Necenzurujeme.cz

Používají se i další tituly, které jsem ani netušil, že mohou lidé používat. To je ovšem součást svobody slova, nic proti tomu. Jen dodám, pěkná to svoboda. A to všechno proto, že názor, který neodpovídá tomu oficiálnímu musí být podle nich zastaven a nebo potřen ihned v zárodku. Dělá to vymezená skupina blogerů a diskutérů. Jména jsou známá, netřeba je zveřejňovat.  Je to skoro organizovaná skupina, stále stejných lidí pod stále stejnými autory. Je to taková zásahová rota. Umlčet jakýkoliv jiný názor odkloňující se od jejich verze pravdy. Zaútočí vždy na blogera, skoro nikdy ne na článek. Ten snad ani nečtou. Umlčet a zesměšnit blogera je jejich svěřený úkol a co nevíce jej ponížit, aby ho odradili od dalších „výmyslů“, tedy článků. Řada z nich přestala prostě psát. Podařilo se.

Když se ale bez zaujatosti podíváte pod články s proti ukrajiskou tématikou, najdete karmu mnohem vyšší, než pod články s pro ukrajinskou tématikou. Sleduji to už dlouho a vždy zaznamenám stejné výsledky. Nevím jak, kdo, ale já mám pocit, že více čtenářů a jistě i více blogerů jen klikne na karmu, jako vyjádření souhlasu, neboť karma je v podstatě tajné gesto a nic o klikačovi nenapoví, ale do diskuze se z opatrnosti takový člověk nezapojí. Důvody mohou být různé a mohl bych vyfantazírovat několik. Nechci však jakýkoliv názor nikterak preferovat. Lidé však více souhlasí s proti Kijevskou politikou.

V jednom dopise, který jsem dostal, mi pisatel řekl, že všichni, kteří píší o Ukrajině, ať pro, nebo proti, jsou v podstatě hladní po karmě. Snad, ale zajímavé je, že většinu karmy dostávají ti proti ukrajinští. Ti, kteří neútočí v diskuzích, ba naopak trpělivě vysvětlují. Ti, kteří jsou útoční ve svých článcích a rozšiřují nenávist, rovněž i v diskuzích takový počet bodů nesebírají. Až na světlé výjimky. Jak je to možné?

Jeden z těch, který doslova plodí nenávist ke všemu, co se i z rychlíku dá vyhláskovat Rusko, je Tomáš Peszyński. Podotýkám, že jeho jméno nespojuji s útočníky. Na to on nemá asi čas, jen píše a píše a jeho výtvory jsou okarmovány tak nějak od 15 do 17 a jeden měl 25. Najdete to na jeho poslední stránce vydaných blogů. Jeho celková karma je v tento moment 14.81. Za tento rok, 2014 tento hrdý eurohujer a bojovník za pravdu a lásku už napsal a zveřejnil 127 článků. Za 4 měsíce, prosím. 32 článků za měsíc. Nebral bych ho do svých klávesnic, (jinak do úst) kdyby jeho myšlenkový postup zahrnoval alespoň něco málo rozumu. Ale on je právě přiklad člověka, vyvolávající neustálý poplach, zmatky, nenávist a zaujatost. Abych ale byl naprosto férový, přiznám vám, že jsem četl snad 3 ze všech jeho výtvorů, možná i 5 za celou dobu, co vidím na blogu jeho jméno. Vím o čem se dočtu a jeho názory mě tudíž nezajímají.  Užívá typické názvy jako, „Libije, Irák,Izrael“ nebo „USA, NATO a Rusko“, neopsal jsem je, jen jsem je napodobil. Je škoda, že tak mladý muž chová v srdci tolik nenávisti k zemi o které neví dost nato, aby z něho byl vojenský analytik a stratég. Ale i takový může psát. Posloužil mi však jako dobrý příklad špatného blogera. Já mít za celou tu dobu co on píše karmu 14 a to píše denně, tak se hanbou propadnu a přestanu psát. Ono ta karma o něčem přece jen svědčí. Malá karma, malý zájem. Jinými slovy, píše pro sebe, nebo píše do větru.Tak nějak.

Můj postoj k ruské propagandě není právě nejpříznivější, ale v té houšti různých pravd, které se nám snaží vnutit obě strany se nedá už vyznat a je třeba vidět co kdo dělá a jak se chová, ne jen to, kam ho propaganda žene. Jednostrannost názoru je nebezpečná pro normální myšlení. Je třeba vidět věci uváženě.

Nyní tam začíná jasná válka. Ukrajina bude krvácet a my se stále hádáme zda Putin, nebo Obama. Nikdo z nás na Ukrajině nebyl, nevíme o desátém, pouze předpokládáme. Na Ukrajině se ale něco stalo. Stalo se to v posledních dnech a sice jejich armáda nějak zesílila. Před tím nebyli schopni zlikvidovat pár pro ruských povstalců, dnes útočí v plné síle, jako by jim přišly posily. Noví, naverbovaní vojáci to nemohou být. Kdo jim pomáhá? Kdo přišel a odkud, že tihle vojáci vzali suverenním útokem Slovjansk, Krematorsko? Tam, kam se dosud armáda, jako by bála vstoupit. Kijev byl už docela nablázna a dnes tolik úspěchu?

A to je vše v pořadku, tomu tleskají v EU parlamentě, nebo aspoň k tomu takticky mlčí. Když použil jen policii ten uprchlý prezident, EU se mohlo zbláznit jak ho varovali od použití vládní síly. Dnes spí. Nic se neděje a tak to má být? To je ta demokracie? Opravdu je? Jde jim skutečně o lid? No, nebudu do toho dále štárat, však každý už ví o co tu jde. Jen budeme sledovat. Pravda vyjde jednou na povrch. Vždycky vyšla i za léta vyšla. A proto se mi nelíbí co se v Kijevě, děje. Jsou jako opatrně řízená střela, která má za úkol potřít svobodu rozhodování celé Ukrajiny. Držet všechny otroky pohromadě, neboť budou potřební aby platili daně. A hlavně dnes zastavit plánované volby, aby k nim vůbec nedošlo, jinak bude Kijevské vládě konec. Copak tohle je tak těžké pochopit?

Frank Krejčí