Necenzurujeme.cz

Překvapení druhé: v každém patře bylo více prodavačů než kupujících, sortiment jako před pěti lety a ani blížící se Vánoce nebyly v sortimentu cítit. Takže se netlačíte, nemačkáte, pohodlně se procházíte, nikdo na vás neprská, netlačí se na vás a od kapsářů máte dostatečný odstup. Příjemné zjištění, jen to má malou chybu – nenakoupíte, protože není co.

Překvapení třetí: sjel jsem do přízemí a náhodou zabrousil do tabáku. Bingo !... měli moje oblíbené doutníky, a tak jsem si koupil celou krabici jako dárek k Vánocům a utratil 5 tisíc z rozpočtu na dárky. Ty doutníky prakticky nikde nejsou k sehnání a jsou jedny z nejlepších (tedy, aspoň já je rád).

Překvapení čtvrté: vstoupil jsem do potravin Albert a ve snaze zjistit, kde se vracejí lahve, jsem oslovil ochranku vypadající „česky“. Po opakovaném dotazu jsem zjistil, že moje snaha nepovede k cíli, protože dotyčný byl Ukrajinec a česky nerozuměl. Optal jsem se pokladní a ta mi sdělila, že se lahve vracejí v jiném patře, než kde je východ do parkingu. Pro jistotu si to projdu nanečisto bez 8 bas řekl jsem jí a ukázal průhlednou igelitku s krabicí dotníků. To je v pořádku, to stejně nevedeme, odvětila a já se vydal na průzkum Alberta. Zjistil jsem, že obě patra jsou propojena pojízdnou rampou, takže lahve mám v košíku jak přepravit.

Překvapení páté: Vydal jsem se k východu k parkingu, při průchodu kolem kasy jsem paní pokladní ukázal průhlednou igelitku s doutníky, prošel kolem pokladní a vyrazil ke garážím. Cestu mi zastoupil onen dvoumetrový asiat. Vyhnul jsem se mu a pokračoval v cestě, ona mě však začal obíhat a cosi zběsile drmolit do vysílačky. Než jsem dokličkoval k východu do garáží, přiřítili se další dva muži v civilu a začali na mě halekat, ať se okamžitě zastavím a podrobím se osobní prohlídce. Sdělil jsem jim, že se nepodrobím ničemu, dotázal jsem se, zda vedou doutníky za 5 tisíc a měl se k odchodu. Chceme vidět účet! Řvali na mě z bezpečné vzdálenosti. Odvětil jsem, že jediné co uvidí bude událost popsaná na internetu. Zaplatil jsem v automatu parkovné, vyrazil k východu a šťastný, že mě závora pustila jen na čtvrtý pokus vyjel z Kotvy se závazkem, že se nikdy nevrátím. Napadlo mě, že zkusím štěstí v paláci Flora a poprosil kolegu z firmy, zda mi pomůže. Souhlasil s tím, že se rovnou nahoře najíme a pak doplníme pivní zásoby:

Překvapení šesté: po večeři jsme v přízemí zjistili, že potraviny provozuje rovněř Albert. S přesvědčením, že v Kotvě šlo o náhodu, jsem oslovil ochranku s dotazem, kde se vracejí lahve. Tušíte správně – byl to opět Ukrajinec, který nerozuměl česky. Zkusil jsem to u druhého a opět narazil na zvučnou ukrajinštinu. Až paní pokladní nám poradila. Vyrazili jsme pro pojízdný košík a po zjištění, že se do něj půdorysně vejde jen jedna přepravka jsme do každého nastavili pyramidu 4 bas a z parkingu kaskadérsky dorazili k výkupu lahví.

Překvapení sedmé: Podezřele jsem pozoroval blížícího se zřízence ve stejnokroji, ale byl to Čech. Kam jedete opáčil. Když jsme mu sdělili, že jdeme naprosto překvapivě vrátit prázné lahve, sdělil nám, že nám je nevezme, pokud mu nedoložíme, že jsme je před tím u nich koupili. Když jsem jej mírně upozornil, že předpisy tohoto státu ukládají povinnost výkupu vratných lahví bez ohledu na to, kde byly zakoupeny, odvětil, že jej to nezajímá, že má Albert jiné předpisy. Po chvilce ustoupil s tím, že lahve vezme, ale jen když si ten samý počet piv zase koupíme. Ujistil jsem jej, že nic jiného nemáme v úmyslu.

Překvapení osmé a poslední: Zřízenec bědoval, že se mu tam basy nevejdou a hrozilo, že má pravdu. Sklad přepravek a prázdných lahví byla koje o velikosti malého dětského pokoje. Automat neuměl odebárat celé přepravky a tak se do něj strkala jakási dřevěná kuželka, která se tvářila jako přepravka a se kterou se neustále obíhalo od automatu do koje. S kolegou a zřízencem jsme tedy vytvožili řetěz a kuželku si házeli. Zadýcháni výkonem jsme se pod dohledem přesunuli k oddělení nápojů, kde měli jen 3 basy Prazdroje, takže podmínka zřízencova nebyla jak splnit.

Kdekoli ve světě Čech či jiný cizinec nemá šanci sehnat práci, pokud se nedomluví národním jazykem. U nás to neplatí. Nebo že by se chystalo referendum za novou federaci spolu s Ukrajinou? Nevím, ale asi těžko. Jedno však vím jistě. V Kotvě jsem byl naposledy a u Alberta také. Ostatně, vedení Alberta se pravděpodobně orientuje na turisty z Ukrajiny, Japonska a stánkaře z Václoaváku.