Necenzurujeme.cz

ateo.cz + lidovky.cz

ČSSD dlohodobě kritizovala zvyšování daní a slibovala jejich snížení ve chvíli, kdy se dostane k moci. Dlouhodobě kritizovala zvyšování DPH, které lidem zdražilo byty, potraviny, služby, knihy a tedy i učebnice. Dlouhodobě vzkazovala na Vysočinu, že by Miloš Zeman měl zůstat na své chalupě objímat stromy a neplést se do její „prolidové“ politiky. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy na sjezdu ČSSD prezident Miloš Zeman ČSSD objal a dal jí transparentně najevo svoji podporu.

A tak sociální demokraté zahýkali štěstím nad vidinou sladké budoucnosti blížící se absolutní moci, které dosáhnou příští rok ve volbách. Pochopili totiž, že jim projde vše, co si odhlasují a nehrozí jim prezidentské veto. A tak najednou se nebudou daně snižovat, ale naopak zvyšovat. Nebudou se rušit zákony, které lidi zatěžují, ale naopak, bude se přitvrzovat. Z živnostníků, které ČSSD hladila po hlavě a konejšila je, že až se dostane k moci, bude jim líp, se po 20 minutovém Zemanově projevu stali parazité. Sjezd ČSSD mi nejen proslovy, frenetickým potleskerm vestoje a nadšeným téměř jednomyslným potvrzením vůdce do čela strany připomenul někdejší sjezdy organizované ÚV KSČ. ČSSD na sjezdu snad poprvé v polistopadové éře jasně dala najevo oč jí jde a co si o nás myslí – jsme paraziti a proto nás čeká jen zdražování a daně.

Nezavidím poslancům jejich platy. Ale ozvu se, pokud se chovají jako nadlidé. Ozvu se ve chvíli, kdy svými opatřeními snižují životní úroveň těch Zemanových dolních deseti milionů a přitom si na jejich úkor tu svoji zvyšují. Z daní, které nám zvedli. Když onemocním, první týden nedostanu nic a pak jen směšnou část mé mzdy. O dovolené nemluvě. Poslanci běží plný plat po celou dobu jeho pracovní neschopnosti. Běží mu i ve chvíli, kdy sedí jako pravomocně odsouzený v kriminále. Pokud budu podnikat, pak si musím zaplatit kancelář ze svého zisku. Ze zisku si musím zaplatit veškeré cestovní náklady, musím si z něj zaplatit asistentku, poradce. Poslanec to má však zaplaceno nikoli z jím vytvořené zisku, ale z práce všech ostatních, z jejich daní ze zisku a z dalších daní. Z peněz, které vydělalo těch dolních deset milionů, tedy z peněz většiny z nás. Poslance nemůžeme propustit, když se bude flákat, nebo dokonce krást, ale budeme jej platit až do své smrti, protože až do té budeme daně platit.

Z našich daní financujeme zřejmě i další vzdělávání politiků, díky kterému raketově roste jejich podnikatelská schopnost a úspěšnost. Jak jinak si vysvětlit to, že nemajetní lidé vstupující do politiky se během politické kariery či po jejím konci stanou tak úspěšní? Strojvůdci jsou schopni při náročné práci politiků vystudovat, stát se úspěšnými právníky a pak skvělými obchodníky s akciemi. Jiní koupí fotbalový klub, vilu v Toskánsku, nemovitosti na Floridě, či založí od prvního dne po ztaložení veleúspěšné firmy, které vyhrávají státní zakázky. Vždyť jsme jim to studium platili z našich daní a ani jsme nechtěli vidět „žákovskou knížku“. To, že by se museli po politické kariéře živit krumpáčem nehrozí.

Poslanci dlouhodobě kritizují ceny potravin, které lidi nutí kupovat nekvalitní levné zboží. Přitom baští kvalitní stravu v parlamentní jídelně za nižší ceny, než za které by jejich volič byl schopen nakoupit pouhé suroviny k jejich uvaření. Jinými slovy, stravování poslanců v parlamentu je opět dotováno z našich daní. Pokud si na kancelář, asistentku, cesty či poradce nevydělám, tak to prostě nemám, protože to není z čeho zaplatit. Poslanec to má automaticky, placené z našich daní. Kdo je tedy ve skutečnosti parazit? Živnostník, volič, nebo pan poslanec Mládek?