Necenzurujeme.cz

Nebezpeenijší než mýt nezletilým dívkám záda ve sprše je cokoli podepsat a pak vioit ve spravedlnost.

Problém je totiž v tom, že o tom, zda se vám spravedlivého procesu dostane rozhoduje soud. A soud není nikomu podřízen. Nikdo mu nemůže nic nařídit, nikdo nemá právo jej kontrolovat, napadat jeho výroky. Soud má být ve svých výrocích k daným tematům jednotný a judikatura má dopomoci sjednococání a dotváření zákonů. Takže si dovolím v tomto blogu ukázat, jak takový reálný spravedlivý proces vypadá v praxi. Ono to připomíná závěrečnou scénu poučného filmu Ďáblův advokát, kdy grandiozní Al Pacino říká o advokátech, že jsou novodobí kněží (o soudcích se nevyjádřil) a kritizuje Boha, který říká: dívej se, ale nesahej, sahni si, ale neochutnej, ochutnej, ale nepolykej.... a takto to funguje, jak zjistíte, pokud budete číst dál.

Porovnejte kauzy Opočenský a Kulínský. Legislativa hovoří jasně a pokud by v ní byla mezerka, pak existují judikáty a jiná rozhodnutí soudu v podobných případech. Rozhodnutí, která by měla být stejná. Soudy mají legislativu sjednocovat a ne ji rozbíjet rozdílnými či protichůdnými rozsudky. Jinými slovy, pokud se někde pro konkrétní případ objeví absence zákona, normy, prostě paragrafu, pak by měl soud vycházet s judikátů Ústavního, Nejvyššího nebo Vrchního soudu. Pro laiky - pokud třeba Ústavní či Vrchní soud rozhodnou v nějaké kauze, že osahávat nezletilé dívky ve sprše je zneužívání nezletilých, pak by nemělo dojít k tomu, že jiný soud v jiné kauze rozhodne, že jde o nevinnou pomoc zralého muže nezletilým nahým dívkám s jejich hygienou. Tak by to mělo být. Ale není.

Vezměte kolik bylo kauz, kolik bylo za pozorností medií zatčeno a obviněno lidí a kolik jich potom bylo naprosto nečekaně následně soudem osvobozeno. Měli jedno společné - moc, vliv, kontakty a vlivné přátele. Nebo něco věděli na ty mocné. Jak je možné, že soudy osvobozují tyto lidi a jiné naopak likvidují? Jde o vyrovnávání skore vinen / nevinen? Anebo ti co mají vliv, moc a peníze ovlivňují rozhodování o těch, kteří je nemají? Pokud byste sprchovali sousedovic nezletilou dcerku, dostanete nejdřív po hubě od jejího otce a pak půjdete sedět. Vezměte kauzu Kulínský. Nebo kauzu Zdeňka Doležela. Existovaly videozáznamy a svědecké výpovědi. Soud ale konstatoval, že svěděk Spyra je nevěrohodný a Z. Doležel byl propuštěn. Jiný soud ale v případu, který níže popisuji, člověka pravomocně odsouzeného za trestnou činnost a jeho spolupracovníky bral jako věrohodné a legalizoval předměty jejich trestné činnosti. Co na tom, že o věci zpočátku nevěděl, když se o ní dozvěděl, našel defacto elegantní způsob, jak dát stejně protistraně za pravdu.

Kauza Peťa. Jak asi myslíte že dopadne? Tohle vše už věděli římané - chléb a hry. Dnešní media předhazují konzumentům zpráv kauzy mocných, aby byl vyvolán dojem spravedlnosti, která ale ve skutečnosti neexistuje. Díky tomu se přehlédne, že jsou denně likvidovány doživotně desítky obyčejných lidí. Nevěříte? Seznamte se s kauzami obětí konkurzních a směnkových mafií. Říkají vám něco jména a životní tragédie lidí jako Němec, Macho, Svobodová, Macháček, Nymburský ... a nakonec i Slíva v Havířově, který zahnán do kouta (neomlouvám jej) nakonec vraždil a pak zabil sám sebe? Likviduje vás nějaká mafie? Máte smůlu, končíte. Není nikde dovolání. Vy máte důkazní břemeno a oni moc a peníze a kontakty a vliv a DŮVOD - takže máte smůlu. Doživotní. Pouklažte na fakta a postěžujte si třeba na soud. Jak myslíte že to dopadne? Napiště presidentovi nebo premierovi - odpoví vám, jediné co mohou - nemám pravomoc do věci zasahovat.Pokud budete v právu a budete se účinně bránit soudní cestou, MAFIE vás bude skandalizovat, kriminalizovat a nakonec vás pošle do vyšetřovací vazby. Z té budete nakonec v tichosti po roce propuštěni. Ale ten rok budete odříznuti od světa, právníka. Nebudete schopni se bránit. Zas ten rok vám zlikvidují majetek a rodinu. Pak vás pustí. Dnes už se nezabíjí, maximálně se počká, až se raději zabijete sami.

Pokud budete sbormistr se zásluhami, můžete sprchovat třeba deset mateřských školek a nic se nestane. Ale tento případ není o osahávání nahých dívek, ale o něčem jiném, také nemravném. Jak je to ale s právem na spravedlivý proces a s vymahatelností práva vám vylíčím na jiném, ale skutečném případě:

Listopad 1995: Pan P potřeboval krátkodobou půjčku ve výši 5 milionů na nákup a dovoz zboží za zahraničí, na které měl stálé odběratele. Obrátil se na celorepublikově inzerující společnost nabízející půjčky, protože byla doba krachu bank a získat úvěr bylo nemožné. Velká firma, reprezentativní prostory, sympatická a výřečná ředitelka firmy JUDr. K. Seriozní a profesionální jednání a titul JUDr. podnikatele přesvědčil. Uzavřel smlouvu a půjčce a agenturou KH, smlouvy přijistil vystavením směnky u notáře a spěchal pro peníze. Po hodině čekání dostal 1,4 mil, hotovost prý nedorazila, ale koncem týdne bude. Nebyla ani koncem týdne a ani ten další. Pan P znervozněl a vypověděl smlouvu. Trval na vrácení již vyplacených peněz oproti vrácení směnky a dal výpověď ze smlouvy.

Rok 1996: Od té chvíle ředitelka, paní JUDr. K přestala jednat osobně a posílala na jednání zaměstnace a vzkazovala, že směnku vrátí oproti nikoli 1,4 mil., ale oproti 6 mil, ačkoli na jejich vydání neexistoval výdajový a příjmový doklad. Věc se tahla až do jara 1996, kdy došlo k jednání s právním zástupcem paní JUDr. Ten sdělil, že JUDr. K požaduje 2,5 mil. proti směnce. Pan P dal protinávrh - 1,6 mil. - tedy skutečně vyplacená částka + úroky. Jednání se tahla do podzima 2006, kdy při posledním jednání právní zástupce sdělil, že jeho klientka mu vypověděla plnou moc a dlouhodobě odcestovala do USA. Panu P vedle starostí s firmou přibyly i rodinné, blížil se rozvod a tak uvítal, když jej v zimě 2006, krátce před Vánoci kontaktoval jiný advokát paní ředitelky. Ten sdělil že jeho klientka chce 6 milionů a podnikatel odpověděl, že pokud na požadavku bude trvat, podá trestní oznámení. To ale pan P neměl říkat.

Rok 1997: Začátkem ledna v pozních hodinách odešel z domu, ke svému vozu. Probral se v sanitce po napadení s otřesem mozku a krvácením do mozku. Po určité době byl v nemocnici doslova přepaden paní ředitelkou JUDr. K a jejím společníkem, požadujícími proplacení směnky, nechybělo ani vyhrožování střelnou zbraní. Pan P podal oznámení na neznámého pachatele stran jeho napadení. Pan P byl následně dlouhodobě léčen ambulantně, půl roku nebyl schopen chůze pro ztráty rovnováhy, dodnes trpí ztrátou klrátkodobé paměti a byl 2 roky ambulantně léčen. Defacto rok nebyl schopen ve firmě pracovat a ta se tak dostala na pokraj bankrotu. S ohledem na zdravotní stav firmu přenechal jinému podnikateli, kterému se ani po ročním úsilí firmu nepodařilo zachránit.

Rok 1998 - 2002: Pan P nebyl díky těmto událostem schopen od roku 1997 až do dnešních dnů aktivně podnikat a ani pracovat. Žil a měl co jíst díky pomoci pár přátel a později partnerky. Někdy kolem roku 2000 se dozvěděl, že je paní ředitelka JUDr. K ve vazbě a šetřena policií pro rozsáhlé podvody. I při té mezirii si oddechl, že má od věci pokoj, směnka je po třech letech promlčena. A tak dále žil jako většina lidí. S odřenými zády dal dohromady na jídlo a bydlení, neměl auto ani žádný majetek. Když mu zdravotní stav dovolil, pomáhal partnerce, která jej živila, protože vedle studia podnikala.

Rok 2003 - 2004: V roce 2003 zemřel panu P otec a pan P zdědil čtvrtinu činžovního domu, po rozvodu měl ještě neprodejnou polovinu RD kdesi na severu. V roce 2004 jednoho dne v létě pan P zjistil, že má odvrtaný zámek v bytě a přes něj exekutorskou plombu. Druhý den zjistil u exekutora, že je proti němu vedena exekuce na 6 mil. + úroky - celkem tedy na cca 11 mil. Kč a dozvěděl se č.j. Směnečného platebního příkazu.

Následující týden zjistil u soudu že jde o směnku ředitelky JUDr. K a poprvé se mu dostalo do ruky usnesení soudu z roku 2000, na kterém byla uvedena doložka právní moci - tedy že rozhodnutí je pravomocné od roku 2000. Když chtěl podat námitky do 3 dnů, bylo mu soudem sděleno, že nemůže, neb jde o pravomocnou věc. Po dalším pátrání a zjištění, že ředitelka JUDr. K byla spolu s dalšími pravomocně odsouzena pro trestnou činnost, dal dohromady jako laik (na právníka neměl) žalobu na obnovu řízení a odvolal se proti určení exekutora. Obě podání byly zamítnuty. Odvolal se k Vrchnímu soudu. Ten žalobu zamítl, ale připustil, že pravomocnost nenastala v roce 2000 a doložku právní moci opravil na rok 2004, kdy se rozhodnutí panu P dostalo do ruky a dal věc k dořešení městskému soudu. Městský soud žalobu na obnovu řízení zamítl. Pan P se opět odvolal k Vrchnímu soudu s tím, že je mu bráněno ve spravedlivém procesu a že na tom, že byl chybně poučen soudem a že byla soudem chybně vyznačena doložka právní moci, nenese vinu. Mezitím byl ale panu P prodán veškerý movitý majetek a nemovitý zablokován.Jak pan P zjistil, v roce 1998 směnku v nominální hodnotě 6 milionů koupil za 10.000,- Kč chudý důchodce, aby si přilepšil.

Rok 2005 - 2006: V roce 2005 pan P podal ve věci několik trestních oznámení a dále o případu informoval ministra spravedlnosti, ochránce lidských práv, vrchního státního zástupce a předsedu městského soudu v Praze. Bylo mu odpovězeno, že nikdo nesmí zasahovat do pravomoce soudů. Policie začala věc šetřit a po 14 dnech panu P sdělila, že jde o organizovanou trestnou činnost. Nicméně po týdnu věc zcela nepochopitelně převzal jiný odbor, který ji nakonec s konstatováním, že nemůže nalézt svědky odložil. Stížnost, kterou následně pan P podal na státní zastupitelství byla zamítnuta. V letech 2005 a 2006 podal pan P šest odvolání a žalob. Pět z nich bylo zamítnuto, čekal na poslední.

Rok 2007: Březen 2007 - vrchní soud rozhodl vě věci povolením obnovy řízení, na které hledí jako na včas podané námitky a své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné takto - prosím čtěte pozorně: Na SPR (směnečném platebním rozkazu) byla soudem vyznačena doložka právní moci, podle které rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci dne 14.10.2000 a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nabylo právní moci dne 26.10.2000. Tato doložka byla vyznačena nesprávně. Žalovanému se ze SPR obdrženého uvedeného dne, nedostalo informace, že má do tří dnů ode dne převzetí podat námitky proti SPR, nýbrž z doložky právní moci se nesprávně dozvěděl, že se již nemůže námitkami bránit. Z každého soudního rozhodnutí se musí účastníci dozvědět, jaká povinnost se jim v rozhodnutí ukládá a dále se jim musí dostat informace, jakým způsobem a v jaké lhůtě se mohou proti uložené povinnosti bránit. Dále VS své rozhodnutí ještě zdůvodnil: Odvolací soud považuje za nepřijatelné spokojit se v právním státě s úvahou, že z důvodu absence právní úpravy nelze přiznat žalovanému prodloužení lhůty pro podání námitek proti předmětnému SPR. Takový výklad práva by nepochybně byl porušením práva žalovaného na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36, odst I, Listiny Základních práv a svobod a také i zásady rovnosti účastníků v soudním řízení. Nepochybně by nebylo možné považovat za záruku zákonnosti takové občanské soudní řízení, v jehož rámci by by žalovanému odepřeno prodloužení lhůty pro podání námitek proti SPR. Odvolací soud v této souvislosti též poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. xy („v opravném usnesení , týkajícím se výroku ve věci samé ve směnečném platebním rozkazu, musí být žalovaný znovu poučen o možnosti podat včas námitky proti SPR"). Z tohoto rozhodnutí je zřejmé, že pro SPR platí analogicky § 204, odst. 1 druhá věta osř, podle které běží znovu odvolací patnáctidenní lhůta od doručení opravného usnesení. V případě SPR se nejedná o odvolání, nýbrž o námitky s třídenní lhůtou. Odvolací soud tedy dospěl k názoru, že v důsledku chybějící informace - poučení o běhu třídenní lhůty pro podání námitek proti SPR ode dne 13.8.2004, běžela žalovanému od uvedeného dne tříměsíční lhůta pro podání námitek. Z dokazování soudu je zřejmé, že podání, která žalovaný učinil (19.8.2004 a 30.9.2004) byla učiněna v rámci běhu této tříměsíční lhůty pro podání námitek proti SPR. Podání žalovaného jsou svým obsahem námitkami proti směnečnému platebnímu rozkazu, včas podanými a s ohledem na analogickou aplikaci § 204, odst. 2 druhé věty, osř, o kterých ale nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto. Proti SPR Sm 711/99-8 podal žalovaný včas námitky, o kterých nebylo dosud rozhodnuto, proto nemohl SPR nabýt právní moci.

Květen 2007: Městský soud v Praze ve věci exekuce proti panu P rozhodl, že se exekuce zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Září 2007: Městský soud v Praze vydal usnesení, kterým rozhodl, že směnečný platební rozkaz vydaný Krajským obchodním soudem v Praze v roce 2000 se zrušuje, protože směnka byla v době jejího uplatnění jednoznačně promlčena. Vzhledem k důvodně uplatněné námitce promlčení nebylo již nutné zkoumat další námitková tvrzení žalovaného.

Krásný konec, nemyslíte? Z těch deseti let celých 8 nežil pan P jako člověk. Existoval na hranici životního minima a nebýt pomoci jeho partnerky, žil by tak dodnes, i když si nemůže dovolit nijak vyhazovat z kopýtka. Jenže pozor, tohle není konec, ten teprve přijde........... blíží se finále thrileru po česku:

Podzim 2007 - jaro 2008: Držitel směnky, tedy v réto kauze oprávněný chudý důchodce pan O se odvolal, k vrchnímu soudu a bylo mu uloženo uhradit soudní poplatky ve výši cca 500.000,- Kč. Odvolal se, a požádal o jejich prominutí, protože je chudý důchodce. Soud mu odvolání zamítl a tak tento chudý důchodce v březnu 2008 uhradil soudní poplatky ve výši půl milionu. A pan P pochopil, že je zle. A také bylo. Marně jej právník konejšil, že směnka je promlčena a že mu VS garantoval právo na spravedlivý proces a uznal jeho jámitky jako včas podané.

Květen 2008: Vrchní soud v Praze ve věci jednal a rozhodl. Konstatoval, že fakt, že je směnka promlčena je nesporný, ale že se jím zabývat nebude. K judikátům a usnesení jiného senátu vrchního soudu konstatoval, že nemá povinnost se jimi řídit. To, že byla chybně vyznačena doložka právní moci a že byl pan P nesprávně soudem pozučen označil VS za nezávažnou a nepodstatnou věc. Přestože nemohl pan P v roce 2004 podat námitky, protože byl soudem chybně poučen a byla chybně vyznačena doložka právní moci, přestože byla směnka prokazatelně promlčena, vrchní soud konstatoval, že pan P nepodal námitky včas - tedy do třech dnů, ale podal je až za 7 dnů. VS tedy všechny předchozí rozsudky zrušil a ponechal směnečný platebnní rozkaz v platnosti. Přeloženo do češtiny, bylo konstatováno, že za promlčenou směnku má pan P dnes zaplatit 12 milionů. Následně soud pana P chybně poučil, že dovolání není možné. Protistrana se nedostavila, poslala svého zástupce, který při odchodu ze soudu nikomu netelefonoval. Jako by jeho klient, chudý důchodce měl křišťálovou kouli a věděl předem, jak soud dopadne (a to obětoval půl milionu z důchodu).

No řekněte a pak že člověk nemá šanci na spravedlivý proces. Vždyť se pan P soudil čtyři roky a kolikrát! Co na tom, že směnce se dostalo právní ochrany, přestože byla předmětem pravomocně odsouzené trestné činnosti. Co na tom, že je promlčena? Pan P se vrátil na hranici životního minima a bude tak žít do smrti. Pokud se dožije 80 let, prožije sám a bez prostředků a pod dohledem exekutora celkem 39 let svého života, tedy jeho polovinu. V současné době se mu rozpadá rodina. Pan O bude mít skvělý důchod a možná pozve paní ředitelku JUDr. K na večeři, protože ani po sedmi letech nenastoupila výkon trestu.

Vysvětlivky:

Pan P - v kauze dle práva „povinný". Jeho chybou bylo, že uvěřil falešnému titulu a velké firmě a podepsal. Další jeho chybou bylo, že od listopadu 1989 věřil ve spravedlnost. Za tyto chyby fakticky odsouzen „na doživotí". Podle rozhodnutí soudu má za padělanou a promlčenou směnku, jež byla předmětem trestné činnosti zaplatit chudému důchodci, který ji koupil za 10 tisíc 12 milionů. A že se ten důchodce s těmi, kdo to v roce 1995 vymysleli zná? Co je na tom špatného? Pan Svoboda, co odpustil kamarádovi pana Paroubka 32 milinonů toho kamaráda nezná a ani neví, že je to kamarád pana Paroubka. Tak se to aspoň srovná ne? Třeba si pak chudý důchodce také pořídí hotel v Karlových Varech.

chudý důchodce pan O - v kauze dle práva „oprávněný". Mimo jiné důchodce, pro kterého není problém seznámit se s policejním spisem jež se ho netýká a ten pak bez povšimnutí kohokoli citovat u soudu. Chudý důchodce, co zřejmě zná strýčka Vika a půjčil si od něj půl milionu na (nejistou) věc. Chudý důchodce, který až den před stáním u VS podepsal plnou moc zástupkyni, která k soudu přišla s okem na punčoše a soudu na otázky raději neodpovídala, protože o věci nic nevěděla (dle internetu je spíše psycholožka). Paní předsedkyně také nic nevěděla, ve spise pátrala stejně, jako kdyby hledala štěchovický poklad. Přesto věděla, jak (má) rozhodnout.

ředitelka JUDr. K - s falešným průkazem advokáta (má jen středoškolské vzdělání) jako ředitelka neexistující společnosti za tuto společnost která nikdy neměla IČO a nikdy neexistovala uzavřela smlouvu (to že je tedy neplatná nikoho nezajímalo) a vylákala směnku, která byla vystavena navíc nesprávně a pro tuto nesprávnost takto vystavenou směnku zákon označuje za neplatnou.

OBECNĚ K SOUDŮM: neříkám že tento rozsudek byl koupen, i když jsem nepotkal člověka, který, znaje fakta, by měl pocit, že koupen nebyl. Podstatná je jiná věc. Připusťme že chudému důchodci někdo půjčil půl milionu do ztracené věci a že je to normální. Půl milionu důchodci přece půjčí kdokoli. Připusťme, že předsedkyně senátu vyhoví protistraně na základě argumentu, kterým protistrana nikdy neargumentovala, ale na který předsedkyně přišla sama během deseti minut, co se seznamovala poprvé se spisem. Hůře se mi ale stravuje konstatování paní předsedkyně, že jiná rozhodnutí jiného senátu VS či judikáty ÚS či VS není povinna respektovat. To není pravda. Takováto nečekaná rozhodnutí vystavují soudy podezření, že jsou podplaceny a to i ve chvíli, kdy nejsou. Proč tedy senáty VS rozhodují protichůdně a dávají podnět takovým podezřením? To opravdu nechápu. Taková rozhodnutí totiž poškozují 99 % poctivých soudců a likvidují poctivé spoluobčany. A to by se dít nemělo.

Veškerá uvedené skutečnosti jsou pravdivé a kdykoli doložitelné. Osoby případu nejsou jmenovány proto, aby se nemohli aktéři kauzy činit poškozeni na ztrátě pověsti a dobrého jména. Děkuji za pozornost, laskavému čtenáři jsem chtěl jen na praktické ukázce doložit, jak vypadá spravedlivý proces a „spravedlnost po česku". To, že nemohou být soudy pod vlivem kohokoli je nesporné. To, že se v tomto státě občas kupují soudní rozhodnutí je nesporné také. Zákonodárci, prezident i Vláda o této situaci vědí. Argumentují, že nemohou zasádnout. NENÍ TO PRAVDA! Parlament tvoří zákony. Parlamentu nic nebrání, aby přijal zákon o apelačním soudu, složeném poměrně ze soudců, právníků a veřejnosti. Dvanáctičlenná porota, která by obdobné případy vracela na začítek cesty ke spravedlnosti. Toto by byl počin, kdy by politici prokázali, že jim jde o spravedlnost. To, že nemají pravomoce jsou jen alibistické řeči, oni jsou ti, kdo pravomoce určují !! K něčemu podobnému co zde navrhuji jednou dojde. Do té doby ale bude muset zřejmě ještě několik zoufalců zastřelit další starosty a jejich právníky, nebo soudce, nebo sebe. Pak to snad někdo začne řešit tak odpovědně, jako to, že pokud nebude pes na vodítku, dostane majitel pokutu 50.000,- Kč.

Hezký den a nepodepisujte směnky a neberte si půjčky, nebo jednoho dne dopadnete stejně (bankovní i nebankovní ústavy doufám prominou). Diskutující doufám prominou, diskuse je zavřena. Pokud by však měl Bůh či kdokoli jiný řešení, může mě kontaktovat mailem. Rovněž tak kterýkoli politik či zákonodárce, podnětné příspěvky předám.