Necenzurujeme.cz

O pomáhání ekonomickým migrantům

Vždy se mi líbilo, když si lidé dokázali k sobě najít cestu a jeden druhému dokázal nezištně pomoci v nouzi.

Pamatuji se jak jsem nosil do školy různé příspěvky, tenkrát skutečně v řádech pár korun, a paní, tenkrát tedy ještě „soudružka“ učitelka nám vyprávěla, jak ta koruna od každého z nás, změní totálně život mnoha dětem v Africe.

A já si představoval jak se ty děti učí ze slabikáře v chýši, kolem níž brousí obrovský lev a nebo hroch, a jak budou i díky mé pomoci umět číst, psát a počítat.

To jsem tedy tenkrát skutečně ještě neměl ani tucha, že nám za tu pomoc jednoho krásného dne připlují poděkovat osobně..

A jelikož jsme jim přispívaly jako děti na vzdělání a i díky nám dnes umí psát, číst a počítat, možná jsme si tím ušetřili, alespoň prozatím, spoustu nepříjemných chvilek. Rychle si totiž spočítali že tady, v naší malé a krásné zemi, to nebude s těmi příspěvky na luxusní živobytí tak báječné jako třeba u našich německých sousedů a prozatím se nám větší skupiny, těchto lidí prchajících před něčím, co vlastně nikdo nedokáže oficiálně pojmenovat pravým jménem, vyhýbají.

Takže je moc dobře, že umí takto skvěle počítat.

Víte, já nikdy nepochopím v jakém světě to momentálně žijeme. Kde se v těch lidech z neziskových organizací a jiných humanitárních spolků, včetně mnoha politiků z poslanecké sněmovny, herců a zpěváků, a i jiných rádoby celebrit, bere ta potřeba podávat pomocnou ruku někomu, kdo o to nestojí. Nedávno jsem četl o přešťastné několikačlenné rodině migrantů, která naši pomoc označila několika hanlivými výrazy a závěrem neopomněli zdůraznit, jak hrubě jsme se k nim tady chovali, když nedostali vlastní domek. A tak na nic nečekali a za tmy se vytratili za lepším. A teď se u sousedů budou mít báječně. Paráda, že?

Viděl jsem mnoho videí na kterých jiní migranti dostávali oblečení, jídlo a vodu, aby toto všechno o kousek dál naházeli do popelnic nebo podél cest po kterých mašírovali do vysněného německého ráje.

Viděl jsem i videa a to z různých států, kde v přechodných ubytovnách vyhazovali čerstvé jídlo jen proto, že na něj neměli chuť. A pak chudáci hladoví zdemolovali celé ubytovny jen proto, že za vyhozené jídlo nedostali pizzu a nebo steaky..

Docela nedávno jsem také viděl video z Itálie, kde italští komunisté organizovali protesty proti své nové vládě a nechali řečnit i africké migranty, kteří přímo nové vládě nevybíravě vyhrožovali a to nejen násilím, ale kompletní likvidací..

O tom jak vděční za pomoc jsou třeba ve Francii, Británii, Německu, Belgii a nebo Nizozemsku asi nemá cenu moc psát. Však asi každý z nás už někdy slyšel o nemocném chudákovi, splašené dodávce a nebo samopalu, který nejen, že sám od sebe umí střílet, ale on dokonce dokáže i sám od sebe dojít někam do klubu a nebo na koncert.. Ale všichni přece víme, že to nikdy nemělo nic společného s islámem a nebo migrací…

Mohl bych tady popsat stovky stran o nevděku o násilí, zabíjení, znásilňování žen, dětí i zvířat. Mohl bych psát hodiny o agresivitě, obchodování s lidmi, drogami, o krádežích v centrech měst za bílého dne a já nevím o čem ještě. Ale k čemu by to bylo? Všichni to přece vidí a slyší. A i přesto jsou ochotní za podobné návštěvníky orodovat a vítat je.

Už by se mohlo kolikrát i zdát, že vítačů a sluníčkářů je přesila. Ale není tomu tak. To jen slušní lidé mají prostě strach. Strach, který nikdy nepochopím. Oni se bojí nejen o své životy, ale především o majetky. Ale proč? Vždyť každému musí být přece jasné, že o ně, jednoho dne, stejně přijdou.

A stejně jako lomcuje pokaždé vztek se mnou, když vidím jak imigranti pohrdají nastavenou pomocnou rukou, tak věřím, že jednoho dne bude stejný vztek u ostatních tím katalyzátorem..

A pak prostě vyjdeme do ulic a před vlády svých zemí. Pak je všechny odvoláme a hlavní viníky pošleme před mezinárodní tribunály a posléze do věznic. A věřte mi, že oni to už dnes ví a bojí se mnohem více než obyčejní lidé. Ale spravedlnost ač někdy bývá slepá, je dostihne a pak se zřejmě asi naplní i ono známé o tom, jak pravda a láska zvítězí..

Pak všechny ty rádoby honorace budou převlékat kabáty a přebíhat, ale lidi po celém světě už nebudou hloupí a bojácní a dostanou je před soudy a do věznic. A tam se nebudou zodpovídat jen z promrhaných peněz daňových poplatníků, ale především všem pozůstalým po teroristických útocích, rodinám znásilněných a zavražděných dětí a žen, prostě všem obětem útoků, před kterými byly vlády varovány, ale dělaly, že varování neslyší.

A tak jen doufám, že se jednou ve věznicích zase pěkně semknou a ukáží celému světu, že se nebojí..

Ale to už bude bez osobních ochránců a policejních doprovodů,,

A ano, pak pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.. I když to zcela určitě pan dramatik a prezident myslel v jiných souvislostech než já…

A pak bude na světě zase krásně, ale já už se ve svém věku moc netěším, protože to nebude zase tak rychle…

Ale pak si lidé budou zase pomáhat jen proto, že tak je to správné a nikdo nebude do pomoci nikoho nutit. A jsem si zcela jistý, že pravdu a lásku doprovodí i vděk a ochota. A o tom by to mělo být především..

Štítky článku:

prestiž 1: 17,77 přečteno 435×

0 Hodnotit článek 12

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

O pomáhání ekonomickým migrantům

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse