Necenzurujeme.cz

Tak třeba taková misinformace. Je to informace chybná, ale neúmyslná. Jako příklad se uvádí, když Česká televize použila snímek se škodami po moravském tornádu jako ilustraci k reportáži o válce na Ukrajině. Jedním dechem se pak dodává, že ČT svůj omyl přiznala a vysvětlila. Proto má tato věc sloužit jako příklad misinformace.
Jen taková drobnost, k přiznání omylu došlo až po řadě komentářů na sociálních sítích, které jasně ukázaly, že diváci nestráví úplně všechno. Spíše tedy než misinformaci to připomíná nevydařenou dezinformaci (její chvíle přijde později). Ale ponechme tak.

Pozoruhodným výrobkem z produkce absurdního jazyka je maliinformace. To je informace, která je pravdivá, ale nesprávná. Jinými slovy, informace, která šlápla na kuří oko nepříjemné pravdě.
Všechno máme podchycené, kdejakou blbost odborně vyloženou.

Protože nejlepší vždy na konec, tak tu je ta naše nejpopulárnější: Dezinformace.
V původním slova smyslu podstrčená informace, která měla za účel zmást protivníka. Důležitá pracovní pomůcka pro špiony, neboli pro řemeslo urozených, jak jednu svoji knihu se špionážní tématikou nazval Pierre Boulle.
Dezinformace v původním slova smyslu nezmizely, jsou teď jen v mnohem výhodnější pozici, protože nadužívání tohoto slova způsobilo naprostý chaos.
V současnosti nejvíce slouží jako flastr pro nepohodlné názory.
Ve svém pozměněném významu se stala produktem „řemesla neurozených“, tedy těch, kteří jsou značně odolní vůči pravdě.