Necenzurujeme.cz

Letos v březnu jsem napsal blog se stejným nadpisem, jako ten dnešní. Tehdy jsem reagoval na hladovku paní Sýkorové. Dnes reaguji na to, jak se množí lidé, kteří by se rádi po zádech Václava Klause vyšplhali do Sněmovny a tak k penězovodům. Vím, že je prostituce nejstarší řemeslo, ale na politickou a názorovou prostituci jsem alergický. Jsem alergický na inflaci slova. A na mediokracii.

Paní Bobošíková začala před časem brnkat na strunu euroskeptismu. Člověku jako je ona, ženě, která kandidovala na úřad prezidenta republiky jako kandidátka komunistů nevěřím ani slovo. Považuji ji za populistku, osobní prospěchářku a politickou prostitutku. Za člověka, který se nedokázal vyrovnat s propadem vlastní mediální popularity, člověka, který je ochoten udělat cokoli jen pro to, aby byl na výsluní.Pro mne jsou takoví lidé jako hermafroditi – schopni se pářit s kýmkoli i sami se sebou, jen za cenu osobního prospěchu. O lidi ani o věc jim nejde, jde jim o sebe samé.

Vyjádření Bobošíkové, že se Klausovi nediví, protože silní pravicoví hráči nechtějí změnu je směšné. Tady neexistuje žádná skutečná pravice a tedy ani žádný pravicový hráč a už vůbec ne silný. Jen směšné figurky, co si na to hrají, s paní Bobošíkovou v čele. Ona sama by si měla vzít příklad z vlastních slov, protože platí zejména pro ni: „"Mnozí politici jasně prokázali, že nejsou svébytné osobnosti, které si zaslouží důvěru občanů, ale jen nastrčené, zbabělé loutky.“ O vlastní "svébytnosti" paní Bobošíková přesvědčila celý národ svojí kandidaturou na úřad prezidenta republiky na kandidátce KSČM. Svojí trapnou snahou dostat se na výsluní za jakoukoli cenu, po zádech kohokoli. U trapnosti zůstala, když se nechala fotografovat s obrazem Václava Klause. Veřejnost z té dámy má jen srandu a už i vymyslela nové slovo - BoboKlaus.

Takových hermafroditů je víc. Já sice chápu, že Bém a Klaus mohou mít nějaké osobní vzájemné sympatie, ale společná politika? To snad ne! Nebo Topolánek? Že by opět povolal Dalíka, který by dělal stranického managera? Nebo Boris Šťastný? Vždyť nemají nic společného s myšlenkami Václava Klause, s jeho desaterem, se kterým ODS zakládal, s jeho programem. Podporu mu vyjádřil i Vlastimil Tlustý, kterého rodná strana zlikvidovala a který by u mne možná prošel se skřípěním zubů. Jako jediný „podporovatel“ Kaluse. Pana Zahradila a jeho opatrnické prohlášení snad ani zmiňovat nebudu, poznal jsem jeho metody na vlastní kůži.

Hodnotím kladně stanovisko „Svobodných“ (SSO): .. „ Svobodní jdou do voleb sami za sebe. Jednoduchým důvodem je rozdílnost programů a nepřekročitelnost některých postojů,...." Sympatizuji s mnoha jejich postoji i částí jejich programu. Jejich předsedu, Petra Macha považuji za slušného a velmi inteligentního člověka. Jenže je bez životních osobních zkušeností, je na politiku velmi mladý a ať se na mne nezlobí, není charizmatická osobnost. Není vůdce. Nesouhlasím ale s (jeho?) konstatováním, že Klaus není program. Václav Klaus sice není „jen“ program, ale ten program a cíle jasně určil před mnioha lety a dodnes neustoupil. Václav Klaus se za 24 let, co byl v politice nezpronevěřil svým myšlenkám a cílům. Víme, co od něj můžeme (na rozdíl od ostatních) čekat. Jediné, co mu vyčítám je podpis Lisabonské smlouvy a část amnestie. To je ale strašně málo na to, abych jej zatratil jako člověka a jako politika.

Přál bych si návrat Václava Klause do politiky. Ne do Evropského parlamentu, kde by zapadl mezi stovky poslanců. Pokud se má mít Klausův návrat smysl, pak jedině do naší, české politiky. Jsem ale rád, že mne opět nezklamal a že odmítl být žebříkem těch, kdo by po jeho zádech chtěli vyšplhat do Sněmovny. Je směšné, že paní Němcová, knihovnice s nereálnými ambicemi, ale bez potenciálu, odmítá jeho návrat aniž by o něj usiloval. Václav Klaus má dvě cesty jak se vrátit – založit nový subjekt, nebo se vrátit do ODS. Založit nový politický subjekt, najít stovky lidí, věrných myšlence a programu do příštích voleb, sehnat finanční prostředky, je téměř nemožné. Jediná schůdná cesta je návrat do ODS. Ne jako nějaký přílepek, čestný předseda, ale do jejího čela a prásknout konečně do toho stolu. Do stolu, který si sama urychleně ODS ale musí předem vyčistit.

Jediná šance pro pravici a pro ODS je, že ODS projde sebevražednou sebedestrukcí a očistou. Že se zbaví Bémů, Kubů, Topolánků, Dalíků, ale i Němcových, že se zbaví kmotrů. Že přestane ignorovat a likvidovat vlastní členskou základnu. Že udělá to jediné, co od ní její dosavadní voliči očekávají – že se jim omluví a požádá o poslední šanci. Pokud toto beze zbytku učiní, až tehdy může Klause o cokoli žádat. Dříve ale ne.  František Straka byl srdcař Sparty. Mohl trenovat jakýkoli tým mimo jediného a fanoušci jej volali zpět. Ve chvíli, kdy udělal tu nepochopitelnou stupiditu a šel trenovat Slavii, přestal být ikonou Sparťanů a byl doživotně zatracen. Václav Klaus je srdcař a jeho voliči také. Pokud by se vrátil v jiném politickém subjektu než v ODS či nově vysbudované vlastní straně, byl by zatracen stejně.

Nepoložím za Václava Klause život, mám jen jeden, který se chýlí ke konci a vážím si každého dne. Pokud se Václav Klaus vrátí, budu jej volit, pokud ne, budu jej respektovat, budu si ho vážit a vzpomínat. Nejsem, zaslepený fanda Václava Klause. Měl jsem možnost poznat jej osobně, vnímat jeho myšlenky, cíle, pracovitost i jeho zápory. Ano, je možná ješitný, ano, umí být i arogantní. Ale vždy je to Klaus, jakého známe a víme, co od něj, na rozdíl od rektálních politických hermafroditů, análních alpinistů a protistutů, můžeme čekat. Klidně mne zatraťte, ale pokud se Klaus vrátí, budu ho volit. Protože vím, co od něj mohu čekat. A je dobře, že on ví, co může čekat do lidí, jako je Bobošíková, Topolánek, Bém a jim podobní.

Je třeba pochopit, že Klaus nepotřebuje nás, ale my jeho. A chovat se podle toho. A v první řadě by to měla pochopit ODS. Takže, pokud chcete, aby se Klaus vrátil, pak pro to zprofanovaná (nejen) ODS udělejte víc, než gesto. Pokud se Klaus do české politiky nevrátí, pochopím to, poohlédnu se po nějakém politickém azylu a řeknu jen: .."pane prezidente, děkuji, byl jste mým jediným polistopadovým prezidentem".