Necenzurujeme.cz

Ty první byly pragmatické, ryze ekonomické, obtížně napadnutelné. Druhé, pro někoho na první pohled zdánlivě, pro jiného pak jen čirá ideologie, bez racionálního základu, Vcelku logicky. V obraze těch prvních už ani vlastně jinak nelze.

Přesto všechno, nestálo by za to, se zamyslet, zda ona ideologická masírka nemá racionální základ?

Základní pravidlo ekonomik a ekonomie obecně, tedy nabídka a poptávka, totiž nefunguje jen v ekonomii či ekonomikách; i když, poté, co se probereme vším tím marastem, zjistíme, že se vlastně o ekonomii, nebo ekonomiku jedná.

Tentokrát nebudu ekonomům fušovat do řemesla a selský rozum napřu směrem k oné ideologii.

Ideologická teze, může být takovou tezí, která zamlčuje, pomíjí, zkresluje, nebo zcela záměrně, pro dosažení svého cíle, popírá NĚKTERÁ základní fakta. Především pak hlavně ta, která přímo znemožňují dosažení daného cíle. A obráceně, pokud se něco hodí pro podporu dosažení cíle, nemá problém toto použít.

Ideologii pro získání moci využili komunisté v Rusku a později v satelitech a naprosto bezchybně a geniálně pak v Německu Hitler. Základním znakem jejich ideologie, mimo demagogie, byla SROZUMITELNOST širokým masám obyvatelstva. Je to základní premisa

SROZUMITELNOST

Můžou proběhnout desítky a stovky seminářů, kde se akademici navzájem ujistí o své pravdě, ale dokud pokladní z Kauflandu neuslyší v souvislosti se sladěním hospodářských cyklů přirovnání o cestě autem z Prahy do Vídně, kde metabolizmus řidiče je dokonale sladěn s metabolizmem spolujezdců v onom autě, aby se předešlo mikro, čí makro katastrofám, zabere spíše na Ruskou hrozbu.

A tudy vede cesta. Akademici se budou muset ve svém veřejném projevu „směrem k masám“, ať už mluveném, nebo tištěném „snížit“ na úroveň matky, která učí žvatlat svého potomka. Divergence, makroekonomický, konvergence, mikroekonomický, kvantitativní uvolňování, státní dluhopisy, ale i cena peněz, rentabilita, obchodní bilance jsou pro soustružníka z Kolbenky pojmy z Marsu. Je jen velmi omezená šance, že si toto vše aplikuje do svého života: ráno posnídat kafe, po cestě do práce v trafice koupit cigára, ve stánku hambáč k obědu a večer s kámošem na jedno. Jo, a rozpadly se mu tenisky, třeba zajít k Vietnamcovi. Zatím podvědomě cítí, že euro je nesmysl, ale nemusí to trvat věčně a pamětníků dobrých časů ubývá.

Na začátku jsem zmínil a položil otázku, zda ona ideologie, proč euro ano, nemá racionální základ. Obávám se, že má a myslím že velmi racionální. Transakční poplatky pro květinářku v příhraničí jsou naprosto marginální, ovšem už nikoli pro konglomerát, korporaci či kartel kde se přesunují pro běžného člověka naprosto nepředstavitelné sumy peněz. O kurzovém riziku pak při takových operacích raději nepřemýšlet. Že finanční politika se u „evropského stolu“ fakticky projednává jen pro kamery a má vzbudit hlavně pocit, že se zde „rozhoduje“, ale skutečná rozhodnutí padají docela jinde. I pro některé ekonomy je kupříkladu Banka pro mezinárodní platby (BIS. Bank for International Settlement) terra icognita a při tom se zde už od třicátých let minulého století hraje ten hlavní part, bez ohledu na to, co se děje ve světě a ECB je pouhý, občas přihlížející divák, pokud jej tedy pozvou.

Obávám se, že dalších důvodů bude mnohem více, ale jsou pro argumentaci směrem k běžnému občanu nepoužitelné, a hlavně si myslím i nežádoucí, aby o nich vůbec věděl. Já sám si je asi ani nedokážu představit, protože prostě nejsem ekonom. Ale toto je jen má spekulace, ničím nepodložená. Prostě jen pocit, že něco tam falíruje a třeba vůbec nemám pravdu (opakuji, nejsem ekonom). Argument že „integrace je pro ně cíl sám o sobě“ mi připadá trochu laciná, i když netvrdím, že do jisté míry není relevantní.

Nejlépe je bojovat s nepřítelem jeho vlastními zbraněmi, tedy ideologií, ale ideologií takovou, která bude mít racionální základ pro jejího příjemce. Tedy najít a převést negativa eurozóny do jednoduchého jazyka běžného konzumenta, občana, obyvatele. A prezentovat v tomto jazyce. Vytáhnout i ta fakta, která jsou možná zamlčována, ale zase, nutně přeloženo do lidštiny.

Započne hysterická reakce o strašení, ale „oni“ nedělají nic jiného a jestli má odpor veřejnosti zůstat konzistentní nezbude než se přizpůsobit. A když bude operátorka výroby vědět, že po tom, co se stane tohle, nebo tamto, už si nekoupí to či ono bude v tom mít jasněji a bude euro chtít o to méně.

Stále je zapotřebí mít na mysli, že Babiš vyhrál volby pomoci dvou slov, která se nikdy na žádném billboardu neobjevila, ale všichni na ně slyšeli: „Všeci kradnů“.

https://www.youtube.com/watch?v=IxovPbQthZU&feature=share