Necenzurujeme.cz

zdroj MF Dnes

Velmi rychle upadla v zapomění cesta ke kvalifikaci na Euro 2008. Senzační výhra nad Německem. Kdo si myslel, že naše skupina je lehká, byl snílek. Zranění ke sportu patří, takže těžko žehrat na neúčast Rosického, nebo rozebírat důvody odmítnutí Nedvěda. Nesporným faktem je, že náš tým byl díky mediím pod obrovským tlakem dlouho před šampionátem. Ještě víc byl pod tímto tlakem trener.

Ano, proti Švýcarsku rozpačitý výkon a výhra se štěstím. Proti Portugalsku pak mnohem lepší výkon, i když prohra 1:3. Včera Švýcaři Portugalce přehráli taktikou a zvítězili 2:0. Celý stadion jim děkoval vestoje, přestože na Euru končí. Takový je sport i fotbal. Nemá logiku ani spravedlnost, vítězí nikoli ten lepší, ale ten, kdo dává góly a dobře brání.

Media a blogy se dnes zaplní supertrenéry. Bude se rozebírat, zda se mělo hrát na dva či tři útočné hroty. Zda měl vedle Kolera hrát Baroš. Proč trenér ve chvíli, kdy od 70 minuty hořela levá strana obrany a Turci pronikali před Čecha jak do novomanželky, proč nezasáhl a nestřídal, nepřeskupil.

Ano, vést v prestižním utkání 2:0 a pak si nechat dát tři branky během 14 minut může být a také je ostuda. Člověk je tvor chybující. Petr Čech udělá jednu chybu ze sto zákroků. Ta včerejší mu bude vyčítána deset let. Na sportu je krásná hra. Dívám na anglickou ligu, aniž bych některému mužstvu fandil. Dívám se pro zážitek, pro radost ze hry. I když mužstvo v Angliii prohraje a v posledním zápase sestupuje do druhé ligy, stadion mu děkuje ve stoje. To je v Anglii, u nás to neumíme. Venku chodí na fotbal 50 tisíc lidí, u nás 5. Raději se kibicuje od televize v hospodě. Náš národ se totiž stále nenaučil bavit a mít radost ze hry. Fandím svému klubu v Čechách, mám permanentku. Prohry mě mrzí, ale chodím na každý zápas. Pro radost ze hry, pro zážitek, podpořit můj tým i ve chvíli, kdy se mu nedaří.

Ano, v nároďáku budou změny. Přijde nový trener, omladí se kádr. Je to třeba. Připadá mi ale absurdní štvanice na národní tým i jeho trenera Brücknera, spuštěná bezprostředně po prohře s Tureckem. Náš tým i trenér byli v 90 % historie úspěšní. Ke sportu patří nejen výhry, ale i prohry. Fotbal nemá logiku, ani spravedlnost. Hrozně rád bych byl, aby, až se naši dnes vrátí, aby jim lidé na letišti zatleskali. Díky české mentalitě se tak nestane a letištní halou projdou se sklopenými hlavami. To bohužel patří k čeké mentalitě. Každý je kritik, každý je trener odborník, moralista. Kluci na hřišti něchali vše, i když dělali posledních 20 minut chyby. A vy je neděláte? Jedete v práci na 100%? Máte výhodu, nejste na očích českého závistivého odborného davu.

Nebudu rozebírat co je zřejmé. Jen si dovolím vybočit z řady a doufám, že se někdo připojí a že si to „nároďák“ i trener přečtou. K Euru 2008 vedla tvrdá cesta, při které hráči i trenét odvedli vynikající výkon. Nepostoupili jsme ze skupiny a nepochopitelně si nechali v klíčovém zápase dát 3 branky během 14 minut. Život jde dál. Euro nejsou jen skupiny a postup z nich, ale i cesta na Euro. Anglie se na něj nedostala. Já tu cestu i úsilí našeho týmu vidím, přes konečný nezdar a děkuji za ni. Prohry ke sportu patří. Proto:

Kluci, pane Brücknere, děkuji. Hráčům za maximální úsilí a Vám, pane Brücknere za vynikající práci v národním týmu.