Necenzurujeme.cz

Proč lidé milují a věří lžím?

Představte si americký film. Mocní, společně s agenty CIA, rozhodnou o zlikvidování důležitého, ale nepohodlného svědka.

Je to v parku na rušné ulici, kdy vycvičený agent přispěchá ke své oběti, osloví ji a mezi řečí mu píchne jed do těla. Okamžitě ho uchopí a usadí na lavičku opodál. Do rukou mu vrazí noviny a odejde. Okolo chodí lidi a nikdo si až do dlouhého večera nepovšimne, že muž je mrtvý. Přijede koroner, zapojený koroner a vysvětlí okrskářům, že muže skolil infarkt. Případ je uzavřen, účel byl splněn a vraždící agent si zaslouží postup na své pozici..

Pěkné že?

A teď něco podobného, ale ne z USA nýbrž z Ruska. Mocní se rozhodnou zbavit nepohodlného člověka a povolají vycvičené agenty, aby to s ním skoncovali. Agenti, a opakuji, vycvičení agenti přesně pro tuto činnost se vydají do Británie a pomažou oběti kliku u dveří a tím ho chtějí otrávit. Kupodivu svou oběť neusmrtí injekcí, či udušením ve spánku, ale pomažou mu kliku u domu strašlivým jedem. Oběť i s dcerou jsou na hranici smrti, ale jejich vůle žít a neschopnost vycvičených agentů způsobí, že přežijí a mohou informovat o tom jak je Rusko a Putin chtěli zavraždit.

O pár měsíců později zasedne opět tajná ruská služba a navrhne, aby byl zlikvidován opoziční protivník. Opět se ke slovu dostávají speciálně vycvičení agenti a ti zvolí způsob nad kterým by zůstal rozum stát i nejotrlejšímu pohádkáři světa. Otráví mu trenýrky. Kupodivu oběť zase přežije a zase podá svědectví o šílených, ale naprosto neschopných, Rusech, kteří ho chtěli zamordovat, ale jak už je u nich zvykem, neumí to..

Ruské tajné služby jsou ovšem velmi lidské a mají pochopení pro selhání a tak když agenti nedokázali zavraždit člověka a on jejich zběsilý útok přežil, dostanou druhou šanci a vydají se do České země, aby vyhodili do vzduchu naprosto bezvýznamný a napůl rozkradený, čti rozprodaný, sklad zbraní. Až po dlouhé době naše bezpečnostní služba dokáže přijít s výsledkem svého šetření a oba nebezpečné agenty odhalí a oznámí světu, že právě tito dva, tito naprosto neschopní agenti z Ruska mají na svědomí i ten sklad zbraní.

To samozřejmě způsobí obrovské pozdvižení a vlnu nenávisti ke všemu ruskému. Ostatně o to se v Evropě usiluje již od doby odchodu alkoholika Jelcina a příchodu Putina.

Pak tu máme Ukrajinu. V roce 2014 neinformovaní a nezasvěcení novináři přebírají veškeré informace z britských a amerických médií, která vykreslují běs z náměstí jako nutnou obranu před ruským vlivem. Novináři tehdy ještě netušili, že se právě roztočila kolo jednoho z největších podvodů na lidi celého světa a tak informují v zásadě pravdivě. Dokonce i třeba blogeři mohou popsat to co vidí a nebo podat svědectví která získali přímo z Ukrajiny. Tady si ohřeji svou polévku a připomenu, že i já jsem od roku 2014 napsal o dění na Ukrajině desítky článků. Některé se dají najít, jiné byly později smazány. Tehdy všichni viděli a věděli, že ukrajinská armáda ruku v ruce s námezdními žoldáky zabíjí na východě země své vlastní občany. Tehdy se o tom ještě mohlo psát, protože jsme nebyli, jak říkají rádi nyní, ve válce za demokracii.

A tak i já jsem přinesl svědectví lidí, kteří byli při tom, kdy někdo z jejich vesnice byl zabit a nebo znásilněn, oloupen a nebo jinak poškozen. Tehdy to ještě šlo a nehrozilo mi, že mě bude chtít někdo stíhat za pravdu. Časy se mění..

Věděli jste, že před invazí Američanů na Saddáma vystoupila před americkým kongresem žena, která v pláči popsala okamžiky, kdy Saddám nařídil vojákům, aby vtrhli do nemocnic a vyhazovali nemluvňata z inkubátorů na zem, kde děti zemřely a stalo se to i této ženě: A věděli jste, že to byla lež jako věž a že ta žena již zabili dítě vyhozením z inkubátoru byla nikdy nerodící neteř kuvajtského velvyslance v USA, studující v USA? A věděli jste, že na základě tohoto svědectví začaly tlačit americké matky na invazi? To zmiňuji jen tak mezi řečí a hlavně, abych Vám ukázal jak nevšímaví, tedy když chtějí, mohou být proškolení a vycvičení agenti i v USA….

Je ubíjející, jak jsou lidi ochotni uvěřit kdejaké lži či smyšlenému příběhu jen proto, že jim to poví někdo o kom jsou přesvědčeni, že by jim nikdy nelhal. Jako třeba Babiš s Hamáčkem a jejich vystoupení v televizi k Vrběticím. Pamatujete? Tehdy ještě prezident uvažoval a neskočil na špek. To až letos v únoru. Kde se stala ta změna o 250 stupňů? To ví jen pan prezident a ti, kteří jeho názor nějakým způsobem dokázali změnit..

Opravdu chcete věřit tomu, že americký agent zabíjí pohledem a ruský by nedokázal zabít ani vystřílením plného zásobníku do své oběti? Přemýšleli jste o tom někdy? Zrovna tak o tom, proč právě agenti, kteří měli zabít Skripala a neuspěli, přijeli k nám vyhodit sklad do vzduchu?

Ale prosím, věřte si čemu chcete. Klidně se zabalte do ukrajinské vlajky a zůstaňte i nadále hluší a slepí k tomu co se na východě země dělo od roku 2014. Však o tom nemluvili v televizi a psali málokde, tak to nemůže být pravda. Jenže je a existují tisíce důkazů, zpovědí, článků a informací, které prostě internet nedokáže skrýt. A nejsou to bláboly konspirátorů jak by Vás mohlo napadnout, ale články ověřených zpravodajských serverů a je tedy jen na Vás, zda si je dohledáte a přečtete a budete přemýšlet a nebo prostě uvěříte tomu co Vám právě dnes večer řeknou v televizi…

Já nikoho přesvědčit nechci a ani jsem nechtěl. Mělo by to tak být ve všem. Každý má svou pravdu a důvod se k ní postavit po svém.

Je to stejné jako ta chvíle, kdy očkovaný člověk, který právě zjistil, že má už poněkolikáté nemoc proti které je očkovaný, bude jiné nutit, aby se očkovali. A sami vidíte kolik takových lidí je a kolik lidí uvěřilo a kolik naletělo.

Pravda, je jen jedna, jde o to, jak je kdokoliv z nás ochoten ji vnímat a vstřebat… A především, pravda někdy hodně bolí, zejména na duši a vlastním obelhaném egu..

Štítky článku:

prestiž 1: 23,13 přečteno 435×

2 Hodnotit článek 22

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Proč lidé milují a věří lžím?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse