Necenzurujeme.cz

Loni na začátku podzimu se Dánsko rozhodlo, že covid-19 už není společnost závažně ohrožující, a uvolnil se život občanů (bez covid-pasu, bez roušek). Asi po dvou měsících politici znervózněli - počet infikovaných začal stoupat, nemocnice ale byly zaplňovány také případy RS viru či chřipky, různé respirační nemoci se nevyhýbaly ani zdravotníkům. Parlament tehdy povolil vládě na chvíli použít k regulaci pohybu obyvatelstva covid-pas (zábrana vstupu na určitá místa či akce, resp. vstup povolen očkovaným, uzdraveným a otestovaným), měl se využívat spíš  jen lokálně podle míry obsazenosti nemocnic.

www.sum.dk: na webu dánského ministerstva zdravotnictví si šéf resortu M. Heunicke pochvaluje, že Dánsko patří k zemím s vysokou proočkovaností (nyní i vč. doplňující dávky) i ke státům s masivním testováním obyvatel. Zdá se, že většina Dánů se testuje ráda, protože úřady potvrzují, že "mnoho lidí se samotestuje např. doma". 

Přestože se v Dánsku nadále projevuje vysoká míra šíření infekce (v posledních dnech přes 30 000 či přes 40 000 pozitivně otestovaných za den), zároveň úřady potvrzují pokles covid-hospitalizovaných (ve vážném stavu 45 pacientů). Na začátku letošního 4. týdne (příští týden) má vláda seznámit parlament (výbor pro epidemii) s tím, co doporučují odborníci. A na většině členů tohoto výboru závisí, zda se změní postoj ke covid-19 (znovu se označí jako nikoli závažně ohrožující společnost) a rozvolní se pravidla.

Vláda tedy předpokládá, že 26. ledna představí plán na další uvolnění omezení. Navzdory vysoké míře šíření infekce vidíme dobrý vývoj v počtu hospitalizací, zvláště na JIP, říká ministr. K 5. únoru by zřejmě zaniklo označení covidu jako "kritické" nemoci, pokud by většina zástupců parlamentních stran nepodpořila jeho prodloužení. Vláda sama bez podpory parlamentu by nemohla dále prodlužovat omezení např. v podobě covid-pasu.

Patrně se chystají i změny při vstupu cizinců do Dánska, možná ne vždy bude vyžadován test (ale úřady uvádějí, aby si to lidé aktuálně ověřovali, podmínky se mohou rychle měnit - nikoli kvůli Dánsku, ale kvůli jiným státům s horší situací). Zatím jsem našla informaci, že při vstupu do Dánska je třeba se otestovat, i když jste očkovaní, ale ne po uzdravení (! - že by Dánsko více spoléhalo na přirozenou imunitu?, anebo si chce ušetřit zmatky kolem testování uzdravených, u nichž se test někdy falešně zobrazuje jako pozitivní), s některými výjimkami, např. děti pod 15 let se nemusí testovat. Otestování očkovaných cizinců se ale možná týká jen některých zemí; pokud by tam někdo jel, je lepší si to ověřit. 

V současnosti se i v Dánsku projevilo zahlcení laboratoří aj., takže vláda se dohodla s regionálními zdravotními úřady, že se sníží počet prováděných testů (z 500 000 na 200 000 denně, PCR a rychlotesty), vedle toho se v lokalitách nabízejí samotesty. Na letišti bylo možno se otestovat zdarma, ale to se zřejmě ruší. 

Ač ministerstvo zdravotnictví informuje, že se patrně rozvolní, vláda předložila parlamentnímu výboru pro epidemie k úvaze, zda by se měla platnost covid-pasu (pokud by se ještě v lokalitách využíval k redukci kontaktů) zkrátit na 5 měsíců po 2. dávce vakcíny (touha ministra popohnat občany k doplňující dávce, ač ji má 57,6 %). Covid-pas pro domácí využití je až od 18 let. Revakcinace se ještě nenabízí věku 15-17 let, těmto mladistvým by platnost covid-pasu nekončila po 5 měsících (coronapasset). 

www.en.ssi.dk/vaccination (dánský Institut pro infekční nemoci, je lepší zadat www.ssi.dk v dánštině, pak pomocí počítače zvolit ev. jiný jazyk, lze se tak dostat k zajímavějším dokumentům): 20. ledna - nárůst počtu infikovaných, ale podíl covid-pacientů v nemocnicích klesá; během týdne nárůst infikovaných o 35 %, ale klesl počet pacientů na JIP ze 74 na 52.

Je méně hospitalizací "kvůli covidu", více hospitalizací s pozitivním testem na covid-19 - tito pacienti jsou přijímáni z jiných zdravotních příčin. Už v prosinci pokles pacientů ze 70 % na 65 % (nové hospitalizace kvůli covidu), v lednu ze 60 % na 58 %, vč. osob od 60 let - pokles nových hospitalizací kvůli covidu z 83 % na 79 %.

Dokončené očkování 80,2 %, revakcinace 57,6 %.

V Dánsku nyní začínají dominovat dvě subvarianty omikronu, přičemž podvarianta BA.1 je nahrazována BA.2. Podobně je tomu např. v UK, Švédsku, Norsku. V rakouských médiích (Kleinezeitung.at) jsem k tomu našla článek: odborník z anglického Institutu pro molekulární biotechnologie uvádí, že v zásadě již mnoho lidí očkovaných nebo uzdravených je chráněno před závažným průběhem nemoci, a to ve vztahu ke všem variantám SARS-CoV-2 vč. omikronu. Zatímco delta měla jen 8 mutací, omikron jich má 18, ale u většiny lidí by měla fungovat imunita; jistota ještě není u neočkovaných a neuzdravených z nákazy. 

www.worldometers.info/coronavirus/country/denmark: ze současných 379 382 aktivních případů je ve vážném stavu 45 pacientů (0 %). 22. ledna 33 835 pozitivně otestovaných a 25 úmrtí.

Porovnání let 2020 a 2021 ale nevypadá dobře: k 31.12.2020 mělo Dánsko 1312 covid-úmrtí, k 31.12.2021 to bylo 3267 covid-úmrtí (tj. v roce s vakcinací zemřelo více lidí s pozitivním testem). V současnosti za den v Dánsku umírá podobný počet pacientů jako v dubnu 2020, tehdy činilo maximum asi 23 úmrtí za den, nyní v lednu např. 28; příčin bude asi více, např. loni se někteří očkovaní občané patrně méně chránili jinými prostředky, nepočítali možná s nákazou po plné vakcinaci.

Na www.ssi.dk lze vyhledat pojem infekce po vakcinaci (gennembrudsinfektioner), nebo si přes internet (v mém příspěvku někdy delší odkazy na instituce selhávají) zadat:

www.ssi.dk/-/media/cdn/files/covid19/tendensrapport/rapport/ugentlige-tendenser-covid19-andre-luftvejs-uge3-2022-p9j3.pdf?la=da: zde je zajímavý dokument mj. o vývoji nákaz po plné vakcinaci či po doplňující dávce, vč. mezi zaměstnanci zdravotnictví nebo ve školství, 33 stránek. Pokusím se jen rámcově naznačit některé části textu, jež mě zaujaly, mohly by být užitečné i českým odborníkům, nicméně s výhradou, že jsem se pokoušela přeložit z dánštiny (text mi nešel přeložit automaticky přes počítač, takže se "slovníkem v ruce" jen kuse - bylo by třeba doplnit vysvětlení od Institutu pro infekční nemoci).

V ČT právě slyším tvrzení, že u nás roste počet infikovaných po uzdravení z nemoci, čemuž nevěřím, protože míra sdělovaná u nás neodpovídá např. datům německého Institutu R. Kocha ani např. dánského SSI - zde se reinfekcí příliš neobávají, netestují 3 měsíce po nemoci uzdravené, a už vůbec se nedá vycházet z nespolehlivých antigentestů či samotestů. My zřejmě tato základní pravidla pomíjíme.

V dánském dokumentu (kolem str. 19) se porovnává počet nakažených neočkovaných a očkovaných v přepočtu na 100 000 obyvatel podle věkových skupin.

U neočkovaných v posledním období měla být nejvyšší míra infekce ve věku 12-15 let (cca 8000), přes 6000 u 16-19 let, cca 4000 od 60 let.

U plně očkovaných nejvyšší míra přes 7000 u 16-19 let (což překvapuje, nicméně pokud očkování nechrání před infekcí, pak jde o skupinu mladých, kteří se více pohybují mezi lidmi a asi se moc nechrání jinými prostředky); přes 6000 12-15 let, přes 4000 u 30-39 let, pod 2000 u 60letých... Nevidím tedy moc pozitivum očkování, pokud jde o riziko infekce; grafy se týkají období do 2. letošního týdne, průběžně se vývoj nákazy po očkování či u neočkovaných různě měnil (tu horší, tu lepší výkyv v číslech). Uvedla jsem příklad čísel z posledního období.

Tab. 12 na str. 20 (i některé další) bych potřebovala dovysvětlit, nechávám na čtenáři, zda se ne/ztotožní s mými předpoklady, co jsem z dat vyčetla. Počet a podíl (v %) nově přijatých (do nemocnic?), kteří byli očkováni:

Dokončené očkování (2 dávky), 2. týden 2022: např. osoby od 65 let 18 %, po 3. dávce 65 % (z 236). V 1. týdnu: 20-64 let po 2. dávce (covid-přijetí) 47 %, od 65 let 22 %; po doplňující dávce covid u věku 20-64 let 18 %, od 65 let 57 %. 

Následující stránky dokumentu potvrzují, že ve společnosti silně proočkované, avšak vakcínami, jež nebrání infikování, roste podíl nakažených mezi očkovanými, zčásti ještě jde také o neočkované (mezi něž se započítávají i ti zčásti očkovaní; mezi infikované očkované se zpravidla započívají jen lidé s příznakovým covidem). 

Tab. 13: covid-19 v pečovatelských zařízeních: v 50. týdnu loňského roku byly potvrzené případy covid-19 v 58 pečovatelských zařízeních, v 1. letošním týdnu už v 209 ústavech, jejich obyvatelé patří k nejvíce očkovaným. 

V 50. loňském týdnu bylo mezi obyvateli těchto ústavů 130 potvrzených případů covid-19, v 2. letošním týdnu 609. V loňském zmíněném týdnu zemřelo 8 infikovaných osob, v letošním 2. týdnu 32 (úmrtnost se letos začala zhoršovat, ale nevíme, nakolik se covid-19 průběžně ověřuje v těchto ústavech apod.). 

Zvláštní je větší rozdíl mezi počtem covid-19 u obyvatel ústavů s plným očkováním (2 dávky), kdy jde o nižší počet zjištěných infekcí, a po 3. dávce, kdy jde o významnější zvýšení počtu covid-19. Např. letos v druhém týdnu bylo mezi plně očkovanými obyvateli ústavů zachyceno 40 případů infekce po 2. dávce, ale po 3. dávce 539! Podobný vyšší nárůst počtu pozitivně otestovaných po doplňující dávce se projevil i v ostatních sledovaných týdnech v lednu a na konci prosince. 

Napadá mě, zda se předtím, po druhé dávce, očkovaní ne/testovali (když neměli příznaky či obtíže), ale po doplňující dávce se testování možná věnovala větší pozornost. Museli bychom pracně dopřeložit uvedený dokument, zda a jaké se podává vysvětlení, avšak v minulosti jsem zaznamenala mj. u Dánska změnu v testování - uvažovalo se o testování také očkovaných. Pokud však dochází k takovýmto změnám, pak některá čísla z minulosti nemusí odpovídat realitě - možná se dříve zachytilo méně infikovaných očkovaných.

Na str. 24: epidemie ve školách od 50. týdne loňského roku do 2. týdne letos - pokles.

Potvrzený covid-19 mezi zaměstnanci zdravotnictví (jistě patří k nejvíce očkovaným), 2. letošní týden, nemocnice: 4029 potvrzených případů, podíl plně očkovaných 93 %. Oblast zdravotní péče celkem ve 2. týdnu: 5889 případů, 92 % plně očkovaní; tab. 16, str. 25. 

Zaměstnanci ve školství, základní školy v 2. týdnu: 5374 covid-19, dokončené očkování 4918, 92 %.

Pokud jsem tyto tabulky správně pochopila, pak se ptám po smyslu nuceného očkování např. v SRN u zdravotníků, když očkování ve vyšší míře nebrání přenosu infekce. 

Vynucování očkování zákonem se patrně nyní bude týkat všech Rakušanů od 18 let (pokud druhá komora parlamentu nebude hlasovat jinak než Národní rada). Rakouská televize www.orf.at: jsou potíže s testováním i informacemi o počtu infikovaných, volá se po pracovní činnosti i v rámci karantény. Kleinezeitung: spolkový kancléř K. Nehammer lpí na lockdownu pro neočkované, ale experti pochybují o jeho smyslu a účinnosti. Lockdown se zvolil v polovině listopadu kvůli tomu, aby se počet pacientů na JIP nepřehoupl přes 600; aktuálně jich je pod 200.

Renomovaní odborníci, kteří pracují i v rámci vládní komise GECKO (krizové řízení), vidí tento lockdown neočkovaných jako sporný, jeho účinnost ani není měřitelná (neočkovaní stejně chodí do práce, obchodů aj.). Co neočkovaní dělají v soukromí, to se stejně neví. Neočkovaní (a neuzdravení v posledních 6 měsících) mají vlastně dvojnásobný lockdown - i pravidlo 2G (vstup jen pro očkované a uzdravené) je vyřazuje z různých obchodů, kina aj. 

Z rakouského webu www.info.gesundheitsministerium.gv.at vidíme, že část Rakušanů i nadále odolává pobídkám státu ohledně vakcinace; platný certifikát má 72 % občanů, např. v Horním Rakousku jen 67,9 %. Osoby od 85 let jsou zhruba v 17 % neočkované (část bude mít patrně zdravotní výjimku), mezi 70-80 roky asi 10 % neočkovaných, 60-70 let cca 13 % neočkovaných. U mladých či mladších skupin je zhruba 25 % - 30 % neočkovaných. 

Loni na jaře jsem našla na webu rakouského ústavního soudu (Verfassungsgerichtshof, Vfgh.gv.at) rozhodnutí: seniorka se (do budoucna) obávala nucení k očkování proti covid-19, které nechtěla podstoupit. Soud jí sdělil, že zatím ji k tomu nikdo nenutí, takže není o čem rozhodnout; kdyby se s takovým nátlakem setkala, pak by případ posoudil. Předem tehdy uvedl, že by k takovému nátlaku nemělo dojít, že stát nemůže stanovovat povinné očkování pro jednotlivce či skupiny občanů (snad jen v extrémní výjimečné situaci, ale při splnění asi 4 zákonných předpokladů); vycházel ovšem ze zákona o epidemiích. Dnes se vláda opírá o nový zákon, ale myslím že ne plně odpovídá původním zákonným předpokladům týkajícím se mimořádných epidemií. Pokud se dotyčná seniorka dožila dneška, patrně bude spoléhat na rakouské právníky na www.keine-impflicht.at.