Necenzurujeme.cz

www.mzcr.cz (MZ ČR): celkově je v ČR v souvislosti s covid-19 už 36 507 úmrtí. V současnosti je v našich nemocnicích 2632 covid - pacientů, z nich 473 na JIP (po nástupu omikronu stálý pokles hospitalizací). 

www.worldometers.info/coronavirus/country/sweden: celkově od začátku pandemie je ve Švédsku 15 326 úmrtí (země má stejný počet obyvatel jako ČR); z aktivních 155 714 případů v současnosti je 115 pacientů ve vážném stavu (0,1 %). 4. ledna 2022 hlášeno 17 320 pozitivně otestovaných a 3 úmrtí (v posledním období ve Švédsku denní covid-úmrtnost představuje spíše jednotky, jen občas např. 13 úmrtí; v ČR je vyšší denní úmrtnost).

Švédská televize www.svt.se/nyheter/snabbkollen/over-900-covidsjuka-far-sjukhusvard: přes 900 pacientů v nemocnicích, na JIP nyní 115 pacientů. Televize mj. zjistila, že zdravotní úřad část infikovaných očkovaných nějakým nedopatřením vykázal jako neočkované. Úřad tvrdil, že v posledním týdnu 75 % pacientů na JIP byli neočkovaní.

Pátrala jsem po úředních statistikách: záleží mj. na tom, které období úřady zpřístupní veřejnosti (pár týdnů vytržených z celku může poskytnout mylný obrázek). A pokud je (podle SVT) 82 % populace od 12 let plně očkováno, zákonitě lze čekat spíš větší počet infikovaných a hospitalizovaných mezi očkovanými (neočkovaných už je málo, zejména mezi starší či zdravotně handicapovanou populací).

Některá data jsem našla u švédské Národní rady pro zdraví a sociální péči: www.socialstyrelsen.se/statistik-och-data/statistik/statistik-om-covid-19/statistik-om-slutenvard-av-patienter-med-covid-19: Tady se mi nabídla statistika za období 8.11.-12.12.21 (uvítala bych celoroční či dlouhodobější přehled, ale neměla jsem víc času pátrat). Můžeme tu přemýšlet nad tím, jak lze čísla ev. zkreslit tzv. přepočtem na 100 000 obyvatel, radši jsem se tedy držela počtu fyzických osob v procentním vyjádření:

Už jen proto, že mezi starší populací převažují očkovaní občané (ovšem zčásti se nechali očkovat pro své jiné závažné nemoci, pro něž se i přes vakcinaci nakonec dostávají do nemocnic, ať už dostanou covid-19 po očkování či nikoliv), vidíme, že podíl neočkovaných mezi infikovanými v populaci od 60 let byl nižší než podíl očkovaných (je ale třeba brát v úvahu více faktorů, např. že se neočkovali lidé sice starší, ale celkově odolnější či již měli covid-19). Přestože se v daném období již projevovala přítomnost omikronu v populaci, čísla (covid-pacienti zařazení do lůžkové péče) dopadla takto:

Neočkovaní: 80 let+ 5,2 % (29 osob), 70-79 let 8,8 % (49), 60-69 let 14,6 % (81).

Očkovaní: 80 + 28 % (141), 70-79 let 36,9 % (186), 60-69 let 16,7 % (84). 

Teprve v mladším věku začínají převažovat neočkovaní, avšak kusá, ne příliš vysvětlená čísla mohou vést k nekorektní interpretaci; např. bychom museli znát podíl zdravotně oslabených i pod 60 let, kolik z nich se např. nemohlo očkovat ze zdravotních důvodů (např. po problémech po první dávce - takový jedinec se pak započítává mezi neočkované).

Ve stejném období (do poloviny prosince 2021) další statistika o hospitalizovaných s covid-19 podle očkování: 

Neočkovaní: 556 covid-pacientů, na JIP 67 osob (12 %); očkovaní 504 hospitalizovaných, na JIP 42 pacientů (8,3 %). Ve 45.-49. týdnu 2021 mělo být v nemocnicích od 70 let 78 osob (14 %) neočkovaných po nakažení a 327 nakažených očkovaných (64,9 %). (Jako švédský novinář bych si na tiskové konferenci nechala tuto statistiku blíže vysvětlit, ale hlavně bych požadovala statistiku za delší období.)

Je tu i zajímavá statistika o covid-hospitalizovaných podle ne/očkování a ve vztahu k rizikovým faktorům (riziko horšího průběhu nemoci, ale i větší riziko komplikací po vakcinaci, např. zhoršení původního zdravotního stavu):

Neočkovaní: onemocnění srdce a cév 9,5 %, vysoký krevní tlak 26,6 %, diabetes 12,9 %, onemocnění plic 4,9 %.

Očkovaní (s covid-19 v nemocnicích): srdce a cévy 36,3 %, vysoký krevní tlak 73,2 %, diabetes 31,2 %, plicní nemoc 14,3 %. 

Znovu můžeme zvažovat více příčin: patrně se očkovalo více občanů s více riziky, přesto se infikovali a dostali se do nemocnic. Zájemci např. z řad českých odborníků tu najdou kontakt na úředníky, kteří by jim mohli statistiku blíže objasnit.

www.1177.se/en/Vastra-Gotaland/other-languages/other-languages/covid-19/om-ditt-provsvar---antikroppstest: Ve Švédsku si lze nechat provést test na protilátky jak po uzdravení z nákazy, tak po očkování (podle některých zdrojů je to hrazeno z veřejných prostředků), zdravotní úřad vydal směrnici ke správnému provedení. Tato instituce uvádí, že pozitivní výsledek testu na protilátky znamená s vysokou pravděpodobností, že nejméně 6 měsíců se člověk nenakazí či nenakazí druhé, takže si může dopřát více setkávání s více lidmi, při zachování opatrnosti (radši to nepřehánět, odstupy, hygiena). Stačí, když člověk má v krvi detekovatelné protilátky (testy jsou již nastaveny na určitou mezní hodnotu).

Švédská vláda si i nadále počítá v porovnání např. s jižními evropskými zeměmi mnohem uměřeněji, pokud jde o opatření proti šíření nákazy. Očkování zůstává dobrovolné, pouze se nyní diskutuje - v závislosti na vývoji při EU - zda zavést třetí dávku jako "plné očkování". Ve školách a na pracovištích zůstává ev. preventivní testování (např. samotesty) na dobrovolné bázi (vyplývá to z předpisů i dokumentů zdravotního úřadu).

www.government.se/articles/2021/12/more-infection-control-measures-to-be-introduced-on-23-december-2021: mírně se limituje počet lidí na místech, kde se lze více nakazit, např. dálková veřejná doprava přes 150 km jen cestující, kteří sedí, v nákupních centrech jedna osoba na 10 m2, v restauracích jen vsedě, 1 m odstup mezi skupinami, kultura a volný čas, sport - v zásadě volné, jen přes svátky bylo doporučeno radši redukovat kontakty s cizími lidmi. 

Zaměstnavatelé by nyní měli maximálně umožnit práci doma, ponechat na pracovištích jen nezbytné pracovníky. Testovat se lze po dohodě zaměstnavatele a zaměstnanců.

Bez covid-pasu akce do 500 osob, max. 8 osob ve skupině lidí, covid-pas když je více než 500 osob. 

Přechodný zákaz vstupu (či omezení, s výjimkami) do země ze států mimo EU nebo i v rámci EU. Do 31. ledna by cizinci měli mít negativní test (48 hod.), i když jsou očkovaní nebo uzdravení (ne děti pod 12 let), avšak je třeba si podmínky více ověřit (z které země, kdy existují výjimky).

Na webu národního zdravotního úřadu www.folkhalsomyndigheten.se lze zadat pojem pracoviště (screening arbetsplatser), ale dokument se týká i škol: skrínink se chápe jako dobrovolná účast na testování bezpříznakových jedinců. Úřad vysvětluje, že "vědecká báze nepodporuje zavedení skríninku zvláště u mladších žáků"; vysvětluje úskalí testování, kdy nelze nikdy vyloučit určitý počet falešně negativních i pozitivních výsledků vč. odporu části dětí ke zdravotnímu vyšetřování. Pokud by se zaměstnavatelé se zaměstnanci či školy dobrovolně chtěli zapojit do preventivního testování, pak zvolit antigentesty s vyšší spolehlivostí. Při pozitivním výsledku se doporučuje co nejdříve ověřit stav PCR testem (vyloučit zbytečnou izolaci / karanténu). 

Mezi odborníky spolupracujícími s vládou patrně stále převládá názor, že s cirkulujícím virem lze žít maximálně bez roušek (kdo chce, může ji nosit). Švédsko si za dva roky ověřilo, že ve všeobecné populaci, na většině míst lze žít s virem při mytí rukou a odstupech, nanejvýš někde mechanická zábrana (např. pokladníci v samoobsluhách). V zásadě stačí držet pravidlo: s příznaky zůstat doma nebo jít hned na test. Pojem roušky tedy na úředních webech nedominuje (nyní na něj běžně nenarazíte); ve vyšší loňské jarní vlně šíření infekce byla rouška doporučena krátce ve veřejné dopravě, spíše jen v dopravních špičkách (určité denní hodiny), regiony mohly uvážit, že roušku pro některé příležitosti zvolí např. pro celodenní využívání v dopravě. 

Z vládního webu se lze přenést např. na ministerstvo zdravotnictví: navyšují se další finanční prostředky do oblasti péče o seniory (ústavy, domácí péče), je tu řeč o licensovaných specializovaných zdravotních sestrách / ošetřovatelích a o školení - zkvalitnit péči a učinit ji dostatečně bezpečnou. 

Ve Švédsku tedy probíhá velká část života bez covid-pasu i bez roušek, ale požaduje se mírný odstup (1 m) od cizích, a to i kdyby některá akce byla podmíněna covid-pasem. S příznaky jakékoli respirační nemoci nechodit mezi lidi (nebo se otestovat a vyjasnit příčinu příznaků).