Necenzurujeme.cz

S arogancí moci a „mocných“ se setkáváme každodenně. Pro někoho žádné zákony ani předpisy neplatí. Jen namátkou lze připomenout dodržování rychlosti vozidly prominentů.

Parlamentním elitářům „masy“, podobně jako v minulosti vedoucím soudruhům komunistické éry, nestojí během volebního období za povšimnutí. Pouze před volbami do parlamentu či senátu, jim něco slíbí, rozdají pár úsměvů a nějaký ten gulášek k tomu. Ve chvíli, kdy je ty hloupé masy zvolí, divadelní představení skončí. Mýlil by se ten, kdo by předpokládal, že jde jen o jednotlivé nafoukané konzervativce a liberály. Také údajní „socialisté“ (o komunistech nemluvě) se cítí být lepší kastou. Jsou beztrestní, rozhodují o svých platech a dalších prebendách. To je také to hlavní co je zajímá. Stranické souputníky nenechají padnout. Trafik v podobě funkčních míst ve státní správě i polostátních podnicích, je stále dost, a pokud nějaké chybí tak se vytvoří.

U „soukromých podnikatelů“, hlavně těch vzniklých za státní prostředky, je situace ještě jednodušší – zaměstnanci jsou „materiál“ a komu se něco nelíbí, může jít. Doba hájení pracujících skončila, kapitál je všemocný (kamarádi politikové, bez ohledu na to ze které jsou politické strany, to dobře vědí). Ostatně výhody prominentů režimu byly tím prvním co po „sametové revoluci“ staronová vládnoucí vrstva přijala za své.

Školská reforma vzdělání, připravená koalicí pro „masy“, funguje ke spokojenosti celé vládnoucí elity. Tím hlavním cílem přeci je, implantovat té pracující části společnosti (bývalému proletariátu i drobným živnostníkům) pozitivní vnímání současnosti. Je nutno aby byl každý spokojen se svým postavením, řádně platil daně a ctil své vládce, kteří rozhodují za něj a kterým do toho nemá co mluvit. To jen hloupé devatenácté století pobláznilo nevolníky, osmihodinová pracovní doba, stejně jako představa rovnosti příslušníků druhu Homo sapiens, je v nové době přežitá.

Někdy to vypadá, jako by se současná kasta Našich vládců vzhlédla v hlubokém středověku, nebo se jí zalíbily úvodní partie Huxleyho románu Konec civilizace. Cílem vládnoucích elitářů je vytvoření přísného kastovního rozvrstvení společnosti, rozdíl proti minulosti je jen v tom, že místo rudé knížky jsou důkazy „árijské kvality“ v jiných barvách a majetkových poměrech.