Pád říše Římské, jako varování
Není to zcela původní text, ale za přečtení určitě stojí. Abych na Gibonovo vysvětlení proč padl zdánlivě mocný Řím, mne přivedl článek profesora Miroslava Bárty a jeho kniha Příběh civilizace s podtitulem (Vzestup a pád stavitelů pyramid). Něco podobného co popisuje Bárta i Gibbon, nám totiž hrozí. Text rozesílám přátelům jako PF 2020.
Edward Gibbon (1737 – 1794) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým. Předkládáme názory z jeho díla, ve které jsou shrnuty základní principy chování společnosti, které Gibbon považoval za příčinu úpadku Římského společenství.
Edward Gibbon (1737 – 1794)
Od roku 1752 studoval v Oxfordu. Dlouho experimentoval s náboženstvím, jak katolicismem, tak protestanstvím, ale nakonec se s křesťanstvím úplně rozešel a patřil pak k jeho velkým kritikům. Roku 1763 cestoval do Paříže, kde se setkal s Denis Diderotem a d´Alembertem a pak odjel do Říma, který na něho udělal nesmírný dojem. Tam se také konečně rozhodl, že napíše dějiny úpadku Římské říše. Po smrti svého otce 1770 se odstěhoval do Londýna a jako šlechtic se zúčastnil několika zasedání parlamentu, věnoval se však stále Starověkému Římu. 1776 vyšel první díl Úpadku a pádu Římské říše, který vyvolal senzaci a silné polemiky. Do roku 1788 vyšlo všech šest svazků a Gibbon se stal slavným mužem.
Pád říše Římské, jako varování
(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)Žádné komentáře