Necenzurujeme.cz

Domníval jsem se i já a také mylně, že třicet let je dlouhá doba k tomu, abychom se všichni v demokracii naučili žít. Demokracie není jen luxusní fáro či třípatrová vila obehnaná vysokým plotem. Demokracie je a vždy bude jako malé mimino o které se musí neustále pečovat.

Kdyby Václav Havel žil dnes, zcela určitě by zůstal zděšeně zírat na Vaše nejnovější kroky. Tedy nepřijatelnou cenzuru a zakazování slovního, chcete-li písemného, projevu.

To, že jste dopustil zablokování obsahu mnoha webů na kterých se ve velké většině podíleli lidé jako já nebo třeba Vy, jen měli jiný pohled na věc, je neodpustitelné a hanebné.

Každý člověk má právo na informace a každý má právo na svůj vlastní názor byť by byl mylný či zkreslený.

Začal jsem psát veřejně ve chvíli, kdy část ukrajinské populace začala zapalovat nejen policisty v Kyjevě, ale třeba i obyčejné a naprosto nevinné lidi v Oděse. Začal jsem psát, protože mě to upřímně děsilo a nemohl jsem pochopit jak tomu může svět nejen přihlížet, ale i tleskat. Začal jsem tedy hledat pravdu sám za sebe. Přiznám se, že velmi často jsem psal i provokativně, abych určitou část našich čtenářů nazdvihl při čtení ze židle, ale nikdy jsem se neuchýlil k nějaké lži či šíření nesmyslů. Naopak, byl jsem několikrát osloven prostřednictvím zpráv či e-mailů, abych za úplatu psal na určená témata. Ale dokázal jsem ve své hlavě vyhodnotit o jakou formu psaní by šlo a že by s pravdou a svobodou projevu podobné psaní nemělo nic společného.

Vyhodnotil jsem to sám a podle mě správně. Stejně tak by mělo zůstat na každém našem občanovi, aby nalezené informace sám dokázal posoudit a zdravě vyhodnotit tak, aby se nenechal zmást dezinformacemi.

Václav Havel by byl zděšen nejen z toho, že jsme nedosáhli za ta léta úrovně Rakouska, ale že jsme naprosto v pohodě i Vašim přičiněním vstoupili na úroveň Číny či jiných totalitních režimů.

Možná se domníváte, že jste právě vykonali kus práce a uťali tak rejdy dezinformátorů a že od teď bude svět jen růžový.

Mýlíte se. Lidi nejsou ovce, které touží jen po jedné a to Vámi předkládané pravdě.

Je to jako se současným konfliktem na Ukrajině. Svět není jen černobílý a spousta lidí, dle Vás dezinformátorů, sleduje dění na Ukrajině jako já. Osm let mlčení všech západních velmocí, osm let tolerance k vraždění a znásilňování dětí, žen a i mužů. Každodenní ostřelování a bombardování části Ukrajiny a to ať už ukrajinskými vojáky a nebo soukromými zabijáckými prapory.

Mohl byste být tak hodný a připomenout mi, kdy jste si třeba před třemi lety dal na profilovou fotografii na některé sociální síti ukrajinskou vlaječku? Kdy jste během posledních osmi let zatoužil sdělit veřejnosti alespoň drobek z toho co se tam skutečně děje?

Víte, možná, že se ve svém pohledu na celý konflikt mýlím, ale ti znásilnění a mrtví, všichni ti se zničenými životy tu jsou a vždy budou. Opravdu se domníváte, že si nezaslouží alespoň trošku pozornosti? Obáváte se dětských obětí, že by mohly zastínit tu současnou jedinou a předem určenou pravdu?

Nikdo, kdo alespoň trošku přemýšlí si žádnou válku nepřeje, každý normální člověk touží po klidném a spokojeném životě.

U politiků si nejsem až tak moc jistý. Myslel jsem, že politik, zvolený vlastními občany by měl především dbát na jejich blaho a spokojenost. Vy, kteří jste byli zvoleni v posledních volbách se však mnohem více než na naše občany soustředíte na zahraniční otázky a přidali jste se ke kampani proti lidskosti, přidali jste se k provokacím Ruska a dnes, když Putin poslal vojáky na Ukrajinu, jste zděšení, vylepujete modrožluté praporky a trestáte lidi, kteří mají odlišný názor na celý konflikt. Připadá Vám to dost demokratické? Pokud ano, připomeňte lidem prosím, který skutečný demokrat naposledy cenzuroval a trestal lidi za jejich názor?

Nestačí předstírat a na demokracii si hrát. To jste mohl až do okamžiku, než jste usedl do ministerského křesla.

Píšu o tom velmi nerad, ale když jsem se s Vámi v loňském roce setkal, na chvilku jsem získal pocit, že nemusíte být špatný chlap.

Pak přišly volby a ono známé vykroužkování Pirátů. Vy jste byl zděšený, se sklopenou hlavou jste stál na pódiu a společně s panem Bartošem mačkal slzy zklamání a dojetí. Bylo to prima představení.

Tedy až do chvíle, kdy jsem si vzpomněl na Vaši poslední větu, kdy jste mi tichým hlasem pověděl, že přece můžu STAN volit a kroužkovat, že se tak hlasy Pirátům počítat nebudou..

A Vy pane ministře, s takovým vystupováním, s takovou lží na svědomí, máte odvahu druhým zakazovat jejich slova? Jejich pohled na svět a jejich pravdu?

Pak jste na tom mnohem hůře než bych si po volbách kdy myslel..

Je mi to líto, ale díky Vám jsme se posunuli v čase. Dnes už zase nemáme základní svobody. Ale máme tu zpět politiky zakazovače s chutí trestat i neškodné projevy vlastních občanů, potažmo voličů..

Je to hanba a plivanec do tváří všem, kteří byť jen na chvíli uvěřili ve skutečnou svobodu a demokracii.

Hanba Vám pane ministře..