Necenzurujeme.cz

Tak nevím, zda mé dnešní vyjádření není porušením kodexu bloggera. Blogger se nesmí vyjadřovat k ostatním bloggerům. Co má ale blogger dělat, pokud je jiný blogger předsedou „druhé nejsilnější“ partaje ve státě a až pak bloggerem? Co má dělat blogger, když jiný blogger, předseda ČSSD nepíše blogy, ale politickou agitku? Kopíruje stranické materiály? Já se také vyjadřuji k politice, ale nezveřejňuji zde dopisy, stranické materiály a podobné věci. Ostatně, Jiří Paroubek je především předseda ČSSD a až pak blogger. A já se vyjadřuji k předsedovi ČSSD.

Pamatuji si jak Jiří Paroubek prohlásil, že ODS sice vyhrála volby, ale ani si nevrzne. Má tedy toto být realizace slov pana Paroubka? Žaloba na Kubiceho jako začátek? Dovolím si připomenout vystoupení Jiřího Paroubka po prohraných volbách – cituji:

..........Musím říct, že bohužel také proti médiím, aspoň řadě lidí v médiích, novinářům, kteří pracovali v žoldu Občanské demokratické strany, typu pánů Steigerwalda, Tuny, Martina Komárka a některých dalších......

..........Ještě k těm lidem v těch médiích, kteří pracovali ve prospěch ODS: velice zjevně bych jmenoval pana Kmentu. Byl to tedy boj proti části lidí v médiích, proti jednotné frontě zločinců typu Krejčíře, lhářů typu Kubiceho, mocichtivé ODS .

...........Zmobilizovala (ODS) své finanční zdroje a ve spolupráci s většinou periodik, veřejnoprávní televize a rozhlasu rozpoutala nevídanou kampaň. Když ani toto nepomohlo, sáhla ODS k jiným metodám: k projevům násilí, pomluvám, osočování. Převzali v určité absurditě metody manipulace veřejnosti, které využíval totalitní režim před rokem 1989....

Cítím povinnost oznámit, že demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí modrá totalita.

Pro srovnání s tímto projevem - jen namátkou si vzpomenu, co provázelo politiku ČSSD když byla ve vládě za kauzy:

kauza Grippeny

obrněné transportéty

kauza Jiřího Doležela

Budišov aneb Pět na stole v Českých

náměstkyně ministra pro místní rozvoj Jourová

aféra Biolíh

kauza dálniční mýtné

kakaová story Michala Krause

směnka S. Grosse a strýček Vik

vražda podnikatele Mrázka (netvrdím že objednaná ČSSD)

obchod s akciemi S. Grosse za 100 milionů

příprava vraždy policisty Kubiceho (netvrdím, že připravovaná ČSSD)

odpuštěné desítky milionů pokuty kamarádovi J. Paroubka

a mohl bych pokračovat. Nezodpovězenou otázkou stále zůstává smart podnikatele Mrázka. Nicméně, šlo o vazby podsvětí na nejvyšší místa. Na vládu. Na vládu, která byla v té době již 8 let v rukou ČSSD. Proč tedy vlastně zahájila ČSSD tlak na policii?

Nyní je podána žaloba na bývalého policistu Kubiceho, který odešel do civilu a před tím jeho útvar opustilo přes dvacet špičkových policistů. Tím bylo dosaženo faktického zastavení jakéhokoli vyšetřování korupce v nejvyšších sférách a toto vyšetřování těžko půjde obnovit.

Oč jde Jiřímu Paroubkovi? O spravedlnost? Tu jeho? Nebo o moc? V jeho stylu? Dokážete si představit, co by se v tomto státě dělo, pokud by ČSSD vyhrála volby a utvořila koalcici s KSČM a případně zelenými, pokud by přešli „doleva“ tak jako všude ve světě? Jaké by v této zemi nastaly hony na čarodejnice, čistky, ekonomické a snad i soudní likvidace nepohodlných osob?

Myslíte že se to nemůže stát? Může. Stačí vnímat Jiřího Paroubka dnes a představit si jej, jak by konal v případě, že by vyhrál volby. A ty vyhraje, pokud bude jan Švejnar zvolen presidentem. Protože Jan Švejnar se stal symbolem antiklausovců, tedy tím i levice. Jeho případné zvolení by znamenalo demisi Topolánka, pád vlády a předčasné volby. Proto tolik ČSSD tlačí na veřejnou volbu - vytváří atmosféru strachu ve vlastní straně. Nejraději vy volila stejně, jako tehdejší UVKSČ.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek o Zemanovi řekl, že by měl především přestat žíznit po pomstě vůči těm "takzvaným sedmadvaceti královrahům, jak on to rád říká". To jsou poslanci ČSSD, o kterých je Zeman přesvědčen, že ho při minulé prezidentské volbě, kdy kandidoval proti Václavu Klausovi, nevolili. Dnes se těchto poslanců ČSSD Jiří Paroubek bojí a doufám, že oprávněně.

Vítězný Únor 2009? To už tu jednou bylo. V roce 1948. A všichní víme, jak to dopadlo.