Podlézáním k lepším zítřkům? Nebo víra v sebe sama?
Asi každý znáte ten pocit, kdy vám někdo nařizuje nějakou neskutečnou hovadinu a vy jste vnitřně přesvědčení, že to je špatně a perete se sami v sobě s chutí poslat třeba rodiče, šéfa a nebo manželku s takovým nesmyslem do háje.
Někdo v sobě tu sílu najde a vzepře se. Jiný ne. A jiný bude okolí tvrdit, že nesmysly podporovat nebude a pak pod rouškou tmy daný úkol splní a počká si na podrbání za uchem.
Možná už tušíte o čem dnes píšu. Ano, ještě jsem v sobě našel potřebu se pozastavit nad návštěvou německé kancléřky u nás.
Že Sobotka s oroseným čelem podlézá kdekomu ze západu a obzvláště pak kancléřce snad každý ví a tak nemohl být jeho vystupováním ani překvapený a ani zklamaný..
Je to přece lidumil, který snad i věří tomu, že ta sebranka, která okupuje a dobývá právě Evropu pod dekou humanity, potřebuje pomoc evropského obyvatelstva, protože strašně strádá a trpí.
Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by dokázal odmítnout pomoc potřebnému. I ten největší škarohlíd z naší hospůdky vyprávěl kdysi příběh jak nakrmil dva bezdomovce a když poznal, že jsou to docela prima chlapi, dal jim i kilo na pivo.
Ale každý z těch mých známých umí velmi přesně rozlišit, kdo pomoc opravdu potřebuje a kdo je jen obyčejný vychcánek a nebo raubíř, který jen chce zjistit kolik má dobrodinec v portmonce, aby ho posléze připravil podvodně nejen o nabízenou pomoc, ale o vše co má dotyčný u sebe.
Na chvilku jsem před návštěvou Merkelové u nás zapochyboval o svém názoru na Andreje Babiše a měl jsem v sobě pocit, že jsem mu možná trošku ve své hlavě křivdil. Dokonce jsem i uvěřil tomu, že už pochopil, že diktát EU o rozdělení uprchlíků, je nesmysl a vlastně i ztráta sebeurčení a vlastní domácí politiky jednotlivých států. Doufal jsem, že pochopil, že většina tohoto národa nejsou nacisté a xenofobové, ale lidé s obavami o svůj osud a život.
Myslel jsem si, že už i on chápe, že vítání je na hovno, pokud se vděk projevuje zabíjením, krádežemi a znásilňováním nejen tělesným ale i duševním.
Doufal jsem, že i s ním pohnula uříznutá hlava kněze. Přál jsem si, aby se dokázal vžít do kůže pozůstalých z nočního klubu a nebo těch co jim to hovado zmasakrovalo příbuzné autem.
A pak se najednou v tisku objevila fotografie Babiše jak skloněný třese rukou Merkelové. A já v tu chvíli pochopil, že všechno co říkal o nepřijímání uprchlíků byly jen populistické bláboly, aby si naklonil ještě více prostoduchých lidiček, kteří slyší na jeho líbivé výroky a chutnají jim jeho koblihy natolik, že mu zase hodí do urny své hlasy..
Vidět českého velkopodnikatele, miliardáře a ministra financí v jedné osobě, jak se hrbí před zrůdou, která likviduje Evropu, a úlisně se před ní pitvoří a poklonkuje, pro mne bylo jen potvrzením toho, že česká současná politika není politikou pro své voliče a občany, ale pouhopouhým byznysem ve kterém se na nějakou tu lidskou oběť prostě nehledí..
Jsme sice malá země, ale máme spoustu hrdých lidí, lidí, kteří nemají potřebu strkat hlavu do americké, německé a nebo ruské prdele.
I já chci jít cestou, která je prospěšná pro nás samotné. Nechci násilím nikoho podporovat a nechci nikoho poslouchat. Ještě nikdy se snad nestalo, aby se to naše podlejzání nevymstilo na obyčejných lidech.
Doba je jinde. Dnes určitě nepůjdu umřít do války pro hamižnost někoho cizího. Pro svou vlast klidně i zemřu, ale nebude mi radit nějaký pako z evropské kanceláře jak mám u toho držet zbraně.
Jsem Čech, byl jsem jím a navždy budu. Jsem hrdý na své předky, kteří se dokázali postavit jakémukoli špatnému systému a jakémukoli vlivu a tlaku z ciziny. Miluji naši zemi tak moc, že nechápu jak ji stejní lidé jako jsem já, dokáží rozprodávat a devastovat.
Vždy si říkám v takovém případě, jen prodávejte, ono se to jednou otočí právě proti vám a pak budete kvičet a naříkat.
Můžete prodat sebe, svoji hrdost a nabídnout k naší likvidaci těm zmetkům jídlo, pití a postele za peníze občanů této země, ale nikdy nemůžete prodat mne a mé srdce.
A dokud budu dýchat budu se bít za obyčejný normální svět ve kterém jsem vyrostl a který mám rád.
Svět bez násilí na ženách a dětech. Svět bez teroristických útoků o kterých nám tvrdíte, že se s nimi musíme naučit žít. Leda hovno. Nemusíme. Můžeme se tomu postavit a každého zmetka s choutkami ubližovat odeslat tam kam patří.
Nechci nesmyslná práva a zákony podle zvráceností islámu. Jsem nevěřící a dokázal jsem s tím žít skoro padesát let a tak vím, že nepotřebuji ke svému životu věřit v někoho jiného jen proto, že mi to někdo nařídí, ale hlavně musím věřit sám v sebe.
Chci svět takový jaký je přirozeně. Chci potkávat na ulicích rozesmáté lidi a děti. Chci potkávat na ulici ženy, které mají potřebu se líbit a proto se i podle sebe oblékají.
Nechci žít ve společnosti negramotů, kteří hledají smysl současného života v něčem co nějaký magor sepsal před mnoha lety. Nechci a nebudu žít ve společnosti, která z žen dělá póvl bez práva na svůj názor a nárok na vlastní život.
Nikdy nebudu tolerovat sňatky malých děvčátek s nadrženými prasaty a nikdy nedopustím, aby přede mnou někdo chtěl ukamenovat ženu nebo uříznout hlavu člověku.
Budu prostě dál žít podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.
Nikdy jsem nikoho nezabil, ale začínám chápat, že v brzké budoucnosti se mohu dostat i před otázku zda já či někdo jiný.
Ale já jsem a budu připravený. Už jen proto, že nehledám dobro tam, kde prostě není. A budu-li muset někdy do nějaké války, půjdu, ale jen proto, že budu bránit své blízké a svou vlast.
A své myšlenky a názory nezradím pane Babiši. Když něco někde tvrdím, stojím si pevně za tím a neprodám sám sebe jen pro pár zlaťáků.
Hrdost a čest není na prodej. Tedy pokud člověk není jen bezpáteřním a hamižným srabem..
Ostatně, sám pán čas ukáže kdo volil správnou cestu a kdo z ní sešel za přeludem…
Hezký den, PBR
Podlézáním k lepším zítřkům? Nebo víra v sebe sama?
(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)Žádné komentáře