Necenzurujeme.cz

Zato třást občanem jak oslem, až z něj peníze padají, považuje za jediný možný postup pro plnění státní pokladny. Proč také ne, když ani nezahýkáme, a dál jdeme za státní mrkví, co visí na špagátě před naší hlavou, a kterou nikdy neochutnáme.

My nemáme právo vyčítat našim dědům, že uvěřili v lepší svět, když v roce 1948 pochodovali Prahou dělníci s puškami, které měly zajistit spravedlnost a cestu k blahobytu. Uvěřili krásné vizi, a ti co pochybovali – mlčeli. V roce 1949 byli umlčeni. Ne nemůžeme jim nic vyčítat, když dnes sami mlčíme k naší cestě k chudobě. My nemůžeme potomkům tvrdit, že jsme neznali cíl, když vedení EU o tom samo nenechalo nikoho na pochybách. I dítě pochopí, že ne naše neznalost, ale naše lenost a zbabělost jsou příčinou světa, ve kterém žije. Zkušenost našich dědů, ze které jsme se měli poučit, je nám naprosto k ničemu.

Když se kácí les, létají třísky. Tato věta vyjadřuje, že je normální počítat s nevinnými a náhodnými obětmi při prudkých společenských změnách. Tyto změny se vždy tváří, že pro lidi svět zlepší, a třísky jsou bohužel nevyhnutelné zlo provázející tuto změnu k lepšímu, ale že výsledek za nějaké ty oběti stojí. Jak je to ale s třískami při změně společnosti k horšímu?

Nezůstanou pak vlastně ze všeho jen třísky? Nevinné, náhodné, hloupé, důvěřivé, vystrašené třísky, na cestě k chudobě. Postavme se všichni té snaze udělat z nás oběti chudoby!!! Nepodceňujme odhodlání vlády udržet se u moci za jakoukoli cenu. Bratrskou pomoc spřátelených armád nevyjímaje. V roce 1949 bylo na nápravu pozdě. V roce 2024 bude možná také pozdě.