Necenzurujeme.cz

Ani nevim nac se ceka?
Prase tluste, jenom heka,
bude treba zajit k Vavrum,
odlozit par korun na rum,
nabrousit si sekeru
k zabijacce v nedelu. 

Tak se stalo jak jsem rekl,
Vavra na prase si klekl,
krev uz strika, prase kvika,
ale nez bys rekl svec,
prase vzdalo,  byl konec. 

Horka voda, chlupy dolu,
dobre omejte potvoru.
Pak ho rychle poveste,
jen ho hladem nesneste.

Streva cistit, jatra varte,
vnitrni sadlo hned vysvarte.
Bude dobre do jelit,
presne tak, jak to ma byt. 

Co se ale nestalo,
prase z mrtvych povstalo.
Zavriskalo, vyskocilo,
cumak v krvi namocilo.
V ocich smrt, to kazdy videl,
Vavra prvni dostal pridel.  

V jednom kratkem, rychlem skoku,
nabralo ho do rozkrku.
Vavra zarval bolesti, “oh jake to nestesti”.
Prase se vsak nevzdalo, kabat z neho capalo,
Ach, to hrozne divadlo, koho by to napadlo?
 
Vavra hruzou Boha volal, aby prase smrti zdolal.
A skutecne za chvili, prase lezi bez sily.
Vavra pozbyl nadseni z praseciho blazneni.
Chut i ztratil do prace, to nebyla legrace. 

Smutne hody, malo smichu.
Zmizelo kruceni v brichu.
At kazdy delal co chtel, na prase nezapomnel.
Skvarky teple vonely, gulasek na pondeli,
jelitka uz hotova,
pecen v troube veprova.
Kazdy sedi, divne hledi.
Tohle nikdo necekal,
cert aby to prase vzal.  

Nakonec vsak mistr hlad,
pomohl vse prekonat.
Rum se rozlil do sklenic, slivovice jeste vic.
Pilo se a jedlo moc, veselilo celou noc.
Jenom Vavra v koutku bdel, v rozkroku obklady mel.

Frank Krejci