Necenzurujeme.cz

Naše národy se v minulosti ubránily násilné germa- i maďarizaci. Dnes ale obrana před „nenásilnou“ globalizační angličtinou neexistuje. to co začalo jako euforie, po likvidaci železné opony a komunistického područí, se stává existenční nutností. Přejímání anglicismů za poslední desetiletí přesáhlo už dávno mez únosnosti. Zvláště pro nejmladší generaci zaměstnávanou, v mezinárodnímu kapitálu patřících podnicích, je angličtina důležitější. Mateřský jazyk začíná být, bez ohledu na formální zařazení mezi jednací jazyky Evropské unie, jen zbytečným pojmem. Spisovná čeština je znásilňována literáty, publicisty, politiky a díky tomu i čím dál větší částí populace (hlavně tou nejmladší). Nezachrání ji již asi ani školní výuka a jednou do roka proklamovaný Mezinárodní den mateřského jazyka. Stala se popelkou, není totiž lukrativní, neumožňuje dosahovat neomezených zisků, platí to v kulturní, obchodní i vědecké sféře. Jde ale o obecnější problém.

Autor knihy Smrt jazyků, anglický lingvista David Crystal na to upozorňuje. Vinou pokračující globalizace zmizí do konce století polovina z používaných jazyků. Je to problém označovaný za civilizační vývoj. Anglofónní zóna se výrazně rozpíná. Společně s americkou kulturou je do světa roznášena angličtina jako základní globa­lizační jazyk. Paradoxně odpověděl David Crystal v Liberci při příležitosti otevření zdejší veřejné knihovny, na dotaz, jestli bude celý svět mluvit anglicky: „No uvažuje se o tom. Nebylo by to poprvé, vždyť celá říše římská mluvila latinsky.“ Zdá se, že ve střetu s ostatními jazyky angličtina zatím skutečně vítězí.

Připomínka říše Římské je ale i varováním. Bez ohledu na rozšiřování angličtiny, existují rozsáhlá území, a obrovské masy obyvatel světa kteří mluví čínsky, arabsky, hindštinou, rusky, nebo španělsky. V Homérově době bylo na světě údajně 12 tisíc jazyků. Na počátku letopočtu jich bylo ještě asi 10 tisíc. V současnosti je sice zdoku­mentováno 6 500 jazykových druhů, nicméně řada z nich je ale již mrtvých. Došlo k odumírání celých jazykových větví. Podle lingvistů je to masový jev dramatický podobně, jako vymírání živočišných druhů. Spolu s jazyky mizí i důležité informace o rozmanitosti zanikajících kultur, připomenout jde Aztéky, Toltéky a další z vyvraž­děných indiánských kmenů. Současná situace je méně dramatická, nicméně globali- zační mechanismy s individuální kulturou nepočítají. A značná část populace si na to již zvykla a podřizuje se globalizačnímu tlaku. Přesvědčit nás o tom může, jako mor se celým světem šířící, a bohužel i přijímaná, masová „kultura“ osobní spo­třeby, akčních filmů, filmových či pěveckých hvězd a hvězdiček.