Necenzurujeme.cz

O tři dny později svým zraněním podlehl. Jakkoli s takovou formou protestu nesouhlasím, oběti Jana Palacha si vážím. Ač mi bylo tehdy jen 13 let, velmi dobře si pamatuji, co jeho čin ve společnosti vyvolal a jaký nám zanechal odkaz. Svojí formou protestu a osobní tragickou smrtí tehdy oslovil celý svět. Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". Den jeho smrti označil Parlament jako významný. Jak Palach byl první, kdo našel odvaku k takovému protestu. Nebyl však poslední.

V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Nejznámější z nich je zřejmě Jan Zajíc. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, nebyli členy žádné organizované skupiny. Další, kteří se upálili, jsou Evžen Plocek, Josef Hlavatý a Michal Lefčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969.

Před Janem Palachem, už v září 1968, provedl stejný čin v Polsku Ryszard Siwiec za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý. Na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě na protest proti komunistickému totalitnímu systému, koloniálnímu stavu Ukrajiny, politice rusifikace a agresi SSSR v Československu 5. listopadu 1968 se upálil jednačtyřicetiletý disident Vasyľ Makuch, který zemřel příští den. Jeho čin byl také dlouho zamlčován.

V návaznosti na Palachovu smrt se 20. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, šestnáctiletý student průmyslovky; zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student Elijahu Rips, který čin zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích přežil.

Čin Jana Palacha je dlouhodobě připomínán, upálení ostatních čtyř je však opomíjeno a ignorováno. Přitom přinesli stejnou oběť, jako Jan Palach. Jestliže projevujeme Janu Palachovi úctu, proč ji neprojevujeme těm ostatním? Byla snad jejich oběť menší, protože nebyli první? Nikoli, byla stejná a srovnatelná. Proto nesouhlasím s tím, že má být významný den pouze Jana Palacha. Těch pět lidí se upálilo na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti. Na protest proti okupaci 21. srpna 1968 vojsky Varšavské smlouvy.(zdroj: Wikipedie).

Podobu Jana Palacha zná každý, ostatních čtyř živých pochodní prakticky nikdo. Proto jsem si dovolil zde, i v rámci uctění jejich památky, zveřejnit jejich fotografie. Jsou v romto pořadí shora: Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý a Michal Lefčík. Čest jejich památce.

Nesouhlasím s parlamentním návrhem, protože uctívá jen Jana Palacha na úkor ostatních. Aby byli uctěni všichni stejně, navrhoval bych, aby den 21. srpna byl označen významným dnem – „Dnem obětí živých pochodní za svobodu“.