Necenzurujeme.cz

Spravedlnost a morálka jsou pro poslance KSCM prazdne pojmy. Kdyz vidím ty ruce, pokud rozdávaly rány, pak to muselo dost bolet....

Poslanec Vondruška byl před časem žalován politickým vězněm Jiřím Wolfem a sněmovna poslance zbavila imunity. Podle obžaloby J. Vondruška měl v letech 1979-1980 jako příslušník Útvaru Sboru nápravné výchovy ČSR v Nápravně-výchovném ústavu Minkovice opakovaně Jiřího Wolfa tlouci a kopat tak, že dodnes trpí trvalými následky. V současné době se poslanec Vondruška díky kauze cítí dle vlastních slov jako major Zeman.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který předložil státnímu zástupci spisový materiál s návrhem na podání obžaloby letos v květnu tento materiál, po vrácení státním zástupcem na policii doplnil o další důkazy. Vzhledem k tomu, že státní zástupce po doplnění důkazních materiálů dospěl k přesvědčení, že došlo ke spáchání trestného činu. Za povšimnutí stojí některé odpovědi poslance Vondrušky v rozhovoru s redaktorem iDnes:

otázka: Mluvím o lidské důstojnosti.
odpověď: Vždy musíte posuzovat věci podle psaného práva, nikoliv podle pojmů morálka a spravedlnost. To jsou prázdné a téměř bezobsažné pojmy.

otázka: Političtí vězni říkají, že jste je bil.
odpověď: Pokud jsem někdy použil prostředek k dosažení účelu zákroku, tak vždy v rámci zákonného zmocnění.

otázka: A myslíte si, že se mají lidé bít?
odpověď: Účel vychovatele ve věznici splníte jen tehdy, když máte respekt. Jinak si z vás udělají onuci. Pak vám nikdo přece nemůže vyčíst, že jste se choval správně v rámci špatného zákona.

otázka: Jak se můžeme podívat do očí politickým vězňům, kteří zažili velké útrapy, když neženeme k odpovědnosti odpovědné osoby minulého režimu?
odpověď: Proč bych se měl vyrovnávat s komunistickou minulostí? Já jsem s ní vyrovnaný, já jsem komunistou nadále.

Poslanec KSČM Vondruška tedy o morálce a spravedlnosti prohlašuje, že jde o prázdné a bezobsažné pojmy a v celém rozhovoru bití nepopřel, spíše naopak. Dokonce naznačuje, že bít vězně bylo obsaženo v tehdejších zákonech. Proti Vondruškovi svědčí několik vězňů, kteří poukazují na jeho tehdejší nepřiměřenou brutalitu. Podle tehdejších vězňů využíval Vondruška násilí a tresty nejčastěji, když vězni neplnili normu. Byl totiž na jejich pracovních výkonech ekonomicky zainteresovaný. Například za usnutí při noční směně dával 20 dní samotky ve které byla velká zima a poloviční příděl jídla. 

Soudce Pavel Pachner rozsáhlý spis podle vlastního prohlášení ještě nestudoval a v nejbližších týdnech se k němu podle svých slov nedostane. Přesto ale kauzu, aniž by s ní byl seznámen komentoval a dokonce předem naznačil její výsledek! Je něco takového možné v demokratickém právním světě? Soudce řekl mediím: "Otázkou dalšího postupu bude, jestli jednání vůbec nařídíme. Pokud bude vůbec hlavní líčení připadat v úvahu, vidím to až tak za dva roky," …..

Tedy: policie dospěje k závěru, že došlo ke spáchání trestného činu a předá věc státnímu zástupci, který ji prostuduje a vrátí k doplnění důkazů. Policie důkazy doplní natolik, že jsou i pro státního zástupce průkazné a proto podá žalobu. Ale soudce aniž by do spisu jen nahlédl naznačí, že jej pravděpodobně odloží. Zdá se vám to normální? Stalo se někdy něco podobného, pokud byl obžalován politik jiné politické strany, než KSČM?

Kdysi jsem v roce 1991 v Parlamentu konstatoval, že sice chápu (i když neomlouvám), že tehdejší StB mohla někoho zlomit ke spolupráci. Ale nechápu, kdo pak daného agenta mohl lámat k tomu, aby kandidoval na poslance Parlamentu. To samé platí i pro případ poslance Vondrušky. I když podle něj je morálka prázdným pojmem, tak si myslím, že nemorální lidé nemohou být zákonodárci. Respektive by se jimi neměli stávat.