Necenzurujeme.cz

Tak si dávám vše do souvislostí a najednou mám před sebou obraz kde všechno souvisí se vším. Nabízí se tedy vysvětlení, že se možná Evropě vrací to, co kdysi dělali jiným. Dnes se i Americe vrací to, co oni nadělali mnohým zemím ne jen před nedávnem, ale dokonce před 500ti sty léty. Vše začalo Christophem Columbusem.

Chápu, zacházet tak daleko do minulosti se ani nezdá být férové, my dnešní generace jsme přímo nezavinili, že byli Indiáni vyhlazeni, a přesto mám silný pocit, že vinu předků neseme na svých bedrech, jako bychom to byli my sami kteří vraždili a plenili. On ten bumerang letěl hodně dlouho, ale nakonec se k nám vrátil. Zajímavé.  A totéž platí pro Britské kolonizátory, Francouzké, Portugalské atd. I jejich „děti“ se vrací ke svým okupantům a zaplavují Evropu. Je to msta minulosti? Zdá se to být hloupé hledat vinu na dnešních obyvatelích Evropy, ale mnozí věří, že karma nezapomíná. My, naše generace, dnes žijeme a plně využíváme toho, co nám předci přivezli a hlavně co nám zanechali. Nezanechali nám nakonec i vinu za ty hrůzy? Kdo ví?

Američané si libují ve vlastnictví svě země. Dnes ani jednoho nenapadne jak tuhle zem získali. Prostě se to ví, ale to je tak asi vše. A jelikož historii píší vždy vítězové, tak je napsaná tak, že vina se bagatelizuje a když ji někdo připomene, tak co? To bylo. Archivy jsou přesto plné pravdivých informací, které však nikdo už nečte. Obrátili jsme list, jede se pod jinou taktovkou. Tak to tam dnes je.

My jsme Američané, narození v této zemi, nám patří a bude vždy patřit. A to asi bude. Kdyby se ale otevřely archivy, kdyby se z nějakých neznámých důvodů začalo analyzovat co bylo, jak to bylo a  jaký byl ten agresor, tak by i nejotrlejší povahy zaplakaly. Vždyť vyhladili podle odhadů,( možná nepřesných) asi 70 milionů Indiánů. Ovšem i to je číslo, které se nemusí hlásit k pravdě. Ve vší podstatě nikdo to neví přesně. Prostě to začalo, a pak to skončilo. Zbytek Indiánů byl „zahnán“ do rezervací a tím se vše vyřešilo. My chceme tuhle zem, máme ji, vy jste už minimální menšina, nabízíme vám mírové řešení, tedy rezervace a tam si veďte život podle svého. Dali jim jisté výhody, ale Indiáni jsou dodnes skoro neschopni se uživit. Vládne tam chudoba, „ale Indiáni si to zavinili sami“. Proč se nesnažili? Kdo ví proč? Takže anexe Ameriky ve velkém. Podle toho pak „anexe“ Krymu je jako mravenec proti slonovi. Co chce kdo komu vyčítat? A kdo má právo vyčítat? Každá liška si chrání svůj ocas a každý stát dělá totéž.

Ale na moment zpět k Indiánům. Ono se bude těžko držet krok s okupanty, kteří vymazali celý národ, všechy kmeny. Rozbili rodiny, povraždili děti, ženy, muže, starce...dát se do holportu s těmi, pro které platilo heslo: „Mrtvý Indián, dobrý Indián?“ Moc se jim do toho asi nechtělo. A jak karma pracuje, tak se Amerika nestačí divit jak je možné, že taková demokratická země s největší armádou na světě a když ne největší, tak asi nejmodernější, je napadána ze všech stran teroristy ze zemí, o kterých by se člověk ani nezmiňoval, ale musí. Je jich tam hodně a mají komoditu, kterou každý chce.

Američané na víc nikdy nepřestali válčit. Za svoji existence 240 ti let, USA vedly války nějakých 229 let. Tohle číslo je nepřesné ale blízko k pravdě. A války něco stojí, to jen tak připomínám, ale na válkách se také šíleně vydělává když máte k dispozici správný produkt. Ovšem ruku v ruce s výdělky, tyhle války rovněž  budují trvalou nenávist od poražených.  Od Indiánů ani ne. Ty vyničili skoro do posledního muže, skoro. Ona jistá zloba v nich je, ale co nadělají? Tohle je však téma na více článků a já se neplánuji tímto zabývat víc, než v tomto jediném segmentu mého blogování.

A pak je tu ta Anglie, Francie, Portugalsko, Španělsko, Holandsko, všechny tyto státy byly horlivé urvat ze světa ten největší krajíc. Kolonizovat kde koho, nastolit jim nové vlády, pravidla a zákony s tím, že ty „naše“ byly vždy lepší a mezi tím je rabovat a rabovat a odtahat do svých mateřských zemí co se dalo. Včetně nerostného bohatství. A dnes se diví? Diví se že se bumerang vrací? Z čeho pak asi zbohatla anglická královna? Nenabyla to z dávek od Britanie, nabyla to její rodina z neustálého rabování jiných zemí. Vždyť se nadarmo neříkalo, že nad Velkou Británií nikdy slunce nezapadá. Vládli po celém světě. Proto. Takže jak se liší Angličané od Američanů? Nijak. Jedna sebranka dobrodruhů, zlodějů, raubířů, pirátů a hlavně nenasytných milionářů. Když se na to podíváte tak, jak jsem to popsal, je vám Angličanů líto za jejich islamizaci? Arabové si vzali odplatu do svých rukou a neskončí, dokud v Britanii nebude každý muslimem. To si myslím já. A totéž platí Francii, Holandsku a Španělsku a dalším okupantům. Možná ne, možná. Ale pochybuji že ne.

Že za to trpí nová generace asi karmu nezajímá. Osud je moc zvláštní. Někdy zasáhne hned, někdy po desítkách, možná stovkách let, ale i zde platí rčení, „boží mlýny melou pomali, ale jistě“. Já to na boha nesvádím, nevěřím těm povídkám o zázračném dědečkovi v oblacích, ale věřím že někde hodně daleko, nebo i blízko, kdo ví, je síla. Energie, něco, co si naše činy pamatuje. Je to takové složité, ani sám nevím v co vlastně věřím, jen mě napadá, že ty „mlýny osudu skutečně melou pomali, ale jistě“.

Jak jsem několikrát zdůraznil, nevěřím, že tahle invaze do Evropy někdy skončí. Už ne. Pozdě bycha honiti. Pozdě Rakušané vymýšlí, jak ty hordy do země nepustit. Pozdě Němci zjišťují, že vítání „nových občánků“ byla pitomost na entou. Mají je tam a i když se media snaží o problémech nezmiňovat, lidé se vše stejně dozví. Nechtějí prý přidávat polínka do ohně, ale oheň hoří novináři. Ano „hoří, má panenko, hoří“. Jen počkejte za dva roky až pojedete nakupovat do Němec, kolik němek bude mít na hlavě hadru. Ani nebudete rozeznávat Němku od Arabky. A bude toho přibývat, hlavně z bezpečnostních důvodů. Pak přijdou procházky v parku s kočárky a v nich budou sedět malí černoušci. Otec nikde, jako je u nich zvykem, ale semeno bylo zapuštěno. Bude jiný svět. Evropa si to udělala sama. Vůbec mně jich líto není. Čechů ano, ale když se štípe dřevo, lítají třísky. Zasáhne to všechny.

Frank Krejčí