Necenzurujeme.cz

Francie má přes 67 miliónů obyvatel (počet infikovaných či hospitalizovaných lze vydělit asi šesti, abychom mohli porovnat s ČR). Dobrat se ale v této zemi přesných čísel je oříškem, což konstatuje i redakce New York Times (v datech Francie identifikovala některé "anomálie" nebo změny v metodologii). Zkusila jsem vycházet především ze tří zdrojů: Worldometers, Nytimes a francouzské úřady.

www.worldometers.info/coronavirus/country/france, dále www.nytimes.com/interactive/2021/world/france-covid-cases.html, dále www.santepubliquefrance.fr: 

K 1. lednu 2022 bylo nahlášeno rekordních 219 126 infikovaných za den (ve skutečnosti mohlo jít zčásti o doplnění předchozích dnů) a 110 úmrtí. Podle Worldometers ze současných 4,9 miliónu aktivních případů nákazy je ve vážném stavu přes 3000 pacientů (0,1 % z infikovaných).

Větší vypovídací hodnotu mají grafy na Worldometers, které zachycují celé období pandemie. K 31.12.2020 bylo 2,4 milionu infikovaných, k 2.1.2022 jde o 10,2 miliónu infikovaných (tedy letos se nakazilo mnohonásobně více lidí, a to přes vakcinaci většiny populace - podle francouzských úřadů 78,7 % obyvatelstva má dokončené očkování, v sociálních ústavech s nejzranitelnějšími jedinci je to 93 % a z nich má 66,5 % doplňující dávku).

K 31.12.2020 bylo registrováno 64 780 covid-úmrtí, k 2.1.2022 jde o 123 942 úmrtí, tzn. letos se přes vakcinaci umíralo s covid-19 obdobně jako loni. (Musíme vzít ale v úvahu, že možná proběhly některé změny v metodice sběru a prezentace dat, ale rámcově lze čísla považovat za "realitu".)

Nejvyšší denní přírůstky úmrtí se projevily loni v březnu/dubnu (např. přes 1300 úmrtí za den), pak loni v listopadu (přes 900), letos na jaře kolem 500 úmrtí (v delším čase, kdy se sice snížily denní přírůstky, ale v zásadě se letos dospělo k podobné míře úmrtnosti jako loni), nyní kolem 200 za den. (Předpoklad některých odborníků, že očkování "brání" či snižuje covid-úmrtnost, bude třeba analyzovat asi až po delším období, protože letos se průběžně projevovalo vyvanutí ochrany vakcínami; tato úmrtnost ale má více příčin, mj. nesprávné pracovní postupy či podmínky pobytu v sociálních ústavech.)

Redakce Nytimes.com ukazuje rozdíly v nových případech hospitalizace v regionech s rozdíly: 2 - 5 pacientů za den na 100 000 obyvatel; v některých oblastech počet hospitalizovaných narostl, v jiných se snížil, jinde byl stabilní (hospitalizace tedy jsou lokální, nikoli celonárodní záležitostí). Už z těchto čísel se zdá počet hospitalizovaných v současnosti jako celkově nízký. 

Francouzský úřad (web viz výše): v závěru prosince se omikron ve vzorcích jeví jako rychle dominující; nákaza se převážně týká lidí ve věku 20 - 40 let (zpravidla jde o odolné jedince, kteří až na výjimky nepotřebují nemocniční péči); v několika málo oblastech počet hospitalizovaných vzrostl, jinde stabilní nebo poklesl. 

Jedno z hlavních sdělení se týká chřipky: pokračuje nárůst případů, zvláště u dětí, v některých oblastech již jde o chřipkovou epidemii, další jsou před jejím vyhlášením, některé případy směřují na urgentní příjem vč. následné hospitalizace kvůli příznakům chřipky (tady cítím jeden z důvodů, proč se vláda zamýšlela nad změnami v opatřeních, např. zkrátit covid-karanténu, aby personál nemocnic a ústavů v ní nemusel být dlouho, na druhou stranu obava z tlaku na lůžka i z důvodu chřipky). 

Pokud jde o očkování, někdy čísla úplně nesouhlasí či nejsou zcela jasná: 78,7 % z celkové populace dokončená vakcinace, od 18 let 43,7 % doplňující dávka, od 65 let 70,6 % doplňující dávka (o kus dál je ale údaj 88 % osob od 65 let doplňující dávka). 

Počet nových covid - hospitalizací (7621) a pacientů na JIP (1719) zůstává stabilní. K 28. prosinci 2021 bylo 17 471 covid-hospitalizací (asi 2900 po přepočtu při porovnání s ČR), z nich 3429 na JIP (u nás by šlo asi o 570 pacientů). Tzn. ve vztahu ke covid-19 se ve francouzských nemocnicích neodehrává žádné zvláštní drama.

Vláda si toho je zřejmě vědoma, protože oznámila, že chce zkrátit izolaci či karanténu, ovšem poněkud nedůsledně (když uvážíme, že i očkovaní se infikují): plně očkovaná osoba půjde po pozitivním testu do izolace na 7 dní, ale po 5 dnech může izolaci / karanténu opustit na základě antigen- či PCR testu. Plně očkovaná osoba po setkání s nakaženým nejde do karantény (patrně se nemusí testovat, prezident E. Macron odmítá testovat očkované, avšak v Evropě naopak sílí snaha podrobit testování i imunizované). Ne plně očkovaní mají mít po pozitivním testu 10 dnů karanténu, ale po 7 dnech ji mohou opustit na základě antigen- či PCR testu. Neočkovaný musí po úzkém kontaktu s nakaženým mít 7denní karanténu.

Od 3. ledna má být povinná práce doma (pokud je to možné) tři dny v týdnu, limituje se shromažďování lidí uvnitř do 2000 osob, venku do 5000 osob (zdá se, že covid-pas nestačí?), v restauraci se smí jen sedět - opatření na tři týdny; školy by měly v lednu fungovat. V Paříži a Lyonu se opět mají nosit roušky i na ulici (což někteří francouzští odborníci označili za "neužitečné", na druhou stranu by nekrátili karanténu, ač jiní odborníci zkrácení naopak preferují). 

www.france24.com/en/video/20211231-covid-19-in-france-health-measures-are-more-political-or-economical-in-nature: zdravotní opatření mají spíše politickou nebo ekonomickou povahu; politici nechtějí dále poškozovat ekonomiku nebo ochromovat společnost (kritickou infrastrukturu) delší karanténou, když nejsou patrny větší dopady na nemocnice. Další zdroj www.euronews.com (mandatory covid health pass) ukazuje, že politici na jednu stranu zkracují karanténu, na druhou stranu přemýšlejí o zavedení testování na pracovištích. Ministr zdravotnictví O. Veran uvádí, že by určitě nešlo o to bránit neočkovaným ve vstupu na pracoviště, neočkovaní by se otestovali. Někteří zástupci firem ale namítají, že už tak mají problém sehnat zaměstnance a nedovedou si představit, že by neotestovanému pracovníkovi neumožnili vstup na pracoviště. Článek doprovází fotka z 31. prosince zachycující kontrolu covid-pasu na vánočních trzích ve Štrasburku.

Včera jsem kontrolovala úřední data Rakouska (Covid19-dashboard.ages.at), Německa (RKI.de) a Švýcarska (Covid19.admin.ch/en/overview): v těchto třech zemích počet hospitalizovaných vč. JIP poklesl (omikron se jeví jako příznivější varianta). Zhruba 9miliónové Rakousko mělo na JIP 324 covid-pacientů, na standardních lůžkách 643. Také v Německu klesá míra hospitalizací (vč. u osob od 60 let), v některých obdobích se ale projevuje vyšší míra hospitalizací či i úmrtí u očkovaných (40.-43. týden od 60 let byli hospitalizováni ze 45 % plně očkovaní, na JIP ze 34 %, zemřelí s covid-19 - očkovaní činili 43 %) - www.focus.de/gesundheit/news/sprunghafter-anstieg-der-impfdurchbrueche-so-viele-geimpfte-sind-auf-der-intensivstation_id_24418274.html (nárůst případů infikování po vakcinaci; očkovaní na JIP).

Zhruba 9miliónové Švýcarsko nyní mělo na JIP jen 313 covid-pacientů. Celkově jsou nemocnice vytíženy covid-pacienty na 7,7 %. Z tohoto pohledu není důvod k obavám, přesto vláda některá opatření zpřísnila: povinné roušky na veřejných místech, práce doma - výsledek "silvestrovské" vládní telefonické dohody s kantony s tím, že "situace v nemocnicích je nejistá", doporučení omezit kontakty, přes vánoce uplatňovat pravidlo 2G - jen pro očkované a uzdravené, prý jen pro dobu, jak to bude nezbytné...

Ovšem z úřední databáze si lze ověřit spíše příznivou situaci: www.covid19.admin.ch/en/vaccination/statut: v posledních 14 dnech významný pokles hospitalizací (1195 pacientů), ve většině kantonů počet pacientů nepatrný. Omikron činí ve vzorcích 65,1 %, nejistota politiků ale může být spojena spíše s čísly, jež mohou naznačovat nízkou účinnost vakcinace u nejstarších či zdravotně oslabených občanů. Od 65 let je plně očkováno 90,2 %, 63,6 % má doplňující dávku. V období 20.12.-26.12.2021 byl poměr hospitalizovaných od 80 let: 61 plně očkovaných, 2 zčásti očkovaní, 60 neočkovaných, u 36 nebyl statut očkování znám. Vyšší 7denní průměr úmrtí se projevil např. letos v únoru (14,5 případu), nyní v prosinci 26,5 případu.

Pro zlepšení nálady či pro rozšíření informovanosti doporučuju český informační zdroj www.smis-lab.cz: např. dr. Z. Krátká tu velmi dobře vysvětluje fungování imunitního systému a určité přednosti přirozené imunity po uzdravení z nákazy oproti imunitě po očkování. Tvrzení některých "odborníků" o hledání "potřebného" množství protilátek k potvrzení, že člověk má přirozenou imunitu, je tu vyvráceno názornou ukázkou užití testu ELISA (běžně se využívá v Německu, Rakousku aj.). Záleží na tom, které protilátky a vůči čemu se zkoumají, podle toho je test nastaven (někdy např. stačí překročit 11 U/ml, aby člověk věděl, že má po nemoci imunitu). Důležitější je ale tzv. buněčná imunita, která při setkání s nákazou člověku doplní potřebné protilátky (u většiny lidí takto funguje imunitní systém).

RNDr. T. Fürst analyzoval data českých zdravotních pojišťoven týkající se celkového (tedy nikoli jen "covidového") úmrtí podle statutu očkování za letošní rok: údaje za VZP ČR ukazují, že od května do letošního září začala celkově převažovat úmrtí očkovaných nad neočkovanými u osob od 80 let, u osob 70-79 let od června umírali více očkovaní, ve věku 60-69 let byla od července celková úmrtnost očkovaných a neočkovaných takřka vyvážená, resp. od srpna o něco více umírali očkovaní. Promítat se bude patrně více příčin (nejen to, že rostl počet očkovaných), nejde tu jen o infekci SARS-CoV-2, zřejmě je třeba podrobněji analyzovat celkovou úmrtnost např. za roky 2019, 2020, 2021. 

Ve spojení se zahraničními daty týkajícími se covid-19 lze usuzovat, že vakcíny mohou představovat částečnou šanci, ale mívají horší výsledky u jedinců celkově zdravotně oslabených; přes vyšší proočkovanost nejstarších se letos u nich neprojevila znatelněji nižší úmrtnost z důvodu nákazy a je otázka, jak se o ně pečuje ve vztahu k jejich různým nemocem v době, kdy je takřka veškerá pozornost soustředěna na covid-19 a poněkud se opomíjejí jiné vážné nemoci. Analýzy o covid-hospitalizacích a covid-úmrtích by měly být doplněny také daty o hospitalizovaných, ev. zemřelých v časové spojitosti s očkováním.