Necenzurujeme.cz

zdroj www.idnes.cz

Každá smrt je neodvratná a je zármutkem pro blízké. Zcela upřímně, je mi líto smrti Václava Havla stejně upřímně, jako když hlasatelka místního rozhlasu v naší obci rozezní přes ampliony umíráček a oznámí smrt souseda. Nechtěl jsem se k tomuto citlivému tematu vyjadřovat, ale poslední článek na idnes.cz mne doslova nakopl, že jsem své rozhodnutí změnil.

V článku http://zpravy.idnes.cz/dekujeme-za-statecnost-i-svobodu-vzkazuji-havlovi-ctenari-idnes-cz-1pi-/domaci.aspx?c=A111219_133125_domaci_js je popis toho, jak všichni čtenáři idnes.cz V. Havlovi děkují přestože to není pravda. Pokud si projdete blogy týklající se úmrtí V. Havla, zjistíte, že ty „děkující“ mají karmu 7 – 15 a ty kritizující mají karmu 25 – 40, blog Františka Matějky http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/236724/Vaclav-Havel-media-a-Smrt-na-prodej-Zn-levne.html, se kterým musím vyjádřit souhlas má karmu dokonce téměř 45. Karma je vyjádřením souhlasu čtenáře pokud je vysoká, pokud je nízká, svědčí to o nesouhlasu. Jak si tedy mám vysvětlit rozpor shora uvedeného článku, jak všichni blogeři truchlí, když ty truchlící blogy mají karmu maximálně 15 a ty nesouhlasné až 45? Chce mi snad někdo namluvit, že je to dílko komunistické mládeže? Proč media překrucují fakta o oblibě V. Havla v naší společnosti a tvrdí, že 90 % tohoto národa truchlí, když je to 90 % národa jedno?

Proč media vytahují z klobouku nesmyslné prezidentské kandidáty typu paná Švejnara nebo Okamury? Byl jsem voličem Václava Havla a měl jsem k jeho práci blíže než veřejnost. Ctím přísloví, že o zemřelých jen dobré, ale stávající mediální hysterie, která dělá z V. Havla modlu a otce „sametové revboluce“ je doslova nechutná. Studenti a demonstranti z Národní mají zásluhu a nikoli V. Havel, kterého neexistující „revoluce“ za cenu ekonomických dohod vynesla na politický vrchol.

Václav Havel nebyl otcem sametové revoluce, protože sametová revoluce nikdy neexistovala. Šlo pouze o poklidné předání politické moci komunistů za dohodu, že jim zůstane moc ekonomická. O tomto faktu svědčí i to, komu nakonec připadly klíčové firmy, komu banky, kdo co vytuneloval, kdo získal klíčové státní i nestání zakázky, kdo byl omilostněn, proti komu se nenašly důkazy. Zapoměli jsem snad na první volbu V. Havla prezidentem aklamací, zorganizovanou JUDr. Čalfou, který se stal od té doby prakticky rodinným přítelem V. Havla?

Zapoměli jsme na odpor V. Havla vůči zákonu o StB, o zrušení KSČ a zmrazení jejího majetku?  Zapoměli jsem na plošné amnestie V. Havla a to i „kamarádkám“, které podle pravomocného rozhodnutí soudu páchaly restituční podvody? Není snad pravdou, že V. Havel prohlásil že nic restituovat nechce a nakonec restituoval co se dalo a pak prodal Lucernu tomu, komu ji prodal? Není pravdou, že prohlásil, že bude prezidentem pouze do prvních svobodných voleb a pak jím byl 4 x a to i za cenu zadržení pana Sládka? Není snad pravdou, že k V. Havlovi měla velmi blízko ODA, odpovědná za Fond národního majetku a lze snad ignorovat fakta, jak tento fond včetně zmizení stovek miliard dopadl? K tomu zda a jak se stýkal s D. Veškrnovou v době, kdy paní Olga umírala se nebudu vyjadřovat, rovněž tak ke knize on jejich manželství či alkoholických úletech. Jen je mi divné, že tato tvrzení rodina V. Havla nikdy úspěšně nezažalovala.

Není snad pravdou, že V. Havel byl proti zákonu o StB, proti zrušení KSČ a zmrazení jejího majetku (proč asi?), že dával milosti i pracomocně odsouzeným kamarádkám za restituční podvody, že podporoval bombardování bývalé Jugoslávie, podporoval války v Iráku a Afghánistánu . Není snad pravdou, že vyhlásil hromadnou amnestii v roce 1991, kdy z 31.000 osob ve výkonu trestu byly propuštěny dvě třetiny odsouzených kteří se defakto obratem začali dopouštět další trestné činnosti?

Václava Havla vynesly na vrchol události, které jsou mylně považovány za revoluci a stejně tak je V. Havel mylně považován za člověka, který má na těchto událostech (vyjma dohod o předání moci) zásluhy.

Když jsem na tato fakta ve svém vystoupení z bakonu Melantichu v létě 1992 upozorňoval, rval mne s alkoholovým odérem pan Landovský od mikrofunů a paní Moučková za mými zády křičela, ať je vypnou. Paní Kubišová se zase ptala M. Kocába, co to mezi ně přivedl za hyenu. Ale tohle se přece dělalo do listopadu 1989, jen si aktéři zřejmě nezvykli na novou dobu. Ostatně, jak je možné že mi tehdy „Václavák“ pod Melantrichem za tu kritiku V Havla tleskal a nevypískal mne, pokud bych neměl pravdu?

Je mi líto že Václav Havel zemřel. Jen se musím ozvat proti tomu, jak jsou překrucována fakta a to včetně transparentního veřejného mínění nejen ventilovaného blogy. Rodině V. Havla vyjadřuji upřímnou soustrast. Zároveň ale musím konstatovat, že nejsem člověk, kterému by media pod heslem „mámo říkali to v televizi, tak je to pravda!“ vymyla mozek amyslím že nejsem sám.

To, jakým byl Václav Havel člověkem a prezidentem, to, do jaké míry se držel svého hela o pravdě a lásce nám ukáže po letech až budoucnost a historici, ne dnešní mediální hysterie.

P.S.: prosím ty, kdo mají stejný názor, aby odkaz na tento článek předali svým přátelům, neb žiji stále ve vizi, že ne pravda a láska vítězí, ale že máme právo na svobodu projevu.