Necenzurujeme.cz

Sovětské vedení a tak i potom lid zjistili, že Stalin byl zločinec a masový vrah. A zase se přejmenovávalo a český bratr, věren bratru ruskému, odstřelil sochařský monument na Letné. A přejmenovával ze Stalinovo na Leninovo. V žádném případě ani náznakem nesrovnávám Stalina s V. Havlem. Jen varuji před rychlým, až hysterickým budováním kultu osobnosti. Je ještě totiž příliš brzy na to, abychom Václava Havla hodnotili jako člověka a jako politika. Abychom jej slepě označovali za otce „sametové revoluce“, která nikdy neexistovala.

Praha prý chce mít dle informace Idnes Havlův most a Havlovo nábřeží. Chce to samé ale většina z nás? Pokud si projdete internet, najdete v něm totiž hodně kritiky Václava Havla člověka, i politika. Najdete hodně tvrzení i obvinění. Nazaregistroval jsem, že by V. Havel ani jeho blízcí tyto informace někdy nevyvraceli, či proti jejich zveřejnění zásadně protestovali, nebo autory žalovali. Není to divné? To, že komunisté využili událostí na Národní třídě 17. listopadu 1989 a zneužili protestů a akcí studentů k nekrvavému předání moci, která fakticky nikdy předána nebyla, ví (???) většina z nás. Došlo k dohodě, že komunisté se vzdají moci politické za to, že jim bude ponechána moc ekonomická. Důkazem toho, že se tak stalo, bylo uplynulých 23 let. Sametová revoluce byl podvod. Byl to totiž obchod. Nikdy podle mne nešlo o sametovou revoluci, ale spíše o kontrarevoluci. Hlavní aktéři dohody: M. Čalfa a V. Havel, realizátorem pak komunistické FSČSSR, které jednomyslně zvolilo V. Havla prezidentem. Předmět obchodu: V. Havel prezidentem, restituce, obsazení klíčových postů, firem a bank komunisty, Fond národního majetku (a v něm ztracené miliardy) pod vlivem ODA, majetek SSM a armády. Potlačení snah o zrušení a zákaz KSČ, o blokaci majetku SSM, armády a další, absence postihu řídících pracovníků a těch, kteří je řídili, blokace snah o rozkrytí VKR a KGB a našich ambasád v zahraničí ...... ...

Dovolím si připomenout jen část toho, co je V. Havlovi vytýkáno:

Z dopisů Olze je patrno, že v době, kdy byl vězněn, dostával často balíky s potravinami, nedostatkovými tehdy pro většinu lidí a fakticky psal do dopisů přes tehdejší cenzuru, co chtěl. Měl návštěvy. Nicméně, ostatní političtí vězni i podle jejich vyjádření na balík, korespondenci, či návštěvu neměli šanci. Proč tedy někdejší StB svého úhlavního nepřítele ve vězení tolik „hýčkala“? Ostatně, kdy se to, co se dnes děje, díky tomu , co tomu předcházelo (listopad1989) domluvilo? Vypadá to, že tak v roce 1985 – 6, kdy někteří (a pak velmi úspěšní právníci) začali bez obav obhajovat disent.

Václav Havel ve svém projevu, myslím že to bylo v roce 1989 mimo jiné prohlásil: „Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte........propaganda tvrdila, že chci být majitelem různých podniků. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl věnovat funkci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň ve státě, sám odstoupím z funkce. (celý projev: http://www.eldorado.estranky.cz/clanky/jerevan-archiv-blbosti/projev-1989_.html). Dále sliboval lepší postavení dětí, důchodců, žen, nemocných, těžce pracujících..... Sliboval ekonomickou reformu, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci.... sliboval, že nedojde ke zdražování. Co ze svých slibů splnil či nedodržel nechám na posouzení čtenáři. Skutečností však je, že se V. Havel nakonec nechal zvolit do fuknce prezidenta celkem 4 x a to i za cenu uvěznění poslance Sládka. Faktem je, že tak zřejmě porušil sliby dané vlastnímu OF a Alexandru Dubčekovi (což možná nastartovalo rozpad Československa). Faktem je, že A. Dubček měl před listopaden 1989 u lidí obrovskou popularitu a V. Havla prakticky nikdo neznal. Jeho popularita se fakticky „narodila“ až během 14 dnů televizních přenosů v listopadu 1989.

Havlovi je vytýkána plošná amnestie po jeho prvním zvolení na začátku ledna 1990, kdy věznice opustilo přes 23 tisíc osob a nezanedbatelné množství z nich pak v trestné činnosti pokračovalo. V zahraničí byla amnestie zdůvodňována tím, že šlo vesměs o vězně politické.

Václav Havel a disent. Některými členy disentu kritizovaná promiskuita, užívání drog (LSD), tolerování  zpronevěření peněz zasílaných (pro všechny politické vězně) disentu ze zahraničí na divoké večírky v domě spisovatele Jiřího Muchy a jinde, alkoholismus, styl života, který prý vyvolával i upříné pohoršení exulantů a zahraničních přátel českého disentu, by bylo to posledním, co bych V. Havlovi vyčítal, i když o něm jako o člověku něco vypovídá. Stejně tak to, že heslo o pravdě a lásce údajně ukradl Havel Gándhímu. Mnozí V. Havlovi vyčítají, že zneuctil památku své ženy Olgy, který při něm stála v těžkých chvílích a kterou prý ještě za jejího života, v době její těžké nemoci, podváděl tehdy s D. Veškrnovou, se kterou se oženil rok po smrti manželky Olgy. To, že se po svatbě s D. Veškrnovou zbavili společného psa s O. Havlovou, to je jen na okraj obrázku V. Havla – člověka.

Václav Havel a restituce. Kritici V. Havla tvrdí, že vydání majetků v rámci restitucí V. Havlovi prolomilo Benešovy dekrety . Havlův strýc Miloš Havel byl po válce označen jako kolaborant a jeho majetek znárodněn podle Benešových dekretů. Proto se na něj klasické restituční předpisy o navracení majetku zabaveného komunisty po roce 1948, nevztahují. Bývalý politický vezeň Jiří Wolf tvrdí: "Havel se svým bratrem Ivanem dostal neoprávněně nazpět majetek, který podléhal Benešovým dekretům! Byla to odměna za zradu, kolaboraci s komunisty a podílnictví na sametovém podvodu. Jejich strýc, homosexuál Miloš Havel, se dal k Němcům a byl po roce 1945 odsunut do nové domoviny, tedy do Německa. Otec Václava Havla byl také německý kolaborant. Stále je otevřená otázka, která je tabu - kdo rozhodl o vrácení majetku dětem, jejichž rodiče prokazatelně kolaborovali s fašisty?" (citace). To, jak Václav Havel svým následným nezájmem o něj nechal zdevastovat vrácený majetek a kulturní památky, jako Ateliery Barrandov, Terasy Barrandov, Lucernu je známo.Ostatně, svůj dům, jehož padající fasáda ohrožovala chodce, nechal opravit až poté, co mu nějaká stavební firma jako prezidentu nabídla opravu zdarma. To, že Lucernu prodal společnosti Chemapol vedené agentem StB, nechávám bez komentáře.

Omluva sudetským Němcům. Soukromý dopis tehdejšímu prezidentovi Spolkové republiky Německo Richardu von Weizsäckerovi (ve funkci byl od roku 1984 do roku 1994), ve kterém se Havel omluvil sudetským Němcům, proběhl prý na Schwarzenbergovo doporučení. („Nápad pochází od knížete,“ přiznal tentýž den, co dopis odešel, Havel svému kamarádovi z disentu Vilému Prečanovi ). Rakouská novinářka schwarzenbergského rakouského týdeníku Profit (obdoba českého Respektu) Barbara Tóthová ve svém německy psaném životopise Karla Schwarzenberga, který vyšel i v českém překladu dokonce prý tvrdí, že Karel Schwarzenberg a Václav Havel připravovali v 90. letech dohodu s Německem, která by sudetským Němcům umožnila návrat a vrácení majetku. Havlovi je mimo jiné vytýkána naše silná orientace na Berlín a tedy na EU, která je pod silným vlivem Německa.

Vím, že se dlouhé blogy nečtou dobře. Přesto tento krátký napsat nelze. A tak jen stručně zrekapituluji, co kritici v. Havlovi vytýkají: Plošná amnestie, amnestie udělované kamarádům, nedodržený slib o svém prezidentství, nedodržený slib A. Dubčekovi, široké restituce, restituce vlastního majetku a tak údajné prolomení Benešových dekretů. Přátelství s komunistou JUDr. M. Čalfou, váhavý postoj vůči komunistickým zločinčům a zločinům. Nesplněné sliby o tom že nedojde ke zdražování, inflaci, nezaměstnanosti a zhoršení postavení důchodců a sociálně slabých. Politická likvidace zbrojovek na Slovensku a „podraz“ na A. Dubčeka, které možná odstartovali rozpad státu otevřením protoru Mečiarovi a Kováčovi. Alkoholismus, zneuctění památky Olgy Havlové a likvidace jejího výboru, tolerance údajného zpronevěřování finančních prostředků zasílaných ze zahraničí disentu. Excesy mládí – nevěry, opilecké večírky, bohémský styl života, pak přezíravý postoj ke svým kolegům ve vězení, kteří podobně prominentní postavení neměli. To, že prosadil přes odpor vlády, guvernéra České národní banky. Omluva sudetským Němcům, proněmecká a tak i proevropská politika a implantování evropského modelu socialismu a spojenectví s globalisty, podpora Lisabonské smlouvy a to, že nehájil české národní zájmy. To, že nezasáhl proti rozprodání 56 tun zlata ČNB ze zlatého pokladu hluboko pod cenou (o zhruba 20 - 25 mld. Kč). Jmenování agenta StB (údajně i KGB) Tošovského premierem, umožnění vlivu agentů StB na polistopadovém bankovnictví. Uzavření sebe sama v politice, od lidí i předchozích přátel a pomocníků. Bezmezná podpora a propagace tzv. humanitárního bombardování Jugoslávie, postoj ke konfliktu v Lybii, jím „morálně ospravedlnitelnou“ podporu válek v Iráku a Afghánistánu. bratříčkování se s islamistickými radikály. To, že jeho rodina hostila v 33. roce v Lucerně klíčový 18. sionistický kongres ( na rovinu ale - mohou snad děti za své rodiče?). Příliš aktivní zasahování do běžné politiky, především do formování vlády (zejména pak do té úřednické). Bylo by toho ještě mnoho, kdo chce, najde si svá pro i proti. Ale když je s nadhledem sečteme, stačí výsledek na přejmenovávání čehokoli?

Stejně jako většina jsem podlehl medializaci V. Havla v listopadu 1989, doprovázel jej v roce 1990 na Chomutovsku, Severočeském kraji a v Terezíně. Pak jsem měl možnost jej jako politika i jako člověka poznávat v letech 1990 – 92 osobně. Měl jsem možnost číst a naslouchat lidem, kteří „byli u toho“. A tak se můj obdivný pohled změnil v kritický. Nikoli zatracující. Proto co vím si myslím, že bychom měli být opatrní při hlásání toho, jaké kdo má zásluhy. Historie je poučná. Buďme opatrní a soudní při přejmenovávání letišť, mostů, ulic, škol, divadel a já nevím čeho ještě. Aby to totiž nedopadlo stejně, jako u známého náměstí v Praze. Přejmenovali jej na náměstí VŘSR, pak na Vítězné náměstí a stejně mu dodnes, po celou dobu jeho existence, všichni říkájí „kulaťák“. Pravdoláskaři mne stejně pod heslem že „černá je jen odstínem bílé“ v diskuzi znectí. Nicméně názor, že zákon „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii“ byl podle mne porušen ještě před jeho schválením, nezmění. Ostatně sám Havel řekl, že „falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují“.

Osobně nevěřím tomu, že existuje parlamentní strana, která by nebyla zasažena černými fondy, korupcí či úplatky. Nevěřím tomu, že se přes očividné úsilí PČR a některých státních zástupců podaří objasnit klíčové privatizace a státní zakázky a že bude kdokoli potrestán. Ostatně, většina velkých kauz je již promlčena. Ale další, jako například Temelín, jsou na obzoru. Pokud se ptáte, kde se narodilo to, co se dnes děje a co mne a asi i vás štve, pokud se ptáte, co umožnilo korupci, rozkrádání státního majektu a státních zakázek, pokud se ptáte, kde se vzali lidé a ekonomické skupiny, co ovládají podle medií politiku, vraťte se na začátek tohoto blogu. Plánováno to bylo tak od roku cca 1985, dohodnuto v listopadu a prosinci 1989, realizováno v letech 1900 – 92. A dav v listopadu 1989 cinkal klíči, skandoval „nejsme jako oni“ a „ať žije Havel!.“ A tentýž dav tuto dohodu od roku 1990 splácí.

Nejsem zapřísáhlým odpůrcem Václava Havla, navíc již nežije a nemůže se bránit. Na druhou stranu informace a názory v tomto blogu zveřejněné, byly za jeho života zveřejňovány v mediích a V. Havel je, pokud vím, nijak nevyvracel. Já jsem ty informace připomenul. Václav Havel měl a má své zásluhy. Měl a dělal chyby. Chybovat je lidské, ale …. prostě si myslím, že na to stavět pomníky, roubovat hlavu V. Havla na sošky sv. Václava v kampeličkách, pojmenovávat cokoli, je ještě brzy. Ostatně, ať media, stejně tak jak propagovala a odkazovala na petici pana Feniče za přejmenování Ruryně zveřejní petici těch, kteří jsou proti. A pak uvidíme.....

Pamatujete Letnou?: "Češi, Češi… Kdo neskáče, není Čech… Podívej se, Gusto, jak je tady husto...". Anebo Václavák? "Nejsme jako oni!!.  A dav na Václaváku měl tehdy pravdu. Ano, nejsme jako oni, protože jsme mnohem horší. Tedy, ti vyvolení z nás a mnohdy i námi. A upřímně, opravdu si většina z občanů tohoto státu přeje přejmenovávat či pojmenovávat cokoli po V. Havlovi? Nejsem „osobnost“ jako F. Fenič a tak tento blog nikdy nebude mít takovou mediální podporu, jako jeho petice. Pokud by ji měl, možná by pod ním bylo víc podpisů, než pod tou peticí. Ale to je na laskavém čtenáři.

Doplnění 16.12.2012 v 18,40 hod.: Petice proti pojmenování čehokoli v Praze a České republice po Václavu Havlovi:

http://www.petice24.com/petice_proti_pojmenovani_ehokoli_v_praze_po_vaclavu_havlovi