Necenzurujeme.cz

Několikrát jsem si na internetu (novinkách.cz) dovolil vstoupit do diskusí o konci války, dekretech presidenta republiky a odsunu sudetských Němců (ID=11350, 10646, 10343, 8794). Můj přístup se ale v Německu nelíbil a dostal jsem řadu anonymních mailů, slova SUDETY BYLY A BUDOU OPET NEMECKE, byla tím nejslušnějším. Většinou šlo o anonymní zprávy, na které se nedalo odpovědět. Jediným s kým jsem si pár mailů vyměnil byla jakási paní Gertruda, s adresou alena@dmconsul.com. Ve svých přívětivých mailech mimo jiné napsala: „JA JSEM SUDETACKA, CESI MNE VYHNALI, … ALE MAJETEK CECHACKOVE SHRABLI. CHCI SVUJ MAJETEK, KAZDA KRADEZ JE KRADEZ A VSUDE V PORADNEM SVETE. PORADNEM NE U VAS … MYSLIM SI ZE JSTE ZABEDNENY KOMUNISTICKY POHROBEK, NIC VIC A NIC MIN, … MNE TREFI SLAK Z VASI BLBOSTI A ZABEDNEDNOSTI. GERTRUDA“.

Určitě je nutno nad podobnými projevy se zamyslet. Poučení se nám dostává prostřednictvím Lidových novin i dalších médií, která již vlastní němečtí majitelé. Je tedy na čase abychom pochopili a já se o to níže pokouším. Věřím že se mnou budou všichni rádi souhlasit.

Od historiků a publicistů, jako je pan Mlynárik, Mandler, Petrušková ale i další, kteří trávili nějaký čas své emigrace v Německu, se dovídám, že průběh novodobých dějin byl velmi špatný. Nedošlo ke germanizaci, či přemístění méněcenného obyvatelstva žijícího v české kotlině, tak jak si to přálo nejen vedení Velkoněmecké říše, ale i převážná většina jeho obyvatel a Němců žijících v českém pohraničí. Nevznikla velká německá Evropa v první polovině dvacátého století a to je třeba změnit. Vinu na tom, že Německo prohrálo válku mají i sami Češi a to je trestuhodné. Nejenže mnozí sloužili v nepřátelských armádách, ale i jako teroristé operovali na území Němci chráněné Böhmen und Mähren (příkladem jejich teroru byla vražda milovaného říšského protektora Richarda Heidrycha).

Rok 1945, kdy pod náporem nepřátel z celého světa Německá říše kapitulovala, je tragedií Evropských dějin. Německý národ byl utlačen, Němci byli z území patřících k Velkoněmecké říši, ze znovu vzniklých států, vyháněni a přišli při tom i o majetek. Národ který chtěl udělat v Evropě pořádek – zlikvidovat Židy, cikány a další méněcenné, na toto příkoří nezapomněl. Přes deset let již dochází k přerozdělování světa. Padl socialistický blok, diktátorské režimy komunistických vládců jsou minulostí a postkomunistické státy se snaží o demokratický vývoj. Součástí tohoto vývoje je i revize historie, tak jak nám jí vysvětlují potomci sudetských Němců prostřednictvím publicistů a historiků, kteří byli jejich hosty v dobách studené války.

Je tedy naší povinností omluvit se za všechna příkoří která jsme Němcům způsobili. V prvé řadě za to, že prohráli válku a musí revizi jejích výsledků požadovat s více než padesátiletým zpožděním. Naší povinností by mělo být vyplacení náhrad za teroristické činy, třeba zrovna již citovaný atentát na milovaného protektora. Uhradit bychom měli i náklady na odvetné akce ať již šlo o Lidice nebo Ležáky – uhradit bychom měli mzdy popravčím četám, náklady za srovnání obcí se zemí a mnoho dalšího. Musíme si uvědomit, že jedinou a skutečnou příčinou onoho špatného historického vývoje a tedy i vzniku komunismu, byl přístup Čechů k Německé říši. Kdyby totiž Češi hrdinně spolu s německými vojáky zvítězili, žili by již za Uralem a těch pár arijsky vypadajících by již o češtině nic nevědělo. Nedošlo by k žádnému vysídlování Němců a bylo by zkrátka vše v nejlepším pořádku.

Takto se ale musíme omluvit a škody které jsme způsobili Velkoněmecké říši a Němcům kteří byli jejími příslušníky nahradit. Doufám, že jsem výzvy opakovaně publikované panem Janem Mlynárikem, a řadou dalších publicistů a historiků pochopil správně. Druhá světová válka zkrátka dopadla špatně a je nutno její výsledky anulovat. Prvním krokem k této anulaci je omluva a náhrada všech škod způsobených říšským Němcům. O tom že další kroky přijdou nemusíme mít obavy, naši vybraní historici a publicisté nás určitě včas budou v Lidových novinách informovat. Zdá se, že ta situace nastala.

Dovolím si doplnit reakci nazvanou Nejen k dekretům  kterou pokládám za zajímavou.
Píši Vám z dálky a přitom z blízka. I když jsem se narodil v Praze, vyrůstal jsem v Liberci.
Mám návrh pro novináře, všechny lidumily a další. Jestliže chcete poznat historickou pravdu a nebo jestli se chcete zbavit stínu propagandy, pak budete muset uspořádat konferenci na téma - Mezi 1905 až 1995 proběhl v Evropě mezi Rýnem a Uralem fantastický, někdy kontrolovaný, ale dost často živelný, pohyb desítek milionů lidí, tento pohyb byl doprovázen i masovým vyvražďováním (Velká Vlastenecká válka)…

Do témat - Mnichovská dohoda, vyhnání Němců z Československa, vyhnání Němců z Baltských států, vyhnání Němců z Jugoslávie, rozpad Rakouska-Uherska a další. K tomu můžeme přidat i nešťastné bombardování Drážďan, masové popravy na Ukrajině za 2. světové války, a mnoho dalších excesů.

Já vypadám úplně normálně. Ovšem moje maminka se narodila ve Vídni a dostala se zpátky do svého rodného města až ve svých 79 letech. Důvod? V roce 1919 vydala Rakouská republika zákon, kterým všechny své občany, kteří odešli do ČSR, zbavila rakouského občanství. Ani já ani moji příbuzní na to občanství právo nemáme. Můj tchán byl Rus - ovšem už se nikdy zpátky do Ruska (SSSR) nepodíval, moje manželka a moje tchýně také ne.

Pak můžete přidat i citlivé postřehy. I když už bylo Německo poraženo, přesto zbytky jejich vojáků stale bojovaly na území protektorátu - pomníček par kilometru od Loun (6.5.1945), těsně u Hradu (8.5.1945), na nábřeží Vltavy (9.5.1945), v Liberci u přehrady (11.5.1945). (K poslednímu střetu došlo 18. 5. 1945 u Slivic na Příbramsku – pozn. it.)

Na konec jen poznámka - po rozpadu Rakouska-Uherska nesměla rodina Habsburků do Rakouska po dobu více než 80 let.