Necenzurujeme.cz

Klaus měl od roku 1990 tah na branku, neustupoval, měj jasný koncept, kterého se držel, byl vždy racionální pragmatik. Jediné, co jsem mu v duchu za celou jeho politickou kariéru trochu vyčítal, byl podpis Lisabonské smlouvy a pak diskutabilní článek jeho amnestie. Klaus byl značka a tak, jako když dáme trojcípou hvězdu na Trabanta, nestane se z něj Mercedes, tak nemůžeme dát značku Klause kamkoli. Tedy, on by ji měl propůjčit (když už) s rozmyslem. Čekal jsem, kdy Václav Klaus práskne do toho stolu, jak sliboval. Čekal jsem, že zvedne z ulice těch 20%, co tam leží a založí nový politický subjekt, nebo že vletí do ODS a vypráská kmotry a neschopné, či všehoschopné vedení. Že ale podpoří Janu Bobošíkovou, to jsem opravdu nečekal.

Vždy jsem si Václava Klause vážil a věděl jsem, co od něj mohu čekat. Dnes už to nevím. To, že byl do 19. září hluchý k mediálnímu či jinému vábení rudé „Sirény“ Bobošíkové jsem u něj považoval za samozřejmost. To, že svoji značku fatálně poškodil tím, že jí vyslovil podporu, to byla pro mne ledová sprcha. Já chápu, že po trapných políčcích ze strany ODS a paní Němcové nemohl vyslovit podporu ODS, chápu, že jeho podpora Bobo byla možná i trochu vrácení toho políčku, ale měl raději mlčet. Lidé obratem vymysleli výraz „BoboKlaus“. Podpora Václava Klause Janě Bobošíkové má totiž stejný efekt a důsledky, fako když sparťanský srdcař František Straka šel trenovat Slavii. Bhohužel, má i pro oba jmenované stejný dopad.

Jen myšlenka, že by „rudá“ Jana, někdejší komunistická kandidátka na úřad prezidenta, roky úpěnlivě a marně se snažící prodrat do Parlamentu, že by byla zachránkyní pravice, je směšná. Stačí podívat se, kdo „Hlavu vzhůru“ tvoří a jací jsou tam lidé. K volebnímu bloku Hlavu vzhůru patří Suverenita, Akce D.O.S.T., Pravá frakce ODS, Demokratická strana zelených či regionální uskupení Jihočeši nebo Pardubáci. Je tedy „Hlavu vzhůru“ novodobou „Národní frontou“ či sběrnou ukřivděných expolitiků napříš politickým spektrem, expolitiků, kteří ve své rodné partaji neměli šanci a nemohou unést pomyšlení, že by už neposlancovali a museli pracvat?

Za hnutí kandidují například bývalí poslanci ODS Tomáš Úlehla a Michal Doktor, někdejší lyžařka Olga Charvátová-Křížová, exsenátorka a bojovnice proti Cikánům Liana Janáčková, vyzyvatel vytvoření národního státu František Červenka, bývalý šéf sportovní redakce České televize Jiří Baumruk, nebo někdejší krasobruslař René Novotný, extremista Jan Kopal, který údajně schvaloval útok na WTC a řekl, řekl, že by se Usáma měl stát vzorem české mládeže, či exposlankyně Strany zelených Olga Zubová. Jana Kopala mimo jiné PČR stíhala za schvalování útoku na WTC z 11. září 2001 a nebylo to jediné stíhání. Kopal svého času působil i v někdejším deníku Špígl a u „Republikánů“ M. Sládka. K paní Zubové snad ani nemá cenu se vyjadřovat. Tato podle mého názoru „hvězdná pěchota“ má zachránit pravici v Čechách?

V tomto státě po odchodu Václava Klause z čela ODS skutečná pravice neexistuje. Chápu Václava Klause a jeho obavy z roztříštěnosti „pravice“ a z levicové tsunami, která v předčasných volbách hrozí. Co ale nechápu, je to, jak může Václav Klaus propůjčit své jméno účelovému hnutí, vedenému „rudou“ Janou a jak si může myslet, že toto hnutí je pravicové a jak si může myslet, že je bude soudný člověk volit.