Necenzurujeme.cz

V úvodu článku je krátce ,,pohled“ do mých dětských let a s ním i spjaté povinné očkování v tehdejší ČSSR, kde v dobré víře ochrany před nemocemi bylo do mého těla napícháno více jak 15 očkovacích ,,včeliček“ v raném a školním věku v letech 1974 -1987.

Díky tomu, že se mi podařilo téměř v mých 50. letech dohledat očkovací průkaz z dětství, mám krásný přehled o tom, kolik očkovacích látek, v jakých letech a měsících bylo do mého těla aplikováno.

Jakou směs chemických látek a těžkých kovů tehdy obsahovaly ampulky s roztoky, které mi lékaři v té době vpravovali do těla samozřejmě již nezjistím, ale po poskládání ,,mozaiky časosběrného zhoršování zdravotního stavu“ jsem přesvědčen, že prospěšné tělu rozhodně nebyly a ani mě před nemocemi neochránili.

Z některých vzpomínek a vyprávění mé matky o mém zdravotním stavu v dětství, mohu jen zmínit, že již po pár letech života, kdy jsem měl v sobě několik ,,dávek“ očkovacích látek, proti údajným některým nemocem jako např. (TETANUS, ZÁŠKRT, DÁVIVÝ KAŠEL, PRAVÉ NEŠTOVICE, POLIOMYELITIS) jsem skončil v nemocnici, kvůli problémům s obtížným dýcháním a silnému kašli. V dětství mě provázely časté, opakující se angíny, které byly ve většině případů ošetřujícím pediatrem léčeny vždy penicilinem.

V 80. letech jsem ze dne na den dostal několika centimetry rozsáhlý pásový opar, jehož větší jizva mě zdobí na břiše dodnes. Z reakce tehdejší dětské paní doktorky si matně pamatuji její údiv a překvapení, když uviděla několikacentimetrové puchýřky ,,nadité“ tekutinou. Jak opar rychle přišel, tak i odešel, ale objevoval se poté nepravidelně i dále v dospělosti v podobě výsevů oparů na rtech.

V roce 1987 jsem obdržel poslední dávku očkovací látky proti tzv. POLIOMYELITIS. Při ukončení osmileté ZŠ jsem z důvodů dalšího studia na Středním odborném učilišti, absolvoval vstupní lékařskou prohlídku, kde mi bylo zjištěno a oznámeno několik pro mě nových zdravotních zjištění.

Lékařem mi bylo oznámeno, že mám šelest na srdci a také, že jsem krátkozraký. No naštěstí nic závažného, abych nemohl začít mé další životní vzdělávání a tak jsem mohl pokračovat dál ve školních lavicích na SOU.

Odborným lékařem jsem zmiňované srdeční šelestí na svém zdravotním stavu nijak nepociťoval a ke krátkozrakosti mi tehdy byly doporučeny brýle, které měly cca 0, 5 dioptrií. Po ukončení studia na středním odborném učilišti, jsem v roce 1992 byl ,,odveden“ na 18 měsíční základní vojenskou službu, kterou jsem nastoupil v lednu roku 1993.

Počátek vojenské služby a dalších očkování…

Hned prvního dne v tzv. přijímači, kde nás v řadě stálo několik desítek nových budoucích vojáčků, mi byla lékařem opět vpravena do těla ,,očkovací látka“, o které dodnes nevím, ani proti jaké nemoci měla být vlastně určena. Po vykonání vojenské přísahy, asi za jeden měsíc a převelení do místa stálého výkonu vojenské základní služby se u mě začaly projevovat zdravotní problémy. Začal jsem mít problémy s dýcháním. Míval jsem pocity, jako bych se nemohl dodechnout, pociťoval jsem tíhu na hrudi a proto jsem neváhal, a navštívil posádkového lékaře.

Již si zcela nepamatuji, jaký název léků mi tehdy lékař ,,nasadil“, ale vzpomínám, že jsem bral nějakou dobu, léky na uklidnění. Těžko říct, jestli příčinou mých problémů s dýcháním byla ona vakcína, či změna prostředí.

Zdravotní záznamy z tehdejší doby, pakliže ještě jsou k dispozici v mé zdravotní kartě by mohly ledacos objasnit. Bez nich, ale je další vyjadřování se k tomuto již jen spekulace. Skutečnost je, ale taková, že se pocity špatného dodýchávání objevují od doby základní vojenské služby po celou dobu mého života nepravidelně a nemá vliv ani to, jestli jsem v práci ve stresu, či doma v klidu v posteli. Nevím, jestli jsem se s tím už naučil žit, ale snažím se na to nemyslet a po krátké době to opět přejde.

V průběhu mého výkonu základní vojenské služby, byla rozhodnutím tehdejšího NNGŠ zkrácena základní služba na 12 měsíců, a tím pádem nečekaný dřívější návrat do civilu. Ten byl nejen pro mě příjemným překvapením.

Zároveň, ale vyvstala otázka, co bude dál? Jakou prací, která mě bude naplňovat si v roce 1994 najít? Po několika málo pracovních zkušenostech, kdy člověk dělal téměř celý den za pár korun, jsem i díky doporučení vojáka z povolání, viděl naději na lepší a pro mě v té době zajímavé zaměstnání ve státní službě v AČR.

Znovu jsem musel projít ,,kolečkem“ ne zrovna příjemných dnů, týdnů stresu při absolvování lékařských prohlídek, psychologických a fyzických testů, personálních pohovorů a čekání na jejich výsledky.

,,Štěstí mi podalo pomocnou ruku“, a tak jsem opět navlékl vojenský stejnokroj a pokračoval jako voják v další činné službě.

,,Práce“ v AČR mě naplňovala, protože nebyla jednotvárná, každý den přinášela něco nového, obsluha a údržba na vojenské technice mě zajímala a tak jsem po dlouhá léta chodil z práce domů sice fyzicky unaven, ale až na nějaké malé výjimky spokojen, a již se těšil na další dny. V mé spokojenosti s prací zcela určitě zapůsobila i skutečnost pravidelného a v té době slušného platu, 27 dnů ŘD a dalších výhod, které v civilním sektoru tehdy stěží člověk jako zaměstnanec našel.

Nic netrvá věčně, a tak v posledních několika letech před ukončením služebního poměru jsem začínal mít období, kdy z důvodů reorganizací, změnou systematizovaných míst a hodností, mě práce již nenaplňovala.

Pořád nové a nové nařízení, či rozkazy mi připadaly často nesmyslné, denní zdlouhavé dojíždění do místa výkonu služby, také nepřispívaly k tomu, aby člověku přidaly na pocitu spokojenosti v práci a důvodů pro setrvání v armádě, bylo čím dál miň a miň.

V roce 2008 dva roky před mým odchodem z AČR jsem podlehl strachu z klíšťové encefalitidy a věřil velitelům, a lékařům, kteří očkování doporučovali, a tak jsem opět stál v řadě na očkovací dávku. Během roku 2008 jsem podstoupil 3x očkování vakcínou proti klíšťové encefalitidě. Mezi roky 2006-2009 jsem podstoupil 1x očkování proti chřipce. V této době ještě myslím si bylo podstoupení očkování ,,nepovinné“.

Po nějaké době jsem začínal na sobě pozorovat nepříjemné zdravotní problémy, které jsem dříve vůbec nezpozoroval. I přes v armádě ,,povinně pěstovanou“ a nutnou dobrou fyzickou kondici jsem na svém těle začal pozorovat úbytek sil, zadýchávání se po vyjíti pár schodů, zvláštní a nepříjemný pocit nepravidelně opakujícího se ,,bzučení“ v hlavě i několikrát denně a s tímto spojen krátkodobý pocit ztráty vědomí, který trval jen pár sekund.

Dále mě začaly trápit časté bolesti zad, které jako by se stěhovaly, pocit občasného ,,vynecháni srdce“, a urologické problémy, které po nějaké době naštěstí vymizely.

I přes několik odborných lékařských vyšetření mi nikdy nebylo ošetřujícími lékaři vyřčené ,,resumé“ na mou jednoduchou otázku z čeho vlastně vznikly mé zdravotní problémy, když žiji téměř zdravě a jsem v pravidelném pohybu a sportuji.

Musím podotknout, že v této době jsem si stále neuvědomoval, že mé zdravotní problémy jsou na 99,9 % spojeny s notnými dávkami vakcín.

Po odchodu z AČR v roce 2010 a návštěvě nového civilního lékaře, jsem se po celkovém vyšetření dozvěděl mé další nové konečné diagnózy. A sice, srdeční arytmie a hypertenze.

Lékařem mi byla nasazena léčba tabletkami, které musím užívat 1x denně. V dobré víře ve vakcíny proti tetanu a se slovy lékaře, že se není třeba ničeho bát, jsem na podzim v roce 2016 při lékařské prohlídce podstoupil poslední přeočkování proti tetanu.

Na jaře v roce 2017 v začínající pylové sezoně jsem několik týdnů pro smrkal, očí neustále slzely, neustále kýchání, takže opět návštěva praktického lékaře a přibyla nová zjištěná diagnóza. Alergie na pyl.

Musím zde podotknout, že za celý čas od doby nástupu na základní vojenskou službu až do roku 2017, ani předtím nikdy v dětství jsem takovou silnou několika týdenní alergii nikdy nezažil.

Byly mi tedy předepsány další léky na alergii, které jsem nějakou dobu užíval. Kvůli dlouhodobým zdravotním problémům a bolestmi zad, jsem se rozhodl a lékařem mi byla doporučena změna zaměstnání.

V novém zaměstnání se po nějakém čase, opět navrátily problémy s dýcháním, kdy jsem začal na sobě pozorovat, ale intenzivní zadýcháni se a celkovou slabost.

Opět návštěva odborných lékařů v oborů alergologie a kompletní plicní opakované vyšetření. Lékařský závěr zněl Astma. Opět několik nových naordinovaných léků, které jsem užíval 2x denně. Po nějaké době se můj zdravotní stav opět zlepšil, a některé léky mi i lékař vysadil.

Výčet všech diagnóz a nepříjemných projevů nemoci, které mě provází již více jak 10 let, zhodnotil jeden lékař při vstupní prohlídce do nového zaměstnání slovy, tak mladý a už tak ,,prolezlý“. Až tehdy jsem pomalu začal hledat různé články, týkající se onemocnění a jejich léčby v alternativních časopisech, literatuře, a na internetu.

Mé definitivní ,,prozření“, tedy přišlo, někdy v roce 2018, když jsem na internetu ,,narazil“ na webové stránky http://www.ockovani.net a vše mi do sebe začalo zapadat.

Definitivní a absolutní nedůvěra v jakoukoliv vakcínu, přišla s tzv. pandemií Covid-19, kdy mi ,,došlo“ a jsem o tom pevně přesvědčen, že vakcíny byly a jsou jen nástrojem k masívním výdělkům a ,,skryté“ produkci pacientů, neboť vakcíny mají prokazatelně mnoho nepříznivých účinků na organismus. Nepříznivé účinky chemických látek, obsažených ve vakcínách se mnohdy začnou projevovat až za několik měsíců či dokonce let. A s každou další dávkou očkování riziko poškození zdraví narůstá.

Takže po poslední vakcíně proti tetanu v roce 2016, jsem si již žádnou dávku chemického koktejlu ani s ,,poslíčkem mRNA“ proti tzv. onemocnění Covid i přes dopis z VOZP, sdělující mi o doporučeném a bezpečném očkování, ,,vakcínou mRNA“ nedal vpravit a udělal jsem dobře, neboť to by mohla být po těch bezpočet během života obdržených chemických teček, ta skutečná poslední chemická tečka na moji životní pouti. Očkovací hry se již tedy nezúčastňuji.

Po tomto zjištění ,,beru“ vyřčené věty některých lékařů, či přímo brožury a vyjádření České vakcinologické společnosti a všech obhájců vakcín jako nepravdivé, zavádějící. Vyložené nepravdy a manipulace s lidmi. Často mnoho lékařů, kteří jsou sami očkování, tak toto prosazují a propagují, podle mě jen z pevné víry v dobro vakcín, které jim bylo ,,vtloukáno do hlav“ již na přednáškách na lékařských fakultách, dále z nevědomosti a prozatímní neprojevení se zdravotních komplikací na jejich zdraví po očkování.

Dalším nepopíratelným důvodem, proč se stále nachází tolik lidí v rolích lékařů a odborníků, kteří by na vakcíny nedali dopustit a málem by se jim i klaněli, jsou bezpochyby peníze. O tom, že lidská hamižnost je jako droga, a že v tomto nastaveném systému, ve kterém žijeme, je většina lidí na vysokých rozhodujících funkcích podplatitelná nám již v roce 2011 názorně ukázala Veřejnoprávní česká televize v rozhovoru s farmaceutickým manažerem Johnem Virapenem.

Odkaz např. zde:

https://uloz.to/file/SWaYuVjOdEiX/john-virapen-farmacie-je-byznys-jako-kazdy-jiny-nezadouci-ucinky-leku-mp4#!ZJMvZGR2ZJWvZQyzZwRlL2Z1MTEyBIucEJEOoQMsMmAZnzMuMN==

Toto video a podobné články na internetu, které o tomto rozhovoru přinášely některá média, ve svých článcích, jsem objevil až při ,,covidové" době, a vůbec jsem ,,nezaregistroval", že ho ČT odvysílala již někdy v roce 2011.

Čtenářům bych na konec článku, chtěl sdělit, že zaměstnání ve státním sektoru většinu lidí ,,nažene“ do tak neuvěřitelné izolace světa, která je navíc neustále ,,živena“ pravidelným platem, odměnami, výhodami a jistým životním komfortem, kde jsou po celou dobu fungování v takovém koloběhu, tak zcela ,,uzavřeni a zaslepeni" a realitu okolního světa a skryté procesy ve světě vůbec nevnímají. Často také věří svým nadřízeným, vojenským lékařům a věci které jsou pro ně nezajímavé, si ani moc neověřují.

Podobné to bude v politice, bankovním sektoru, ve velkých firmách, kde už berou lidi jen jako lidské zdroje.

Alespoň tak to vnímám já a mé prozření a můj zcela jiný pohled na současný svět, přišel mnohem později po odchodu z AČR.

Martin Blažek