Necenzurujeme.cz

Blogová sekce Aktuálně.cz ukončila spolupráci se třemi blogery – s rehabilitačním lékařem Janem Hnízdilem, se spisovatelem Janem Tománkem a advokátkou paní Hamplovou. Přeloženo do srozumitelného jazyka ukončení spolupráce znamená, že si na webu Aktuálně.cz už ani neškrknou. Důvodem bylo (údajné, pozn. aut.) šíření dezinformací o koronaviru.

Ale také na jiných mainstreamových webech dochází k „ukončování spolupráce“ s autory, kteří nechtějí naši liberální demokracii „dopřát klid na práci“.
Cenzura provází lidstvo už od antického Říma, odkud pochází její název (censeo – dohlížím). Jistá změna nastala za vlády Josefa II, který se v roce 1781 přičinil o určité uvolnění cenzurních opatření. Nevydrželo to dlouho. Ostatně jako vždy, když se někdo Mocný rozhodne, že odstraní cenzuru, dříve nebo později zjistí, že bez ní nelze žít. A tak to máme do dnešních dnů. Zdálo se, že po roce 1989 by svoboda slova mohla zase začít volně dýchat, ale zopakovalo se totéž co u Josefa II.: Nevydrželo to dlouho.

Novodobí cenzoři se už ani nenamáhají hledat nějaké lišácké zdůvodnění, aby alespoň budili zdání, že ctí hlavní princip demokracie. Kdepak! Klidně bez obalu oznámí, že toho či onoho autora ruší, protože jeho názory neodpovídají oficiální politice státu, Evropské unie nebo NATO.
Tak to už jsme tady několikrát měli.
A samozřejmě ve hře zůstává boj proti dezinformacím, lžím a šíření nenávisti. To je kabát, který se dá navléct kdykoliv na kohokoliv podle potřeby. Je ironií, jak už se to stává, že největšími šiřiteli dezinformací, lží a nenávisti jsou právě bojovníci za lepší pokrokové zítřky.
Na programu dne je likvidace veškeré alternativy. To by tak hrálo, aby si každý říkal co si myslí. Od toho jsou tady masmédia, aby vedly nás zaostalé. Radostně a lépe. Že jsem vynechal slovíčko „svobodně“? Nu ano, mám takový dezinformační názor, že svoboda slova mizí kamsi do dálav a mává nám na rozloučenou. Možná jen říká „na shledanou“. Kdo ví. Záleží na nás.
Docela by mě zajímalo, co by na to pravil jistý hologram.