Necenzurujeme.cz

www.fhi.no/nyheter/2022/koronasertifikat-1.-februar: Norský Institut pro veřejné zdraví uvádí, že EU rozhodla, že od 1. února se mění platnost covid-pasu. Pokud uplynulo více než 9 měsíců od 2. dávky vakcíny, musí si občan zaregistrovat tzv. doplňující dávku. A pokud jste nedávno měli covid-19, musíte mít rovněž doplňující dávku, pokud od uzdravení uplyne víc než 6 měsíců. (Moje pozn.: zajímalo by mě, zda o tom hlasoval Evropský parlament, a pokud ano, jak hlasovali Češi, a pokud to rozhodla Evropská komise, pak zda na to má právo. Z mého hlediska jde o to, zda je nyní při mírné (co do hospitalizací) variantě viru covid-pas vůbec zapotřebí, a z jakých vědeckých poznatků vycházeli ti, co rozhodovali o očkování bez prověření protilátek u občanů.)

Norský úřad dále informuje, že mezi zeměmi jsou (i nadále) rozdíly, není sjednoceno, zda děti mají mít covid-pas, některé země ho vyžadují také u nich. (Jak patrno, EU už moc neslouží volnému pohybu lidí. Před cestováním si člověk stejně musí ověřit, kde ho přijmou a za jakých podmínek, např. jaké podmínky budou u testů - a zda vůbec budou připuštěny testy.) (www.helsenorge.no/korona.)

www.worldometers.info/coronavirus/country/norway: Norsko má 5,4 mil. obyv. a rovněž nyní zažívá vlny omikronu, např. 25. ledna mělo jít o téměř 25 000 infikovaných, k 29. lednu mělo být 660 630 aktivních případů. Do jaké míry očkování pomáhá? K 30.12.2020 mělo Norsko 436 covid-úmrtí, k 30.12.2021 bylo 1312 covid-úmrtí, k 26.1.2022 už bylo 1439 covid-úmrtí. Loni s očkováním covid-úmrtí neubylo, naopak těchto úmrtí přibylo.

www.fhi.no/en/id/vaccines/coronavirus-immunisation-programme/coronavirus-vaccination---statistic: Plné očkování má 3,9 mil. obyv. (tj. 90,8 % od 18 let, v dalším sdělení téhož úřadu jsem ale našla 88 % od 18 let k 23. lednu), 2,5 miliónu má doplňující dávku (46 % populace, od 65 let 88 %). Zdravotníci mají třetí dávku v 65 % v primární péči a 77 % ve specializované péči. Má ji dokonce i 58 % zaměstnanců ve školských zařízeních.

www.fhi.no/nyheter/2022/ukerapport-covid-19-for-ute-3-er-publisert: Ve 3. letošním týdnu bylo 117 477 infikovaných (62% nárůst oproti předešlému týdnu); do nemocnic přijato 282 covid-pacientů, z nichž u 50 % byl covid hlavním důvodem přijetí; 17 pacientů na JIP. 

Ze 130 pacientů hospitalizovaných kvůli covidu bylo 29 % neočkovaných, 28 % plně očkovaných, 37 % s třetí (posilovací!) dávkou. (Ten vykřičník jsem udělala já, protože mi docela vadí, že tuto neradostnou realitu úřady (a politici) radši ani nekomentují - v nemocnicích převažují očkovaní (v zemích s vyšší proočkovaností), a po třetí dávce někdy ještě víc, jak vidíme za 3. týden v Norsku. 

Ve 3. letošním týdnu bylo 26 covid-úmrtí (ve 2. týdnu 24), průměrný věk 82 let (70-87 let).  Úřad FHI (v angličtině NIPH) uvádí, že s omikronem je redukovaná míra hospitalizací, osoby s dvěma dávkami vakcíny mají nižší ochranu před hospitalizací (ve 3. týdnu ale převážili ti s třetí dávkou - v závorce moje pozn.). Podle norské studie ze 39 524 nakažených omikronem bylo hospitalizováno jen 91 osob, u delty z 51 481 infikovaných bylo 552 hospitalizací (což je cca 1 %, zcela nepatrná hodnota). 

Ač počet pozitivně otestovaných rostl, norská vláda se v polovině ledna rozhodla trochu uvolnit život, např. www.nrk.no/norge/dette-er-de-nye-koronareglene-1.15809635: alkohol se smí podávat do 23. hod., ale při sezení, ještě práce doma pokud možno, s příznaky doma, karanténa blízkého kontaktu vůči infikované osobe se v zásadě týká jen člověka, který doma žije s infikovaným - tuto karanténu lze nahradit samotestováním 3. a 5. den (zdá se, že se to netýká pracovišť ani škol); vláda ještě žádala občany, aby limitovali své kontakty, ale je to osobní odpovědnost; rouška, když nelze odstup (např. ve veřejné dopravě), u některých akcí ještě omezení využití kapacit. 

www.helsedirektoratet.no: úřad vysvětluje např. - když máte po třetí dávce vakcíny pozitivní test, není třeba PCR, ale zaregistrujte se u obce (patrně místní hygienik, který tak má přehled o infekci v lokalitě; lidem se spíše doporučuje samotestování doma - nabízí obec). Místo karantény samotestování (klidně doma, zřejmě občanům důvěřují), s rouškou - v rámci karantény - lze vycházet mezi lidi, jen se zdržet velkého shromažďování. S nošením roušek se jinak šetří (nyní jen když nelze odstup mezi více lidmi, doprava, obchod, nicméně lokální úřady mohou do jisté míry někdy asi volit varianty). 

Na konci loňského roku Norsko "doporučilo" covid-pas pro domácí využití - u velkých akcí a v restauracích (www.thelocal.no, 19.11.21), dnes jsem našla u norských úřadů jen zmínku, že vláda požádala příslušné odborné instituce, jak by mohl být použit covid-pas, ověřit návrhy (akce, restaurace). Na národní úrovni jsem nyní nenarazila na bránění vstupu někam pomocí covid-pasu; zástupci vlády nedávno navíc prohlašovali, že nebudou existovat přísná pravidla pro neočkované (ale musela bych ověřit dění v regionech, zda se někde neuchýlili ke covid-pasu). 

Ač některé skupiny populace jsou dosti proočkované, celkově má dvě dávky asi 72 % - 74 %, je otázka, nakolik se politici přece jen rozhodnou "tlačit" na další vakcinaci. (Ale má to smysl, když nemocnice se vyprázdňují a i lidé po třetí dávce se stejně nakazí? - moje otázka.) Z médií je ale patrno, že v Norsku přece jen (snad aspoň zčásti) funguje opozice, která chce např. rozvolnit více.

Politici a odborníci se dva roky soustřeďují na SARS, ovšem nyní norské úřady zjistily nárůst pacientů postižených bakterií pseudomonas: ve více než 10 nemocnicích, ve 3 ze čtyř zdravotních regionů; může způsobit vážné onemocnění (vč. zánětu plic) i úmrtí, a jde i o tzv. nemocniční nákazu (onemocníte až v nemocnici, kam jste přišli s jiným problémem, bakterie může způsobit vážnou infekci u pacientů na JIP). Informuje o tom FHI.

Nežádoucí účinky vakcín.

www.fhi.no/en/studies/ungvoksen/increased-incidence-of-menstrual-changes-among-young-woman: Existuje všeobecně vysoký výskyt různých menstruačních poruch u žen 18-30 let po očkování: až 37,8 % hlásilo nejméně jeden problém; po 1. dávce 39,4 %, po 2. dávce 40,9 %... Norsko provádí velkou studii, vč. starších žen (6000 účastnic), u mladšího věku mělo jít asi o necelé 4000 žen. 50-60 žen mělo covid-19 dříve, ty byly vyjmuty ze studie. 98,4 % bylo po 1. dávce, 91,8 % po druhé dávce. Většinou se nepříznivé změny měly vrátit k normálu po 2 - 3 měsících po 1. dávce. 

Počáteční hlášení o menstruačních potížích se vyskytla na začátku léta, v závěru roku se norské úřady rozhodly tuto oblast přezkoumat (předtím se francouzský lékový úřad zabýval hlášenými případy mj. potratů po očkování). Je tu více tabulek s komentářem norských institucí, šetření ukazuje více na mRNA vakcíny (více se s nimi očkovalo). 

Na jednu stranu úřady uvádějí, že tu mohla zapracovat větší pozornost médií - ženy se možná více pozorovaly, anebo může jít o různé příčiny potíží, na druhou stranu potvrzují přece jen vyšší výskyt některých komplikací. Např. tab. 3: riziko nečekaného krvácení po 1. dávce 725 žen, po 2. dávce 1559; bolesti bez krvácení po 1. dávce 830, po druhé 1583; obtížnější menstruace než normálně po 1. dávce 634, po druhé 1557; doba délky potíží po 2. dávce ještě neznámá. Časový interval mezi periodami se buď zkrátil nebo prodloužil. Např. po 1. dávce hlásilo 13,6 % neobvykle "těžkou periodu", po druhé dávce téměř dvě ženy ze tří měly zkušenost neobvyklých potíží (65,7 %).

www.juristen.no/nyheter/2022/01/nim-bar-om-store-apenhet-om-begrunnelser-korona%C2%ADtiltak - ředitelka Institutu pro lidská práva A. Matheson Mestadová uvádí, že institut (NIM) oslovil ministerstva zdravotnictví, školství a pro děti a rodinu ohledně jejich názoru na potřebu zveřejňovat důvody, podle nichž vláda rozhoduje o covid-opatřeních s dopadem na práva občanů vč. dětí. Institut tak požaduje větší transparentnost - ospravedlnitelnost zásahů do života občanů. (Uvědomme si, že Norsko má mimořádně nízký počet covid-pacientů v nemocnicích.)

U tohoto institutu najdeme i informaci o zvláštním způsobu "reformy" okresních / obvodních soudů: ze 60 se jejich počet měl snížit na 30 soudů, ale lze učinit výjimky, když dojde k lokální dohodě mezi vedením soudu a obcí (tak tady jsem uvažovala o ev. riziku oslabení nezávislosti soudců). Další zpráva se týká "zajištění nezávislosti právníků". (I v Německu a Švýcarsku se objevují úvahy o potřebě posílit nezávislost soudců vůči politické moci.)

www.thetimes.co.uk/article/ursula-von-der-leyen-criticised-for-refusal-to-publish-messages-with-pfizer-boss (28.1.22): Předsedkyně EK Leyenová odmítá zveřejnit svou komunikaci s výkonným ředitelem firmy Pfizer.