Ten slastný pocit když to Rusy bolí….
Je to pár dnů co v petrohradském metru nějaký retardovaný zhovadilec odpálil bombu a zabíjel a zraňoval nevinné lidi.
Někteří zrovna jeli třeba do práce, jiní na nákup. Někdo na rande a nebo na fotbal. Ještě v okamžiku, kdy nastupovali do soupravy by nikoho z nich nenapadlo, že se právě vydali na svou poslední cestu. Koho by to taky napadlo, že?
Představte si sami, že žijete obyčejný život, nikomu nikdy neublížíte a žijete si zkrátka po svém. Chcete prožít svůj život v rámci možností a najednou Vám do cesty vstoupí někdo, kdo je tak zbabělý, že si za svou oběť vybere nic netušící obyčejné lidi a ani jim nedá možnost nějaké obrany, či rozhodnutí..
A tak si jedete a přemýšlíte co si dopřejete k večeři a najednou bác. Ohlušující rána, která všem v tom vlaku změní život už navždy.
Píšu všem, protože i ti, kteří šťastnou náhodou přežili, už nebudou tak bezstarostní jako tomu bylo doposud.
Někteří možná časem překonají strach a vydají se zase do metra, aby jeho prostřednictvím dojeli do svých cílů. Ale ta myšlenka na zlo, které může číhat prakticky kdekoliv, ta z hlavy už nikdy nezmizí..
Nemusíte mít nutně rádi ruský národ. Dokonce ho můžete i nenávidět pokud k tomu máte pádný důvod. Znám spoustu lidí, kteří v Rusku nikdy nebyli, Rusa nepotkali a i přesto je nenávidí. To, že to jsou pro mě případy spíše pro doktora Chocholouška asi dodávat nemusím..
Bývaly časy, kdy jsem je taky neměl až za hrob rád..Ale to bylo jen šedesát minut čistého času, kdy v naší třetině řádili Michajlov s Petrovem, nebo později Krutov, Makarov a Larionov. Jejda lidi jak já nesnášel jejich beka Vasiljeva...A Treťjak mi šel tak moc na nervy svými neuvěřitelnými zákroky, že mne přiváděl k šílenství..
Ale to bylo ještě v dobách SSSR. Vliv jejich politiky na naši zemi byl velmi bolestivý, ale nikdy mne nenapadlo otočit svůj hněv na obyčejné lidi.
Měl jsem možnost, i když upřímně, rád bych si ji byl býval odpustil, poznat lidi té země osobně. Nikdy jsem se nesetkal s žádným projevem nenávisti. Po ulicích chodili lidi jako já, usmívali se, odpovídali na pozdrav a když jsem se zeptal třeba na cestu, nebo kde co koupit, vždy se se zápalem snažili pomoci.
Poznal jsem tam spousty lidí a vždy jsem byl ohromen jejich touhou po životě. Neměli jednoduché podmínky a jejich styl života a pohledu na budoucnost byl až legrační. Pokud můžu něco zodpovědně o Rusech napsat, nikdy jsem nepoznal jiný národ, který by tak lpěl na dobrém jméně své země. Oni věděli moc dobře, že jejich životy stojí za hovno. Byli si moc dobře vědomi toho, že kdyby měli to štěstí, že by se bývali narodili na západě, že by se měli nesrovnatelně lépe, ale jim to tak nějak nevadilo a naučili se ve svých poměrech žít..
Když mi po pádu komunistického režimu někteří známí z Ruska psali nebo volali, měl jsem za ně neskutečnou radost, že i jejich životy naberou lepší směr a i oni si dopřejí základní věci, které do té doby neznali..
Pak přišel Jelcin a z Ruska se stal jakýsi patolízal západu. Jelcin byl politik, který neviděl dál než za svůj valutový účet. A když mu přidali ještě panáčka, snažil se vetřít prakticky kamkoli..
To jsem nechápal. Měli po tolika letech šanci dokázat celému světu, že to nejsou jen vojáci připravení na válku, ale že umí žít po svém a že i v Rusku je hromada šikovných lidí..
Jenže ti měli zřejmě stejné pocity jako já a tak houfně i s tučnými konty opouštěli Rusko a vydávali se dobývat svět za moře..
A pak se objevil ruský spasitel. Můžete se mi teď smát, nadávat mi jak je libo, ale já tak Putina prostě vnímám. Za posledních padesát let nedokázal nikdo jiný ruskému národu vštěpit myšlenku jedinečnosti a uvědomění si sebe sama..
To Putin byl tím katalyzátorem, který urychlil růst životní úrovně v Rusku, otevřel se světu, ale ne zase tolik, aby na něm svět parazitoval..
A to je dle mého mínění jeden z hlavních důvodů nenávisti některých k Rusku a jejich prezidentovi.
Dokud loutka šlape jak se tahá za provázky, je vše ok..Ale jakmile se vydá jiným směrem než by si přál a představoval principál, bývá většinou zle..
Jenže Putin je prezidentem mocnosti. Ať se to někomu líbí nebo ne, je to tak. To, že nám tady budou na internetu někteří vyprávět jak tam jsou špatné silnice a vyluxované obchody, neznamená, že se oni ve svém pohledu cítí, že se mají špatně.
On totiž ne každý měří svůj život jen podle nových bot nebo auta..Zapšklí a nenávistní antiRusové nikdy nepochopí, že ke spokojenému životu někomu postačí i hrst krup..
A dobrej fór je, když se trefují do Ruska a jejich bídy a nevidí třeba skutečnosti, které se nabízí třeba v USA, které je samozřejmě jejich vzorem. Ono navenek to může vypadat, že v USA žijí jen bohatí a spokojení občané.
Neříkám, že životní úroveň nebo styl by se snad mohly srovnávat, to opravdu ne, ale pokud jde o lidi? Jaký je rozdíl mezi americkým a ruským bezdomovcem?
Pohlížet na Rusko jen z úhlu peněz může být více než zavádějící. Ti co tak řvou, že Rusko je bída sama, zeptali se snad některého Rusa zda by si namísto rybí polévky dal raději hamburger z McDonalda?
Samozřejmě, že reklamy a mainstream udělají své, ale nikdy v té reklamě nazaznamenáte lidskou hrdost a důstojnost..
To, že někdo nemá v životě štěstí a narodí se třeba v Rusku, nemusí nutně znamenat, že je na tom hůře než když se někdo narodí do přistěhovalecké rodiny v Americe..
Ale to už jsem hodně odbočil od původní myšlenky..
A tou byla skutečnost, že některé dobrosery nezastaví v jejich tuposti a nenávisti ani teroristický útok..
Kdo se může zaradovat ze smrti nevinných lidí? Které hovado dokáže napsat, že si to Rusko díky své otevřenosti k muslimům zaslouží?
Pohrdám každým takovým zmetkem. Nikdy by mne nenapadlo někomu přát smrt. Nikdy. Mám teď na mysli nevinné lidi.
Nemám problém s trestem smrti pro ty, kteří si ho zaslouží a prokazatelně jinému vezmou život. Nebo životy. Mnoho zbytečně ztracených životů a mnoho zničených pozůstalých..
Nenávist některých k Rusku je vlastně nenávistí až za hrob..A i přesto věřím, že kdyby se někteří z nich do Ruska dostali a chodili po ulici jako já a měli možnost Rusy poznat, že by svůj postoj alespoň trošku změnili..I když, kdo ví?
Nikdy jsem nehodnotil člověka pro jeho barvu nebo původ. Podstatné pro mne vždy bylo to, jakým člověkem byl.
Do masivní invaze imigrantů do Evropy, mi bylo srdečně jedno kolikrát za den si muslim otluče hlavu o kobereček. Jeho věc. Ovšem jen do chvíle, kdy by snad něco podobného chtěl někdo ode mě..
Rus, Amík, muslim nebo černoch..Co na tom záleží? Komu záleží na původu, když si má s druhým co říct?
Já znám tolik Čechů od kterých by ani pes kůrku nevzal. A znám spoustu Rusů nebo Němců, kteří jsou dobří i špatní..Ale podle jednoho nemohu nikdy posuzovat druhé, dokud je sám nepoznám..
A tak ač se mi to nepíše snadno, vím, že některým mamlasům udělal ten útok v Petrohradě radost. Pohladil jejich nemocné duše a bolavá srdéčka.
Ve své malosti nikdy nepochopí, že to, že to právě teď nějaké hovado nandalo těm Rusákům a oni tomu v tichosti aplaudují se může velmi rychle otočit proti nim.
A já jim to za jejich pokřivený pohled na svět přeji..
Mám rád lidi. Mám tedy rád i Rusy. A vadí mi každý zmetek, který ty lidi aniž by je znal odsoudí a nebo připraví o život.
A v závěru musím vzpomenout ono známé rčení o vodě, která se někde na každou svini vaří..
Čest památce všem nevinným obětem teroristických útoků napříč celým světem..
Ten slastný pocit když to Rusy bolí….
(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)Žádné komentáře