Necenzurujeme.cz

Jak se očekávalo, padly otázky typu rozkradení naší ekonomiky díky privatizaci, nestoudnosti poplatků u lékaře, globálního oteplování a sociálního smíru. Paní moderátorka oznámila že se kandidáti navrájem nesmí glosovat a hned nato glosovala Václava Klause. Následně se pokusil Václav Klaus reagovat na přímé oslovení Jana Švejnara. Byl napomenut. Pak zase glosování ze strany profesora Švejnara zůstalo bez povšimnutí. Zůstalo bez povšimnutí i to, že ač měli kandidáti odpovídat na otázky senátorů, pan profesor Švejnar začínal své odpovědi vždy přímým oslovením stávajícího presidenta a pak se divil, že by rád pan president reagoval.

To nebyl duel, to byla stranická fraška. Proč nebyl umožněn osobní duel kandidátů na jednotlivá temata, proč se nemohli glosovat, vzájemně si odporovat a vyvracet jeden druhému argumenty? Opravdu humorné bylo napadení Václava Klause ze strany Jana Švernara, který presidenta obvinil z měnění jeho názorů na globální oteplování ve chvíli, kdy se blíží presidentská volba. O radikálních změnách vlastních názorů na radar USA v Čechách, na dvojí občanství, na nepravdy o tom jak rozhodující roli hraje u udílená Nobelových cen poněkud Jan Švejnar zapomněl.

Vcelku mne ale překvapilo, že se ani jeden zákonodárce přes upozornění stranické moderátorky neoptali kandidátů na to podstatné – jak budou v případě zvolení naši republiku zastupovat. Jaký je názor na postavení ČR v EU. Jaké soudce budou či nebudou při stavu naší justice jmenovat. Jaké zákony budou či nebudou z titulu své funkce vetovat a proč. Dikuse nebyla vedena v rámci pravidel určených moderátorem. Nevěnovala se tomu, cěmu se věnovat měla – jak by oba kandidáti konali z titulu své pravomoci presidenta republiky ku prospěchu České republiky v konkrétních případech. Ne věci, ve kterých má president podstatné pravomoce se prakticky nikdo ze zákonodárců ČSSD nezeptal. Nikdo v té televizní frašce nepoložil opravdovou otázku „na tělo“.

Senátor ČSSD jako by zapomněl, že jeho partají podporovaný Jan Švejnar jak sám o sobě tvrdí, byl duchovním otcem ekonomické reformy u nás, se Václava Klause zda nebylo chybou údajné právní vakuum, které umožnilo údajné tunelování naší ekonomiky. Jan Švejnar si přisadil, že tunelování je díky ČR mezinárodní pojem. O tom, že se na tomto procesu Švejnar sám podílel a o tom, jaké konkrétní právní rámce tehdy podle něj chyběly cudně pomlčel. Jana Švejnara poněkud zaskočila otázka na ekologické téma, na globální oteplování respektive zhoršováíní životního prostředí a trochu vařil z vody. Nějak nerozumím tomu, jak sociální demokraté, kteří sem za desetileté odpuštění daní přilákali automobilky a jinou výrobu chtějí zvyšováním výroby snižovat znečištění. Jan Švejnar opět doložil neznalost našeho prostředí a státu, který chce zastupovat jako president, když naznačil, jak by se pletl do kompetencí Poslanecké sněmovny a Senátu.

K EU jsem se nakonec přece jen dostali a pan Švejnar nám poradil, abychom se chovali k EU pozitivně. Takže mám obavu, že v případě jeho zvolení budeme po výměně včelích úlů a řeznických prkének a likvidaci vinic a cukrovarů ještě měnit rozměry „hajzlprkének“ na standard evropského zadku.

Perlou "korektnosti" duelu nakonec bylo varování Jana Švejnara, že by si po znovuzvolení ve druhém období Klaus mohl dělat co chtěl. Jakoby snad jeho znovuzvolení znamenalo automatickou změnu Ústavy a posílení presidentských pravomocí. Následovala Klausova glosa, jak sinal hrůzou ve chvíli, kdy Jan Švejnar v roce 1991 navrhoval v jednom státě dvě centrální banky (což je pochopitelně nesmysl). Debata tak až na tuto přestřelku spíše připomínala interpelace komunistických poslanců za doby totality, protože otázky byly logicky směrované jednostranně a byly velmi slabé. Smysl by taková debata měla pouze tehdy, kdy by bylo umožněno, aby otázky kladli zákonodárci všech vládních politických stran. Kdyby byla moderována nezávislým moderátorem.

Dvě věci se očividně ČSSD nepovedly. Diskuse byla nudná a přestože se na „podpásovky“ poslanců ČSSD touto stranou mohl Jan Švejnar připravit, podpásové otázky se nekonaly a v těch, které byla položeny, pan Švejnar občas očividně plaval. Výsledkem akce ČSSD je, že Švejnar byl svým protikandidátem pokořen a zmohl se jen na osobní útoky. Zákonodárci mohli na své vlastní půdě, s vlastním moderátorem, s absencí opozice Klausovi zatopit velmi nepříjemnými podpásovými otázkami. Nepoložili ani jednu, takže s tou jednotností názoru na to, koho skutečně chtějí členové ČSSD presidentem republiky to nebude tak horké.

Dnešní stranická fraška ČSSD prakticky doložila její avizovanou nesmyslnost. Debata mimo jiné otevřela potřebu objektivní debaty o přímé volbě presidenta z kandidátů navržených politickými stranami a zavedení objektivně moderátorem vedených duelů před celou naší veřejností. Pak by odpadly i nesmyslné argumenty o statistikách různých agentur. Průzkum veřejného mínění by byl jednoduchý, objektivní a nezpochybnitelný, protože by to nebyl průzkum, ale přímá volba hlavy státu. Čech pro takovou situaci snad není slepý ani hluchý, aby jej zbalamutil případný bezmyšlenkový populista, nebo známý herec či sportovec.