Necenzurujeme.cz

idnes.cz

Volil jsem Miloše Zemana jako to „menší zlo“ a rozhodl jsem se až ke konci volební kampaně. Přiznávám, že vliv na mé rozhodnutí měla i prohlášení Karla Schwarzenberga o Benešovi, dekretech, ale i jeho slovní výpad na pana plk. Vranského, hrdiny od Tobruku. Po vyhlášení výsledků voleb jsem neslavil, nebylo co. Volil jsem Zemana, protože ten, koho bych rád volil nekandidoval.

Fandím Spartě, ale kdyby ligu vyhrála Plzeň nebo Slavie, budu snad požadovat, aby byla ligová soutěž zrušena? Respektuji výsledky demokratických parlamentních i krajských voleb, přestože se mi nelíbí. Budu respektovat Miloše Zemana jako demokraticky zvoleného prezidenta a budu mu kritikem, pokud toho bude zapotřebí a budu jej podporovat ve věcech, se kterými budu souhlasit. To je mé právo a svým způsobem i povinnost, alespoň to tak cítím.

Někteří umělci, sportovci, pravdoláskaři z okruhu Václava Havla a příznivci Karla Schwarzenberga vydali prohlášení, že Miloš Zeman nikdy nebude jejich prezident. Prohlášení podepsali podle medií mezi jinými režisérka Monika Le Fay, bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel (následně podpis popřel), kněz Ladislav Heryán, hudebníci Roman Holý a Jaroslav Hutka, herci Jan Kašpar, Oldřich Navrátil, režisérka Olga Sommerová, architekt Bořek Šípek, ředitel galerie Dox Leoš Válka či historik Petr Placák a co mne překvapilo, i Věra Čáslavská.

Každý z nás je povinen dodržovat zákony tohoto státu a měl by respektovat výsledky demokratických voleb, i když se mu nelíbí. Tak mne napadá, kde byli ti dnešní „protestanti“ před rokem 1989? S prominutím drželi hubu a krok a volili komunisty. Báli se (až na výjimky) podepsat Chartu, báli se jakkoli projevit, aby nepřišli o práci. Dnes však křičí a odmítají výsledky demokratické volby prezidenta. Neměli by tedy raději emigrovat? Chtěli jsme demokradci, chtěli jsme přímou volbu, ale jak vidno, nekteří z nás s tím neumějí zacházet a nejsou schopni si toho vážit.