Necenzurujeme.cz

lidovky.cz

Pak také „porazil“ Jeronýma Tejce, kdy Sobotku většina vedení servilně podpořila hlasováním o tom, co smí a co nesmí obsahovat stranické referendum. Co na tom, že Tejc navrhoval do vnitrostranického referenda zahrnout i otázky na kroky, jejichž realizaci Sobotka voličům ve volbách sliboval a to přesto, že musel vědět, že tyto kroky, zejména „zrušení restitucí“ jsou nerealizovatelné – tedy voličům vědomě lhal. Sobotka však varoval stranu před schválením otázek o věcech, které ČSSD voličům slibovala před volbami. Ovšem zrovna o těch věcech, které Sobotka při vyjednávání o koaliční smlouvě s Babišem nebyl schopen prosadit a tak toto vyjednávání prakticky prohrál.

Pokud by se tato temata znovu otevřela a členové strany by o nich mohli v referendu hlasovat, mohlo by se stát, že výsledek hlasování by mohl znamenat rozpad koalice, tedy Sobotkův pád. A tak Sobotka „demokraticky“ rozhodl o čem se smí hlasovat a o čem ne. Inu, socialistické pojetí demokracie jak vyšité. Většina vedení ČSSD poslušně odhlasuje Sobotkovi cokoli a tak se podílí na cestě vlastní strany do záhuby. Cestě, na kterou se před lety nezadržitelně vydala třeba ODS. Ona totiž Margaret Tatcherová měla pravdu, když kdysi prohlásila: „Strana, která se zpronevěří svým ideím, strana, která ustoupí ze svého programu a zradí tak své voliče, je odsouzena k záhubě.“ Bohuslav Sobotka je cokoli, jen ne charismatická osobnost a tak se zřejmě řídí heslem „mezi slepými jednooký králem“. Zbavil se všech výzarných osobností, odstavil zejména hejtmany, kteří mu ale díky jejich práci a popularitě u voličů ČSSD v regionech vyhráli volby. Bohuslav Sobotka tak svojí ješitností posílá vlastní stranu ke dnu.

Sobotka je podle mého nejen nevýrazný a necharizmatický, ale je, a to především, velmi nedůvěryhodný. Nedůvěryhodný proto, že (mírně řečeno) minimálně neeticky zneužíval poslanecké náhrady, ze kterých si ušetřil na byt, či zneužíval služební vozidlo díky trvalému bydlišti, ve kterém se roky prokazatelně nevyskytuje. Ale to je „prkotina“ proti tomu, jak jako ministr financí odpustil několika společnostem daně za více jak sto milionů. Zásadní proto, že jej vnímám jako krajně nedůvěryhodného je ale to, že podle mého Sobotka ošidil stát o 20, ale možná až 60 miliard korun nevýhodným prodejem OKD a bytů svému kamarádu Bakalovi, terý tuto částku jediným podpisem získal zadarmo.Proti tomu je kauza MUS prkotinou.

Ale zřejmě je podle pánů Šlachty a Ištvana kauza Nagygate mnohem společensky nebezpečnější než to, pokud ministr financí odpustí přes sto milionů daní a není schopen vysvětlit proč, nebo prodá státní majetek o 60 miliard levněji, než je jeho tržní cena. A tak na mne premier působí jako nedůvěryhodný a nevýrazný kývající Hurvínek, jehož popularita, byť je premierem, nezadržitelně klesá, zatímo popularita Andreje Babiše stoupá. Od voleb si nedokázal u Babiše prosadit nic.A tak se ptám, kdo je tu ve skutečnosti premier?

Sobotka očividně od voleb soustavně prohrává. Začalo to koaličním vyjednáváním a mám pocit, že prohrává i každé jednání vlády, kde neprosadí nic bez souhlasu ministra financí. Nepochopil, nebo spíš nechce pochopit, že jediná šance, jak docílit změny jeho vlastní strany je pouze v případě, když rezignuje na všechny funkce. Sobotka ve své krátkozrakosti a touze po moci posílá svoji stranu tam, kde skončila ODS. Na druhou stranu přiznávám, že se vůbec nebudu zlobit, pokud se mu to podaří.

Sobotka ve volbách lhal a sliboval. Vlk ve známé pohádce taky sliboval a skončil ve studni s břichem plným kamení. Jenže Sobotka do ní tahne celou vlastní partaj. Bylo na čase, protože těch slibů, lhaní, zadlužování a rozdávání bylo víc, než je zdrávo.