Necenzurujeme.cz

Německý lékařský časopis: www.aerzteblatt.de/nachrichten/130534/Studien-Omikron-scheint-Lungen-zu-verschonen (článek z 3. ledna 2022): týmy výzkumníků v USA, UK, Belgii ověřovaly, jak se chová omikron u infikovaných lidí, ale prováděly také experimenty na myších a u křečků. 

Zdá se, že omikron šetří plíce - to zřejmě vysvětluje, proč infekce související s touto variantou viru často probíhá jen s mírnými příznaky. K takovému závěru dospěli např. američtí výzkumníci: myši infikované omikronem zůstaly zdravé, resp. prodělaly infekci bez poškození. Ev. se vyskytla jen mírná pneumonie. 

Podobné šetření se provádělo v UK: myši sice měly úbytek na váze, ale uzdravily se během několika dnů. Virová nálož byla 100krát menší než po infikování variantou delta. 

www.tagesspiegel.de: U omikronu klesá riziko hospitalizace na třetinu (oproti deltě). V UK při výzkumu mj. analyzovali více než milión případů, navíc laboratorní výzkum u zvířat - dochází méně k poškození plic. 

Špatná zpráva je, že tato nová varianta viru snižuje účinnost očkování. Malou ukázkou je nakažení pracovníků na výzkumné stanici v Antarktidě: všichni infikovaní byli plně očkováni, před pobytem měli 10denní karanténu a PCR test. Jeden z nich ale předtím byl v jižní Africe. 

Sníženou účinnost očkování proti covid-19 ale nelze přiřknout jen omikronu, už v době dominující delty narůstal v jednotlivých zemích počet infikovaných po plné vakcinaci. Např. na www.de.wikipedia.org (Covid-19-Impfung) se konstatuje, že německý Institut R. Kocha (RKI) např. za období 11.10.21-7.11.21 zveřejnil u osob od 60 let, že tvořily mezi nakaženými po plné vakcinaci 61 % (tj. dvě třetiny nakažených v tomto období); zatímco u zdravějších lidí covid-19 zpravidla nezpůsobuje větší zdravotní problémy, u jedinců s některými vážnými nemocemi může po infikování (navzdory očkování) dojít ke zhoršení jejich nemocí.

Od února 2021 evidoval RKI do poloviny září téměř 40 000 případů nákazy plně očkovaných, a to s příznaky (bezpříznakové případy se do této statistiky nezahrnují). Na jeden milión očkovaných připadá nejvyšší počet infikovaných po plné vakcinaci (cca 2000) na očkovací látku Janssen.

Německý virolog Ch. Drosten se pro média vyjádřil, že očkovací látky je třeba přizpůsobit novým formám viru. 

Má smysl v ČR testovat např. žáky základních škol, kteří nemívají po setkání s virem zdravotní problémy? Navíc za prazvláštních podmínek, které nejsou v souladu s nyní uvažovaným zkrácením karantény pro kontaktní osoby či i izolace u pozitivně otestovaného. Dnes jsem si náhodou přečetla blog M. Karešové na www.echo24.cz, autorka se inspirovala článkem Novinky.cz: doporučuji, je to humorné a ukazuje to jistý chaos či vědeckou "nedotaženost" při politickém rozhodování, i když autorkou popsaná pravidla možná byla mírně pozměněna (Novinky.cz možná přetiskly jednu z variant, pak možná došlo ke změně pravidel, či naopak, nejde to ověřit, pravidla na webu ministerstev zdravotnictví a školství taky mají své "kouzlo", i když se zdají odlišnější od blogu M. Karešové.)

Autorka blogu popsala verzi, kterou publikovaly Novinky.cz a která by mohla inspirovat různé naše komiky: když někdo ve třídě bude pozitivně otestován (antigentest) v pondělí, musí na PCR, ale zbytek třídy může dál setrvat v prezenční výuce. Pokud ale někdo bude pozitivně otestován ve čtvrtek, půjde na PCR test a ostatní se budou každý den testovat (antigen), a to až do doby, než ten původně pozitivní nebude mít negativní PCR test; do té doby musí třída nosit roušky / respirátory, nesmí cvičit ani zpívat a musí být oddělena od zbytku školy (jak? když např. existuje málo WC, stísněný prostor šaten apod., a proč vůbec při omikronu, u něhož se zdravotní rizika snižují - v závorce je moje úvaha). 

Na webu ministerstva školství www.edu.cz/covid-19/faq-covid-19: Tady už to vypadá trochu pozměněné, možná si někdo uvědomil výše popsanou podivnost? V případě že žák má pozitivní antigentest, škola umožní do doby výsledku PCR testu (u toho pozitivního) osobní přítomnost na výuce (žáci, kteří byli dva dny před testem ve třídě apod.) pouze v ten den, ve kterém podstoupili antigentest s negativním výsledkem; spolužáci neodcházejí domů, ale pokračují ve výuce tak, že se budou každý den testovat až do doby negativního PCR testu původně pozitivního žáka (moje pozn.: někteří jedinci se zobrazují jako pozitivní dlouhodoběji nebo se případ může zdravotně zkomplikovat - některé třídy se tak budou každodenně testovat i delší dobu, přitom část dětí - podle zahraničních výzkumů - bude už dávno přirozeně imunní).

Žáci tedy budou stále nosit roušku / respirátor, jsou odděleni od ostatních ve škole, měli by mít zvláštní hygienické zařízení, např. při stravování odstup 1,5 m; budou mít režim jako ti žáci, kteří se odmítnou testovat (mj. rouška stále, odstupy), zejména zákaz cvičení uvnitř a zpěvu, když nelze držet odstup 2 m. (Moje pozn.: i rakouští politici, kteří nařizovali obyvatelstvu snad nejvíc respirátory a roušky, uznali, že např. pracovníci musejí mít aspoň po 3 hodinách přestávku na odložení roušky; některým lidem se prostě dělá špatně.)

Tragické je, že zmíněná česká ministerstva neuznávají test na protilátky (očkovaní, ale zvláště ti uzdravení z nákazy by mohli prokázat existenci imunity, která funguje u většiny lidí i při omikronu, např. data německého úřadu RKI to u omikronu prokazují - reinfekce uzdravených výjimečná). Např. Švédsko si ověřilo, že kolem 40 % dětí do 19 let už covid-19 mělo, avšak my je znovu a znovu podrobujeme testování na covid, nikoli na protilátky.

Ministerstva v ČR se takto "vypořádala" s rizikem, že ti nedávno uzdravení z covidu se budou na testu zobrazovat falešně jako pozitivní: Jak postupovat v případě "zbytkové pozitivity" po prodělání infekce: podle MZ ČR (říká MŠ) antigentest (prý) u bezpříznakových nebude pozitivní; PCR test může být (u uzdravených) pozitivní dlouhodobě, ale dotčená osoba pravděpodobně nebude infekční po 14 dnech; bude to individuálně řešit KHS - zda jde o reaktivaci či reinfekci (omlouvám se, ale připomíná to dobu před listopadem 89: při veřejnosti neznámých pravidlech mohou hygienici v praxi postupovat někdy méně odborně fundovaně či subjektivně; v zahraničí pro jejich rozhodování jsou vydávány odborně sjednocené postupy, aby individuální posouzení vycházelo objektivně z nejnovějších vědeckých poznatků). Pokud např. americké CDC uvádí, že 3 měsíce po covid-19 by se člověk neměl testovat, ani by neměl být posílán do karantény (nemá-li příznaky) a ani by se ev. příznaky neměly hodnotit jako reinfekce, ale jen jako "zbytková pozitivita" po první nemoci - pak spíše věřím americkým odborníkům.

Na webu MZ ČR: www.covid.gov.cz/situace/skolstvi/povinne-testovani-zaku-ve-skolach: testování očkovaných a uzdravených; v zásadě totéž, co na webu MŠMT, hlavně mě fascinuje zákaz cvičení (uvnitř) a zpěvu (když nelze 2 m), přitom třídu lze rozdělit, takže by vznikl větší prostor a dá se větrat, nebo polovina třídy cvičit venku (na školních zahradách to dětem svědčí) a druhá polovina s rozestupy s mírným větráním by si zazpívala. 

Některé země ukládají roušku až od středních škol nebo až vysokoškolákům; pokud základním školám, pak až od 12 - 13 let; některé žákům roušku nenařizují (nanejvýš od určitého věku v MHD, ne při výuce. Uvažme jistou nespravedlnost a nevědeckost: štamgastům vysedávajícím dlouhé hodiny v restauracích dovolujeme setrvávat ve vnitřních prostorách bez roušky (předstírají konzumaci či prostě "chlastají"), ale dětem (s malou či žádnou virovou náloží) při sezení s rozestupy nutíme roušku. 

A stále je znovu a znovu testujeme na covid, aniž bychom se zajímali o jejich protilátky (nákazu mají často za sebou, často bez příznaků, mnoho vědeckých studií ukazuje, že o děti - pokud netrpí vážnou chronickou nemocí - nemusíme mít zvláštní starost). Např. Skandinávie děti buď vůbec netestuje nebo jen přechodně v některých lokalitách a jen od vyššího věku (samotest si udělá kdekdo, ale PCR nebývá pro děti příjemné, navíc u nás weby ministerstev ukazují určitou byrokratickou šikanu - rodič má pendlovat mezi hygienikem a lékařem, často navíc i testovacím pracovištěm). Skrínink - na rozdíl od důvodného podezření na nákazu - se dělá ve Skandinávii, Švýcarsku, UK aj. na základě dobrovolnosti, i u nás by se našlo dost rodičů a dětí, kteří by testování k ověření "jak na tom jsme s omikronem" přijali dobrovolně. 

Kdo se v české škole nechce testovat, bude i nadále stigmatizován: necvičit, nezpívat, sedět dál od druhých, jedinou společnost takový žák najde asi na WC, školy těmito místnůstkami nebudou moc zásobené, a pokud se zavede "karanténní" místnůstka, tím hůř - izolace některých žáků se prohloubí. 

Zkraťme či zrušme karanténu u bezpříznakových, bez konkrétního podezření na nákazu; pokud ji jednotlivé státy zkracují či dokonce chtějí zrušit v případě např. bezpříznakových zdravotníků, kteří jsou v práci daleko více vystaveni nákaze, pak proč bychom trápili zvláště menší děti, jež po dva roky pandemie až na výjimky neměly s covid-19 problém (potvrzuje to německý RKI).