Necenzurujeme.cz

Jste dnes sami (a není vás málo), protože váš blízký možná odešel tam, odku není návratu. Ale kdyby tu byl, nechtěl by, abyste se trápili a byli smutní. Nebo jste sami, protože ta vaše poznala podnikatele vydělávajícího miliony co má na žvejkačky a tak neměl problémy, vy jste však ty problémy měli, protože jste na ty žvejkačky neměli. Anebo ten váš si prostě začal rozumět se svojí sekretářkou, přestože neumí vařit a žehlení ji nebere. Mají si ale co říct. Ty ředitelské miliony či zatím ještě pevné pozadí sekretářky přece jak vám bylo sděleno nejsou důvod proč odešli, hlavní je že si oni dva rozumí a mají si co říci, zatímco vy jste dělali chyby. A ostatně, hlavním viníkem toho, proč odešli jste přece vy, jak vám bylo jistě sděleno. Kde je skutečná pravda zjistíte ve chvíli, kdy odtud z tohoto světa budete odcházet. Pak už nebude čas na nic, snad naposledy vyslovit jméno milovaného člověka. On to ale nikdy neuslyší.

Jste dnes sami a přitom jste věřili, budovali, plánovali. Co na tom že jste se roky starali, pomáhali... v někoho a někomu věřili? Když to připomenete, pak dostanete útočnou odpověď ...“chceš mi snad vyčítat?“ … nebo v lepším případě studené alibistické konstatování „to ti nikdo nezapomene“....V životě a tedy i ve vztahu prohrává většinou ten „hodnější“, slabší, méně vypočítavý. Následné výčty důvodů odchodu a vašich chyb pak většinou nejsou sktečnými důvody, ale jen jakýmsi osobním alibi. A na svědomí či dokonce vděk se v dnešní době opravdu nehraje. Tak se s tím smiřte. Je Štědrý den a vy jste sami a dnes to už jiné nebude. Nebuďtě proto dnes smutní, ale zkuste být silní, možná díky tomu pak na ten další Štědrý den sami nebudete.

Zažili jste něco podobného a jste dnes, na Štědrý den sami? Nebojte se toho. Já to zažil taky a žiju. Zrušil jsem Vánoce, není stromeček, nejsou dárky, nejsou řízky ani žárovky v oknech. Ten, po kom se vám dnes stýská udělal z bramborového salátu kapříka a smaží řízky či tresku pro někoho jiného. Až tu přílohu salátu zbodne, půjde cupovat vánoční papír na dárcích pod stromeček a na vás si ani nevzpomene. Proč taky. To je realita, tak neduďte smutní a udělejte si hezký den. Nebo aspoň normální den.

Protože jsem ve znamení ryb a protože jsem vždy raději dárky dával než dostával, donesl jsem včera paním na poštu, kam často chodím alespoň bonbonieru a popřál svátky. Obranář má ořes PPL objednáno krmení a dostane kostičku :-). Vánoční žárovičky sousedů co jim blikají od poloviny listopadu se snažím ignorovat. Dnes si TV nepustím, protože se nenechám masírovat americkými rodinnými stupidními romantickými filmy a místo řízku si dám třeba tlačenku s octem a cibulí a k ní plzničku. No a co? Den jako den. A budu pracovat, abych neměl smutný myšlenky. A měl na brikety. A až se probudím, bude po všem a klid. Udělejte to stejně, pokud jste dnes sami, zítra vám bude líp.

Byly doby kde jsem neměl rád Vánoce. Pozlátka a světýlka na ulicích, vánoční melodie v obchodech, ale ani Štědrý den jako takový. Nesnášel jsem Vánoce.

Vánoční období mi vždycky připadalo pokrytecké. Lidi byli celý rok k sobě jako psi a najednou si jeden jediný den v roce začali dokazovat lásku na poslední chvíli koupenými dárky za peníze. Dárek je hezký, hezčí je ale ten který nekoupíte ale vyrobíte. Nejhezčím dárkem je ale úsměv a pohlazení od toho druhého. Protože jste. Protože jste jaký jste. Protože máte chuť a důvod dávat, aniž byste za to něco chtěli.

Měl jsem za život několik „Štědrých dní“, které jsem neslavil. Nekupoval dárky, nestrojil stromek. Byl jsem sám a tak jsem si to nechtěl zhoršovat stromečkem. Tak jsem jedny Vánoce prokoukal na televizi, jiné pracoval, anebo doma dělal generální úklid včetně malování. Pokud byste se ocitli v podobné situaci, tak malování nebo úklid doporučuji, fakt to člověka přivede na jiné myšlenky a nesledujete čas.

Jak jsem napsal v blogu před rokem, Vánoce jsem začal mít rád díky mé ženě. Před více lety jsme jedny Vánoce zrušili úplně, protože nebylo na dárky a nebyla prostě ekonomicky „dobrá doba“. Ale možná jsme měli hezčí Štědrý den než někdo jiný, kdo měl nazdobený stromek a pod ním plno dárků. Hezčí, protože jsme byli spolu. Nedařilo se nám v prvních letech a tak jedny Vánoce nebyly dárky, jen štědrovečerní večeře a umělý stromeček. Byl zapomenutý z dob minulých ve skříni a žena na něj udělala ozdoby z toho, co doma našla. Byly to jedny z mých nejhezčích Vánoc i když byly bez dárků, protože jsme byli spolu. Pořád mi připadalo hloupé, že jsme si nic nedali a tak jsme nakonec zajeli do Tesca na Národní a kopili tam jeden druhému hrníček na kávu. Žena měla modrý, já okrový. Měl jsem jej strašně rád, až se jednoho dne, jako každá věc rozbil. Ucho se přilepilo a hrníček je v knihovně. Na každý Štědrý den jej ale opatrně umyju a dám si z něj kávu. Sám.

Ty hezké Štědré dny jsou minulost. Štědrovečerní stůl pro šest lidí už nikdo neprostře. Už prostě takové nikdy nebudou. Proč vám to píšu? Abyste věděli, že vím jaké to je být v tento den sami. Abyste věděli, že nejste jediní, kdo tento den prožívají tak, jak prožívají. Abyste věděli že nejste sami – vždyť vám přece píšu. Přeji těm z vás, kdo jste dnes sami zejména sílu, odvahu a víru v  sebe sama. Dejte dnes sami sobě dárek odvahy, když je provás dnešek těžký. Věřte, že zítra bude líp, protože už bude po Vánocích. Pokud tento blog pomohl jedinému člověku, co je dnes smutný protože je sám, mělo smysl jej napsat. Nebuďte smutní, vždyť dnešní den je stejný, jako kterýkoli jiný. A kdyby vám bylo přece jen hodně smutno, napište mi, odpovím.

Hezký a pohodový Štědrý den i dny další vám všem.. V Novém roce zejména hodně zdraví a minimum starostí.