Necenzurujeme.cz

„Dnešní život jest po stránce hospodářské bojem o bytí a účastníkem boje je rovněž každý příslušník umělého (uměleckého) řemesla a průmyslu. Zlatník, rytec i cizelér — všichni musí zápasit nejen o vlastní uplatnění, ale s hlediska národohospo­dářského se každý z nich stává činitelem přispívajícím svou schopností a silou k žádoucímu zdaru všeho snažení v osvobozené vlasti.

Společnou snahou musí býti, aby práce a její plody i jinam pronikaly. Zápas o to je dosti těžký, uváží-li se, že dříve bylo mnoho k nám dodáno jako vzor z Vídně a ze sousedních států. Mnoho bylo nařizovaných cest a směrů, kterými se musilo jíti, proto dlouho byly zanedbávané vlastní svérázné cesty a směry v našem umělém řemesle i průmyslu, i musilo se pouze živořiti při značné jinak technické zdatnosti a spokojovati se tím, co pro nás zbylo.

Dobytím státní samostatnosti nastal i zde obrat, a veliký úkol připadl odborům (oborům), o nichž se pojednává v tomto spise — úkol těžký, ale vděčný: pomáhati svědomitou prací ve vlastním oboru působnosti k svéráznosti domácí práce, zjednávati jí odbyt, pra­covati k soběstačnosti a nezávislosti na pramenech cizích, i k tomu, aby naše výrobky byly pro svéráznost svoji hledány též jinde a šířili poznání našich ušlechtilých snah.

Zdar snažení tohoto na usilovných snahách dnešního i příštího dorostu, aby pochopením hospodářského významu práce, svou znalostí a snažením splnil naděje v něj skládané.

Proto pamatujte vždy, že chcete-li býti hospodářsky zabezpečeni, musíte mnoho uměti a velmi mnoho věděti, abyste obstáli v soutěži s pracovníky v jiných státech a zemích, kteří napínají síly aby sami opanovali trh světový. Bez důkladných znalostí a vědomostí ve svém oboru nedospěje nikdo žádného cíle.

Obzvláště svou dobu učení hleďte všestranně využíti k důkladnému vniknutí do oboru zvoleného tím že si osvojíte nutnou zručnost doplněnou řádným školením. Nezapomínejte, že doba učební jest nejvýznamnější dobou života vašeho, nebot dává vám základy po celý život!

Mládí, které mnohdy málo rozvažuje a uvažuje,nemělo by nedbati vážných rad a pokynů, neboť plynou z nejlepšího úmyslu pro zdar a blaho příští generace. Každý mladý snaživec má usilovati o to, aby dobře vlastní práci znal a ji bezpečně ovládal, každý musí práci nejen uměti, ale má také mnoho věděti. Zdatnost technická a příslušné vědomosti vyzbrojují jej do boje o existenci. Je-li pohotovost důkladná, pak lze dosíci prací i spokojenost životní.

Ojedinělé ještě dnes tu a tam pronášené hlasy, že pokračovací škola, odborné kursy atd. jsou zbytečností, že stačí znáti jen svoji práci, měly by konečně umlknouti. Jest to hrozný omyl, zvláště dnes, kdy veškeré naše bytí závisí nejen na zručnostech odborně-technických nebo uměleckých, ale i na širokém rozhledu a chápání.

K čemu jest potřebný širší rozhled, jehož poskytuje řádné školní vzdělání spolu s praxí. Každá dílna, zvláště podniky průmyslové mají především vlastní vžité způsoby a druhy práce pro jisté obory vlastního působení, a proto každý pracovník v nich zaměstnaný pozbývá po delší době smysl pro druhy i způsoby práce jinde pěstěné, pozbývá širšího rozhledu ve svém oboru. Mizí též smysl pro odlišné potřeby jednotlivých krajů a zemí. Proto bývají znalosti a vědomosti získané v jediné dílně dosti jednostranné.

Různých a bohatých vědomostí může poskytovati všem, kteří se míní odborně vzdělávati, především řádně vedené a moderními potřebami opatřené odborné školství. Stojíc stranou zápasů konkurenčních, hospodářských a jiných, pracuje k prohlubování znalostí a vědomostí i různých odborně technických a uměleckých dovedností.

Při tom při všem mám na mysli ještě zvláště důležitou stránku našeho řemesla, kterou musí dílna i škola zdokonalovati, totiž stránku uměleckou. Nemohu vás, mladí příslušníci krásných odborů našich, ani dosti vybízeti a na srdce vám klásti abyste především toho dbali, aby plody práce, již konáte společně se zkušenými mistry a staršími druhy, nebo k níž jste na školách vedeni, nesly se za ušlechtilou snahou, působiti dojmem povznášejícím, budící cit pro krásu a tím vychovávati.“