P. Ehrlicha o hlášeních s podezřením na nežádoucí reakce či komplikace po vakcinaci (www.pei.de, v nabídce hlavních sdělení). Zpráva má 46 stran, tentokrát jsem skončila na 16. stránce, stačilo mi to: odborníci mohou sice uvádět, že jde o "vzácné" závažné příhody, ale v konkrétních případech (dopad na rodinu apod.) jde o smutné příběhy.

V SRN by nyní mělo být plně očkováno 74,7 % populace, doplňující dávku má 55,2 %.

Na 148,7 mil. dávek bylo k závěru loňského roku 244 576 hlášení podezření na nežádoucí účinky (tj. cca na 148 700 dávek 244 hlášení); závažných je podle PEI 0,2 na 1000 dávek. Ovšem z 244 576 hlášení bylo 29 786 označeno jako závažné, což je přes 10 % z celkových hlášení (moje pozn.: švýcarský lékový úřad Swissmedic.ch uvádí, že třetina z hlášení je označena jako závažná). 

Celkem bylo hlášeno 2255 úmrtí po očkování v různých časových odstupech (0-234 dnů), což PEI vyčíslil jako 1 % z hlášení. (Někteří němečtí patologové zveřejnili své podezření, že se nehlásí všechna úmrtí v časové spojitosti s vakcinací, k čemuž PEI uvedl, že lékaři a nemocnice jsou povinni tato hlášení plnit.)

Do analýzy nejasných případů úmrtí byly zahrnuty případy se známou očkovací látkou, uvádí PEI (z čehož tedy může vyplynout, že se z některých statistických přehledů vyruší některé případy, u nichž nebyla známa očkovací látka - moje pozn.). PEI v textu, kde se věnuje hlášením podezření na nežádoucí účinky vakcín u dětí a mladistvých, také uvádí, že pokud není známa očkovací látka, není případ převážně označen jako závažný. 

Str. 8 - podezření na závažné reakce, str. 11 - doplňující dávka, str. 14 - děti a mladiství, str. 23 anafylaxe, str. 24 myo- / perikarditida, dále trombózy, G-Barré syndrom, str. 36 vaskulitis aj.

Myo- / perikarditida: muži ve věku 18-29 let jsou více dotčeni než starší, v jednotlivých případech může dojít k úmrtí, uvádí PEI; naopak u žen se více vyskytuje zvláště po první dávce anafylaxe (cca 1 případ na 100 000); porovnání počtu hlášení srdečních a mozkových infarktů do 42 dnů po očkování - PEI neshledává žádný rizikový signál, počet je prý nižší než statisticky očekávaný, podobně případy plicní embolie. 

Rizikový signál existuje (bylo uznáno jako vedlejší účinek) u vektorových vakcín u sinus venózní trombózy.

K době hlášení nežádoucích účinků šlo v 1 % o úmrtí, 3 % přetrvávající poškození, 14 % neznámo, 31 % pacienti se ještě neuzdravili, 33 % se uzdravilo, 18 % stav se zlepšil.

Doplňující dávka: Kolem 18 000 hlášení podezření na nežádoucí účinky, přes 1100 označeno jako závažné (pod 10 % z těchto hlášení). 

Děti a mladiství: věk 12-15 let se mohl očkovat od loňského června s Comirnaty, od 23.7.21 pro věk 12-17 let i Moderna (v současnosti ale není tato vakcína pro tento věk v SRN doporučena, vyšší výskyt zánětu srdce), od 12.12.21 se mohou očkovat i děti od 5 let (není ale doporučena jejich všeobecná vakcinace). 

K 27. prosinci PEI obdržel k dětem a mladistvým 3732 hlášení, z toho 3227 u věku 12-17 let (převážně Comirnaty, ale 21 případů AstraZeneca, 15 Janssen a u 12 není známa očkovací látka). 

Str. 15 Podezření na závažné nežádoucí účinky u 12-17 let: po Comirnaty bylo 21 % označeno jako závažné, po AstraZeneca 19 %, po Moderna (Spikevax) 25,4 %, po Janssen 26,7 %. Celkově bylo z hlášení k této věkové skupině 50 % označeno jako závažné následky očkování.

Str. 16 - další přehled: Hlášení na 1000 dávek u věku 12-17 let, většinou se nežádoucí účinky vyskytly i po doplňující (třetí) dávce: na grafu vidíme některé z nejčastějších hlášení - např. horečka, chřipce podobné příznaky, menstruační problémy, lymfadenopatie, parestézie, mdloby, tachykardie, myokarditida, arytmie, bolesti na hrudi, křeče.